(...) Paní profesorku Králíkovou jsem potkal v počátcích praxe centra snad před 15 lety, kdy měla ordinaci v "rozjezdu" tuším ve Viniční ulici. Dohnaly mne k ní jako VELMI silného kuřáka v padesátce zdravotní potíže. Těžko říct, čím na mne zapůsobila, ale skutečně jsem s šílenými absťáky a psychickou závislostí přestal. Tehdy to byly hlavně silné nikotinové žvýkačky (kterých jsem vysál kartony i v zahraničí), mírná šidítka mi nestačila. Antidepresivum na snížení chuti na tabák , ktere jsem si sám hradil, jsem nakonec nepoužil, bylo mi po něm ještě hůř. Trvalo to léta, než jsem se srovnal, dnes jsem rád. Za těch patnáct let jsou ceny tabáku takové, že na intenzitu předchozího kouření bych potřeboval dva důchody. Kouřit se nikde nesmí, asi by mne otravovalo pokuřovat kdesi na ulici či v kuřáckých klubech. Tedy v případě, že bych to přežil, což pochybuji. Intervenci paní profesorky osobně považuji za velmi úspěšnou a kdo chce přestat, určitě mu to centrum usnadní.