Děti se, až na malé výjimky, rodí s dokonalou ploskou chodidla, které tvoří šestadvacet kostí a třicet kloubů. Jenže dětská noha se teprve vyvíjí a je velmi zranitelná. Bohužel s postupem času dochází zejména vlivem špatné péče, nedostatkem kvalitního pohybu a nevhodnou obuví k deformacím. Od těch méně závažných až k defektům, které způsobují třeba bolesti zad nebo hlavy a s přibývajícím věkem se potíže ještě zhoršují.
Co se dozvíte v článku
Málo kvalitního pohybu
Fyzioterapeutka a specialistka na chodidla Karin Höferová z Rehabilitačního centra Sarema v Liberci se domnívá, že jednou z příčin je nedostatek kvalitního pohybu: „Děti málo lezou, málo běhají a skáčou. Své tělo neznají, neumějí ho používat, necítí ho. Pohyb není bohužel součástí běžného dne, ale je na něj vyhrazený jen omezený čas.“
Dva roky s covidem, kdy došlo k významnému poklesu aktivity jak u dospělých, tak i u dětí, se také bohužel odrazily právě na dětských chodidlech. „Do ordinací přicházejí s novými problémy nebo se zhoršenými stávajícími obtížemi,“ popisuje Karin Höferová.
Při pohybu bychom se neměli zaměřovat pouze na chodidla, ale na celkovou pohybovou zdatnost. Například na sílu a stabilitu trupu a svalů v oblasti pánve a na koordinaci. Aktivita nohy totiž závisí i na celkovém fyzickém fondu dítěte. „Pro správnou aktivitu nohou potřebujeme mít silný a stabilní trup a svaly okolo pánve a stehen. Jde také o koordinaci a ,šikovnost‘. Vhodná je atletická či gymnastická průprava. Dopřát dítěti možnost lézt, trénovat rovnováhu, šplhat, skákat, běhat a také se naučit padat,“ doporučuje fyzioterapeutka.
Pro dobrý stav chodidla je vhodný přirozený pohyb
- chůze
- běh
- poskoky
- lezení
- šplhání
- balancování
Preventivní cviky pro zdravá chodidla
V minulosti se jako preventivní cvičení pro zdravá chodidla doporučovalo uchopování různých předmětů prsty bosé nohy. Například sbírání pastelek, listí nebo mačkání novinového papíru. Dnes doporučují fyzioterapeuti jiné činnosti.
„Od tohoto typu cvičení nemůžeme očekávat, že nám díky tomu klenba vznikne a že to pro terapii nohy bude stačit,“ říká Karin Höferová a opět zdůrazňuje, že nohu a klenbu je potřeba trénovat v opoře a v kontextu celého těla. „Musí se to provádět určitým způsobem. Například vestoje, kdy si předmět podávají do protilehlé ruky. U toho zároveň trénujeme stabilitu a aktivujeme svaly okolo kyčelních kloubů,“ dodává fyzioterapeutka.
Smyslem takového uchopování předmětů je rozhýbání a uvědomění si „propojení hlavy s nohou“, kdy dítě svoji nohu sleduje a snaží se aktivovat drobné svaly kolem kotníku, chodidla, pohybovat prsty, hmatat a cítit daný předmět.
„Pokud by se rodiči cokoli nezdálo v pořádku a viděl by nějakou asymetrii mezi nožičkami, špičky se při chůzi vtáčely či vytáčely, je nejlepší jít co nejdříve za odborníkem, který nohu komplexně vyšetří a v případě potřeby stanoví vhodné cviky,“ doplňuje Karin Höferová.
Galerie: Přezůvky – to nejhorší a nejlepší z české základky
Terén a otužování
Také je dobré se alespoň krátce občas projít v terénu. Zkoumat různé povrchy a nechat nohu zvykat si na různé teploty. Nohám prospívá pravidelné otužování a zkoumání terénu naboso.
Stimulovat chodidla v domácím prostředí můžete jednoduchým způsobem. Stačí naplnit povlaky na malé polštářky nebo látkové sáčky třeba hrachem, čočkou, pohankou nebo i kaštany a dalším přírodním materiálem a necháte batole nebo i větší dítě, aby se po nich procházelo.
Genetika a zdravá chodidla
Určité vady a komplikace mohou být podmíněny i geneticky. Existují vrozené vývojové vady hlezna a přednoží, například tzv. golfová noha. Na postavení nohy má vliv i tvar a postavení kolenních a kyčelních kloubů, například vrozená dysplazie kyčelního kloubu.
„Další faktor, který dostáváme do vínku a který přispívá ke vzniku například ploché nohy, je volnost vaziva v těle. Pokud je moc volné, dochází ke zvětšení rozsahu pohybu v kloubech, více než je v normě, a to může zapříčinit jejich přetěžování. Tělo vlastně hůř ,drží pohromadě‘,“ říká Karin Höferová a dodává, že mnohdy vidíme působení vícero faktorů, které společně vedou ke vzniku problému.
Ty boty…
K rozvoji problémů zásadně přispívá špatně zvolená obuv nebo i časné obouvání mimin a batolat, když ještě ani nechodí.
„Aby noha správně fungovala, potřebuje být dostatečně citlivá a vnímavá. Potřebujeme vědět, ,kde ji máme‘. Proto noha potřebuje volnost. Při nákupu obuvi doporučuji zkoušet, zkoušet a zkoušet, dokud bota nesedí dobře. Někdo má nárt nízký, někdo vysoký, nohu úzkou, širokou… bota tomu musí odpovídat,“ vysvětluje fyzioterapeutka. Kromě již zmíněné obuvi je pro zdraví chodidla a celé nohy dobré vyhnout se i moc těsným ponožkám či punčochám.
Odborná spolupráce:
Mgr. Karin Höferová
Fyzioterapeut, podiatr. Působí v Rehabilitačním centru Sarema. Absolvovala odborné kurzy Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS), Proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF), metoda Ludmily Mojžíšové, Viscerální manipulace, Užití jógy ve fyzioterapii, Complex Core+.
ČLÁNKY DO MAILU