Ó pozor, můj pane, na žárlivost, je to příšera se zelenýma očima… (W. Shakespeare)
Othellův syndrom je soubor příznaků nezvládnuté a mylné sexuální žárlivosti. Mouřenín benátský ovšem rozhodně nebyl prvním žárlivcem. V řecké mytologii žárlila namátkou Héra, manželka boha Dia. Pravda, ne že by neměla proč. Taťka byl záletník a kupříkladu Appolona a Artemidu zplodil mimo lože manželské.
Překvapivě moderně definuje sexuální žárlivost René Descartes v knize Vášně duše: Je to strach pramenící z naší touhy něco vlastnit. Nezáleží ani tolik na reálném nebezpečí ztráty, jako na síle vazby na vlastněnou věc nebo osobu.
Proč lidé žárlí
Biologické a fyziologické orientované vysvětlení žárlivosti považuje za příčinu nízké množství určité chemické látky hormonálního původu v krvi. Jde o látku, která v mozku kontroluje emočně podbarvené pocity, například prožitky bolesti, radosti či deprese, jakož i úzkostného neklidu.
Žárlivost tak patří mezi projevy vnitřní zranitelnosti, jež je mj. důsledkem hormonálních bouří souvisejících s prožitkem citového vztahu. To vcelku koresponduje s častým typem žárlivců s nízkou sebedůvěrou.
Jsou i odlišné typy žárlivých. Mnozí jednají dle rčení „podle sebe soudím tebe“. Věrní rozhodně nejsou.
Patologická žárlivost vzniká samovolně buď zcela bez podnětu, nebo po minimálním podnětu. Je neodklonitelná. Svým způsobem jde o jediné na světě fungující perpetuum mobile – potvrzuje sama sebe.
Miroslav Plzák se nemýlil v tvrzeních:
- Žárlit lze i zcela bez důvodu.
- Je velmi podstatný rozdíl mezi nevěrou a přesvědčením o nevěře.
- Každá obhajoba věrnosti může být zpochybněna. Nezpochybnitelný důkaz věrnosti neexistuje. Naopak konkrétní nevěru prokázat lze.
Příčiny žárlivosti
Zkuste najít společný jmenovatel pro následující problémy či problémové rysy osobnosti. Jde o: pocity nedostačivosti a méněcennosti, rivalita, potlačené a nepřiznané přání své vlastní nevěry, přesun viny za své problémy na partnera, skryté, částečné homosexuální sklony, nevědomé přání zbavit se objektu lásky transformované do podezíravosti nebo obav, vztahovačnost a podezíravost, nízká sebeúcta. Sociální dědičnost spojená s převzetím chování rodiče stejného pohlaví. Hysterické rysy, na chorobném základě vzniklé chorobné úsudky a přesvědčení, jež nelze racionálními nebo jinými praktickými důkazy vyvrátit, tj. bludy. Osobnostní změny související s drogovými závislostmi či jiným duševním onemocněním, nekázeň…
Jde o žárlivost, respektive její příčiny uváděné různými autory. Příčiny se mohou různě proplétat, doplňovat a vzájemně ovlivňovat.
Jisté je:
- Žárlivec nebývá ochotný hledat příčiny žárlení u sebe sama. Chce výhradně zdokumentovat oprávněnost svého chování vyplývajícího z pochybení druhého.
- Kořeny žárlivosti bývají mnohdy dědičné, přinejmenším sociálně.
- Se žárlivcem si nelze „v klidu sednout a vše si vyříkat“. Sice to často požaduje, leč obratem začne vyčítat, vyslýchat, kontrolovat atd.
- Dohodnout se na pravidlech komunikace samozřejmě jde. Typické pro dohody se žárlivcem je, že nejsou z jeho strany respektovány.
Nevěru nesnese. I kdyby byla vymyšlená
Apistiosis. Jde o temný triumf žárlivosti. Termín pochází z latiny. Apistia značí zradu, nevěru. Zde jde o neschopnost vyrovnat se s tímto jevem nebo i podezřením na něj. Postižený ví, že nejedná rozumně či normálně, ale nemůže si pomoci.
Pátrá znovu a znovu po tom, co již vypátral, vyčítá tisíckrát vyčtené, špehuje znovu a znovu. Postižený není schopen žít se svým protějškem dál, což dává jasně najevo. Není ale ani schopen odejít ve smyslu rozvést se. Paradoxně se občas zdá, že hledá důkazy znovu potvrzující oprávněnost žárlení. Odmítá vše, co zpochybňuje jeho přesvědčení.
Test: Žárlím, žárlíš, žárlíte?
U posuzované osoby – můžete to být i vy sami nebo kdokoliv jiný – se objevují charakteristiky, jejichž číslo si poznamenejte:
Mezi normální a chorobnou žárlivostí je zásadní rozdíl. Othellův syndrom, patologická žárlivost vzniká bez podnětu, žárlivec žárlí prokazatelně na něco, co se nestalo. Více v článku Žárlivost: Nemoc, jež může mít smrtelné konce
- Lehká podrážděnost a podezíravost týkající se vztahu protějšku k druhému pohlaví.
- Kontroluje mobil a PC podezřelé osoby pod různými záminkami, jako např. omyl, nutnost si přístroj vypůjčit ap.
- Kontroluje mobil a PC podezřelé osoby zcela utajeně.
- Kontroluje mobil a PC podezřelé osoby a netají se tím.
- Velmi nerad a se značnou podrážděností souhlasí s tím, aby jeho protějšek navštívil maturitní večerek po x letech.
- Poměrně dlouho mluví o věrnosti jako základní hodnotě manželství.
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu.
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu. S výhrůžkou materiálního charakteru.
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu. S výhrůžkou týkající se dětí. Např. už je neuvidíš, špatně dopadnou…
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu. S výhrůžkou týkající se smrti dětí. Např. zabiji sebe i je.
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu. S výhrůžkou týkající se sebevraždy.
- Prohlašuje: Když mě budeš nevěrná(ý), ihned se rozvedu. S výhrůžkou týkající se vraždy protějšku.
- Do problému (potenciální nevěra) zatahuje rodiče a eventuálně další příbuzné.
- Objevuje se žárlivecké slídění (kontroly, ověřování, kdo kde byl).
- Objevuje se žárlivecká agrese – nadávky hrubého charakteru. U většiny lidí bývají vulgárnější než obvyklý slovní projev reagující na nepříjemnosti.
- Objevuje se žárlivecká agrese brachiálního typu – fyzický útok.
- Otázky věrnosti a nevěry se řeší dlouhodobě, např. i přes celou noc.
- Otázky věrnosti a nevěry se řeší dlouhodobě, např. i přes celou noc, a to i přesto, že se již dávno neobjevuje žádná nová informace a vše již bylo opakovaně podrobně probráno.
- Zásadně nesouhlasí s tvrzením „nevěra je jev možný a utajitelný“.
- Žárlící nejenže nesouhlasí s předchozím tvrzením, ale také je považuje za skryté vyzvání k nevěře.
- Výrok „nevěra je jev možný a utajitelný“ považuje dotyčný za něco odporného, co by mělo být trestáno.
- Žárlící nesouhlasí s tvrzením „věrnost není dokazatelná“.
- Objevuje se žárlivecky podbarvený požadavek „udělej ještě tohle“ a bude klid.
- Dotyčný žárlí i na osoby stejného pohlaví u heterosexuálů. Eventuálně odlišného pohlaví u homosexuálů.
- Dochází ke střídání „cukru a biče“ – nadávky a výhrůžky jsou střídány sliby a lichocením, a to několikrát za sebou.
Vyhodnocení:
- Nejprve zjistíme orientační, hrubé skóre. Jedna položka z výše uvedených 25 zabere v průměru 4 % zde prezentovaného žárliveckého absolutoria. Počet souhlasných charakteristik násobíme čtyřmi, a tak zjistíme, na kolik procent se posuzovaný(á) k němu blíží.
- Položky 2, eventuálně 3, 4, snad i 6, jsou v našich podmínkách poměrně běžné. Míra žárlivosti, jež je sytí, nepřekračuje širší normu. Na okraj podotýkám, že kontrola mobilu je přímo národním sportem.
- To, co obsahují položky 1, 5, 7, 8 a 19 se dá vydržet. Samozřejmě není to hodno obdivu ani následování.
- Položky 9, 11, 17 a 20 – snést se to dá, ale velmi těžko.
- Kdo nezažil, neví, jak hrozný je obsah položek 10, 12–16, 18, 21–25 – jde o jednoznačně patologickou žárlivost.
Přečtěte si více k tématu a o tom, jak zvládnout žárlivost.
ČLÁNKY DO MAILU