Každý z nás má v sobě vrozenou hrdost a lásku k sobě samému. Obojí tvoří předpoklad zdravého vývoje. Pokud nám někdo naruší příznivé mínění, které o sobě máme (např. rodiče, kteří svým dětem podrývají sebevědomí), může nás to negativně ovlivnit na celý život.
V naší kultuře působí jeden nepříznivý faktor, který nesčetnému množství žen a dívek soustavně poškozuje jejich sebeobraz, snižuje sebevědomí, a dokonce může vést i k vážné psychické nemoci, která nezřídka končí smrtí. Řeč je o módních idolech, kterými nás neustále bombardují reklamy a média.
Mentální anorexie
- velmi vážné psychické onemocnění spočívající v úmyslném hladovění, odmítání příjmu potravy a zkresleném vnímání vlastního těla
- 90 % postižených jsou ženy
- nejčastěji se onemocnění objevuje u dívek mezi 14.–18. rokem
- příznaky a projevy – úbytek na váze, vypadávání vlasů, sinalá barva pleti, zápach z úst, náladovost, deprese, nespavost, neschopnost soustředění, ztráta chuti k jídlu
- vede k hormonálním potížím (ztráta menstruace a plodnosti), kvůli ztrátě minerálů může dojít k selhání ledvin, dysfunkci srdce, osteoporóze; končí i smrtí
- více Mentální anorexie (anorexia nervosa)
Nespokojenost s obrazem sebe
Obraz sebe sama znamená mentální koncepci vlastního já. Pozitivní sebeobraz významně přispívá ke kvalitě života a může mít zásadní vliv na společenský i profesionální úspěch. Naopak nespokojenost s obrazem svého těla se pojí s nízkým sebevědomím a depresí. Módní časopisy a reklamy mají extrémně negativní vliv na to, jak ženy vnímají samy sebe.
Ženy jsou neustále vystavovány obrázkům krasavic a přitom 70 % z nich se cítí depresivně poté, co si prohlédly obrázky modelek. Není proto nijak překvapující, že nespokojenost se svým vzhledem pociťuje 58 % třináctiletých a 78 % sedmnáctiletých dívek (údaj z USA r. 2010).
Obecně platí, že ženy jsou se svým tělem méně spokojené než muži. Dokonce, i když poměr jejich výšky a hmotnosti odpovídá normám, nebo je dokonce mírně pod nimi, přesto mají pocit nespokojenosti, jako by měly nadváhu.
Média usvědčena z viny
Podle jednoho výzkumu vážilo v období 1979–1988 celých 69 % modelek Playboye a 60 % slečen soutěžících v Miss America přinejmenším o 15 procent méně, než odpovídalo jejich výškové a váhové kategorii. Podle DSM III-R (Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch) se tělesná hmotnost pod 15 % očekávané váhy považuje za kritérium pro diagnózu „anorexia nervosa“. Badatelé poukazují na fakt, že mnoho modelek trpí poruchami příjmu potravy, a na vážná zdravotní rizika, k nimž vede snaha o dosažení velmi štíhlé postavy. Ženám, kterým klesne tělesný tuk pod 22 %, v daleko větší míře hrozí neplodnost, amenorrhea (ztráta menstruace v plodném věku), rakovina vaječníků a endometrie (vnitřní výstelky dělohy) či osteoporóza.
Důkaz, že zobrazování žen v médiích má vliv na vnímání vlastního těla, poskytl již Irwing (1990), který zjistil, že expozice obrázků štíhlých modelek vedla u zkoumaného vzorku 162 žen, které podle vlastních slov trpěly bulimií, k nízkému sebeocenění, a to bez ohledu na symptomy bulimie.
Více: Bulimie
V jiné studii (zveřejněné r. 1997 v časopise Adolescence) autoři požádali 49 univerzitních studentek, aby si nejprve četly v magazínech, a poté vyplnily dotazník. Hypotéza předpokládala, že ženy, které si před vyplněním dotazníku pročítaly módní časopisy, budou ve srovnání se ženami, které si četly jiné magazíny: 1) pociťovat menší spokojenost se svým tělem, 2) jako ideální preferovat drobnější postavu, 3) projevovat více starostí týkajících se štíhlosti a diety.
Předpoklad se potvrdil. Zatímco obě skupiny se nelišily v pojetí ideální výšky, zcela jinak tomu bylo u váhy. Ženy, které si před vyplněním dotazníku prohlížely módní časopisy, považovaly za ideální nižší váhu než ženy z druhé skupiny. Rovněž častěji uváděly, že pociťují frustraci nad svou vlastní hmotností, že se váží častěji než jednou týdně, cvičí jenom proto, aby ztratily váhu, po jídle cítí vinu, více se starají, aby byly štíhlé, pociťují strach ze ztloustnutí a celkově jsou méně spokojené se svým tělem a jeho tvary. Rozdíly mezi oběma pozorovanými skupinami byly o to významnější, že si účastnice výzkumu prohlížely časopisy pouhých 13 minut.
Výsledky, které jsou konzistentní s jinými studiemi, demonstrují, jak média spíše utvářejí, než jen reflektují to, jak společnost vnímá ženské tělo.
Jak se stát anorektičkou
Souvislost mezi čtením časopisů o módě a kráse a rozvojem anorektického chování u některých mladých žen je podle rostoucího počtu výzkumů zřejmá. Méně ale víme o samotných procesech, které vedou ohrožené ženy k tomu, že „používají“ časopisy, aby přijaly nedostižný ideál štíhlosti, jenž řídí jejich poruchu. K objasnění těchto procesů vedli američtí badatelé rozhovory s 28 ambulantními pacientkami v nemocničním zařízení pro poruchy příjmu potravy na západě Spojených států. Ukázalo se, že způsob, jakým tyto pacientky používaly časopisy, často odrážel specifické potřeby, které byly ovlivněny jak jejich osobností, tak i rodinnými faktory.
Rozhovory postupně začaly odhalovat, že pacientky sdílely mnoho společných osobnostních faktorů. Patřilo k nim vysoké úsilí o výkon, perfekcionismus, vysoký stupeň inteligence a extrémní empatie a citlivost k problémům jiných lidí kolem, zvláště blízkých přátel a členů rodiny. Tyto vlastnosti vytvářely vysoká očekávání nejen ze strany pacientek, ale i lidí, kteří je znali. Realita bohužel málokdy splňovala tak vysoká očekávání.
Přečtěte si: První anorektička světa: kladla si vysoké cíle
Nepřekvapí proto, že pacientky popisovaly svět jako nespravedlivé místo, které vytváří jenom zklamání, a říkaly, že pociťovaly silnou potřebu chránit sebe i druhé od všech těch domněle i skutečně špatných věcí kolem sebe. Znamenalo to „převzít kontrolu“. Potřeba „mít kontrolu“ se u nich vynořila jako adaptace na to, že se v jejich rodině od nich očekávala role a zodpovědnost, která normálně náleží rodičům. Jako děti ale nemohly být připraveny převzít dospělé role. Respondentky často popisovaly, že se rodičovsky staraly o mladší sourozence, ochraňovaly své matky před násilnickým partnerem a sourozence před zneužíváním a zmatkem, anebo prostě jenom cítily, že rodinu nikdo neřídí.
Tato neustálá zodpovědnost nutila pacientky k tomu, aby potlačovaly nebo nerozvíjely svou identitu, a namísto toho plnily v rodině roli pečovatelky/ochranitelky. Předčasné přijetí role a odpovědnosti dospělých vyústilo v problematickou pseudozralost, která neodpovídala jejich vývoji.
Názor „kdybych byla dokonalejší, mé problémy by zmizely“ vedl tyto ženy k tomu, aby vyhledávaly standardy dokonalosti, které by mohly napodobovat. Hledaly něco, co by s tímto typem myšlení rezonovalo. Časopisy o módě a kráse, které v ženách rozeznívají strunu obav a strachu, se pro ně staly svůdnou, ba přímo neodolatelnou výzvou. Staly se praktickým manuálem, kterým se začaly řídit ve svém zoufalém úsilí o dosažení ideálu fyzické štíhlosti.
Dívky platí daň za ideál štíhlé krásy
Zvláště mladé ženy až úzkostlivě srovnávají své osobnostní a fyzické rysy, schopnosti a názory s ideály své kultury. Jejich potřeba sebeohodnocení v nich vyvolává touhu porovnávat svou fyzickou atraktivitu s modelkami, které společnost považuje, co se vzhledu týče, za nadřazené vzory. Anorektické pacientky nejčastěji používaly módní časopisy k srovnávání. Zdá se ale, že se jedná o vzorec chování, který byl u nich rozvinut ještě předtím, než začaly číst magazíny. Srovnávat své tělo s těly jiných dívek pacientky začínaly již na základní škole, a o to více v tom pokračovaly, když se coby mladé dívky účastnily sociálních a atletických činností, které kladly na tvar a velikost těla obzvlášť velký důraz.
Všudypřítomné, médii prezentované obrazy štíhlých modelek mohou dospívající dívky v jejich vývoji krutě zabrzdit. Namísto toho, aby se své tělo naučily přijímat, začnou jej kvůli sledování módních časopisů vnímat negativně. Nemůžeme ale všechnu vinu svádět na média, svou roli sehrávají i osobnostní a rodinné faktory.
Obecně ale můžeme říci, že negativní obraz vlastního těla, poruchy ve vývoji a mentální anorexie, to vše jsou daně za ideál štíhlé krásy, který zrodila naše kultura.
Odkaz: http://www.anorexia.cz/
Zdroje:
The Influence of Fashion Magazines on the Body Image Satisfaction of College Women: An Exploratory Analysis. Contributors: Sherry L. Turner. Journal Title: Adolescence. COPYRIGHT 2002 Gale Group
http://www.femininebeauty.info/anorexia-development
http://socyberty.com/issues/impacts-of-mass-media-on-women/
ČLÁNKY DO MAILU