Virus, který se šíří v Číně, není nový. A mimo organismus rychle hyne

O lidském metapneumoviru toho odborníci ví celkem hodně. Znají i jeho genom. Na druhé straně jej zatím nepovažují za patogen, který by si zasluhoval větší pozornost, protože jeho nejčastějším projevem je nachlazení. 

Lidský metapneumovirus (HMPV) světové laboratoře poprvé zachytily v roce 2001, nepochybně mezi námi cirkuloval ale mnohem dříve. Jeho jiná forma, která postihuje ptáky, byla totiž objevena a blíže popsána už v roce 1970 a je dost pravděpodobné, že varianta postihující člověka se vyvinula z té ptačí. Jisté je to, že v roce 2001 odborníci už měli dostatečně rozvinuté diagnostické metody, kterými patogen zachytili.

Na otázku o původu viru neumíme zatím přesně odpovědět. Na základě příbuznosti osekvenovaných ptačích a lidských metapneumovirů se můžeme domnívat, že HMPV v lidské populaci cirkuluje nejméně od 50. let minulého století. V porovnání s respiračními viry, které sledujeme dlouho, tedy třeba chřipkou nebo SARS-CoV-2, je u něj sekvenačních dat relativně málo, proto datace nemusí být přesná, vysvětluje Helena Jiřincová, viroložka Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. 

Přečtěte si také:

Dorazila první vakcína proti RS viru pro těhotné, platit si ji však musí samy

Virus příbuzný s RSV

Chceme-li HMPV popsat, musíme se podívat na jeho blízkého příbuzného. Tím je respirační syncyciální virus známý také pod zkratkou RSV nebo RS virus. Známe jej jako původce četných onemocnění dolních cest dýchacích, tedy třeba zápalů plic nebo zánětů průdušek. Zrovna předminulou a minulou zimu se RS virus v Česku šířil docela hodně, zejména mezi školními dětmi. 

Infekce HMPV má podle Jiřincové stejné klinické příznaky jako celá plejáda dalších respiračních virů napadajících člověka. Vyvolává běžné nachlazení – rýmu, kašel a další projevy zánětů horních dýchacích cest. 

Zejména u dětí do čtyř až pěti let a seniorů může být průběh HMPV infekce komplikovanější, protože virus postihne také dolní dýchací cesty. Navíc jej může zkomplikovat zánět středního ucha a posloužit jako předskokan pro některou z bakteriálních infekcí.

V praxi i u něj platí, že bez laboratorní analýzy nelze poznat, který choroboplodný zárodek konkrétně onemocnění způsobil.

Způsob přenosu a infekčnost

Stejně jako RSV se i HMPV přenáší vzduchem, respektive drobnými kapénkami z dýchacích cest, které se uvolňují do okolí spolu s kýcháním či mluvením. Na rozdíl od koronavirů ale nevydrží mimo organismus příliš dlouho, takže nákaza z potřísněných předmětů či věcí z domácnosti, kde nemocný bydlí, je podle Heleny Jiřincové méně pravděpodobná.

Inkubační doba, tedy doba od chvíle nakažení po projevení prvních příznaků, činí zpravidla tři až šest dnů. Nakažlivý je člověk zejména v té době, kdy už trpí respiračními příznaky. Určení infekčnosti se ale opírá pouze o epidemiologická data a zpětnou analýzu, laboratorně ověřit ji totiž není snadné.

Stejně jako pro RSV, tak i pro HMPV platí, že má svoji sezónnost, která se kryje s tou u jiných respiračních nemocí. Začíná zhruba v druhé polovině října a končí v dubnu. Každý rok se to ale může lišit, protože žádný přesný jízdní řád viróz neexistuje.

Jaká existuje prevence

Na rozdíl od RSV proti lidskému metapneumoviru neexistuje očkování – novinka v podobě vakcíny proti RS viru (více jsme o ní psali zde) před HMPV neochrání. Na léčbu neexistuje ani žádné cílené antivirotikum a nezaberou ani nové monoklonální protilátky, takže se medicína spoléhá jen na potlačování symptomů, což je ale běžný postup u většiny viróz tohoto typu. Protože jde o virus, nezabírají na něj antibiotika. Prevencí před nemocí tak zůstává používání respirátoru a hygiena rukou, byť tu nelze podle viroložky považovat za samospásnou.

HMPV nepatří mezi viry, které by pacienty přiváděly do nemocnice, byť i u něj platí, že u malých dětí, seniorů, lidí s léky s potlačenou imunitou nebo chronicky nemocných (diabetes, srdeční nemoci) může být průběh komplikovanější a pacienta může dovést k hospitalizaci.

Tento virus nepatří ani mezi ty, které způsobují epidemie podobné těm chřipkovým nebo pandemie, jakou vyvolal SARS-CoV-2. 

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Spustit kvíz

Letos eviduje SZÚ 41 nákaz

V Česku lidský metapneumovirus některé laboratoře vyšetřují od roku 2011 a od roku 2014 je součástí systematické sledování, proto jej lze najít ve statistikách a zprávách Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V současně probíhající sezóně respiračních nemocí, tj. zhruba od poloviny října do současnosti, eviduje SZÚ 41 nákaz HMPV. 

Ve skutečnosti jsou samozřejmě počty pacientů vyšší. Vzhledem k neexistenci specifické léčby i patogenitě není důvod každého na tento typ patogenu vyšetřovat, vysvětluje Helena Jiřincová. Do statistik se proto propíšou jen ti pacienti, u kterých vyšetření na HMPV nařídí lékař nebo když skončí s respirační nemocí v nemocnici, kde jsou vyšetřeni v rámci činnosti Národní referenční laboratoře pro chřipky a respirační viry. Mnoho lidí má ale tak mírný průběh, že je k doktorovi nepřivede. Nebo lékař nepovažuje takové vyšetření za nutné. 

Z pohledu virologů a epidemiologů nepatří HMPV mezi viry, které by z hlediska ohrožení vyžadovaly zvýšenou pozornost. Otázkou ovšem je, zda situaci v Číně, které se v posledních dnech věnují i česká média, skutečně způsobuje tento virus. Mohly se také změnit jeho vlastnosti, případně se v Číně projevuje vliv dalších faktorů. To odborníci nevědí, protože Čína zatím neuvolnila sekvenaci viru, který považuje za původce tamější vlny nemoci. Nelze tedy ověřit, zda mohlo dojít k nějaké genetické mutaci HMPV. 

I kdyby ale o HMPV šlo, podle Heleny Jiřincové to pro evropské a české zdravotnictví neznamená automaticky stejný scénář, jaký je médii popisovaný v Číně. Tedy vážný průběh a mnoho lidí v nemocnicích. 

Tamější populace lidí je jiná, odlišné je také čínské zdravotnictví a psychosociální poměry. Čína navíc v posledních letech významně posiluje systém sledování cirkulace respiračních virů, a i to může mít vliv na medializaci epidemické situace v této zahraniční zemi. Otázka, co virus udělá jinde, zda a jak moc se rozšíří, proto zůstává v jiných zeměpisných končinách zatím nezodpovězena.