Ano, nejčastěji piji vodu z vodovodu s kapkou šťávy. Ale někdy prostě dostanu chuť na něco jiného. Každopádně místo snížení nákladů i ekologické stopy např. zavedením tenkostěnných lahví produkujeme více plastu kvůli držáku víčka. Odobné to je u vícenásobně použitých lahví (ty co si lidé kupují na sport a podobně) - často nejsou použity tolikrát, aby byla jejich ekologická stopa nižší, případně se k jejich čištění a desinfekci používají velmi agresivní chemikálie, které přírodě škodní mnohem víc. Ale teoreticky je to eko - něco jako plátěné tašky, které během své životnosti nevyrovnají ekologickou stopu na svoji výrobu oproti jednorázovým igelitkám.
A k tomu přeslazení - všechny sladké nápoje obsahují podobné množství cukru (pokud nejsou doslazovány ještě větším hnusem - umělými sladidly), kolem 10 %. Zrovna tu mám na stole čerstvý pomerančový džus a dle údaje na obalu má 9 % cukru. Coca-Cola má o něco víc, tuším 11 %.
Obsah cukru vychází z vnímání sladkého, abychom to vnímali jako sladké, musí to mít právě kolem těch 10 %. Ano, jsou tu i méně sladké nápoje, tzv. hořké (třeba ledová káva), ty mají asi poloviční obsah cukru, tedy asi 5 %.
Tož tolik k tomu "přeslazení".
jez střídmě z bohatého stolu - toho se snažím přibližně držet. A ano, někdy ho poruším, první část, druhou část, někdy obě zároveň. Nejím (jen) proto, abych přežil, chci si jídlo užívat, těšit se na něj, vychutnat si ho. Hodně cestuji a to, na co se nejvíce těším, je vždy místní jídlo.
Vždyť jídlo vyplňuje podstatnou část našeho volného času - jeho nákup, příprava a konzumace. Jídlo je prostředkem k setkávání a komunikaci, ať už v rodině (často se rodina společně sejde právě u stolu), v okruhu přátel nebo v práci (hodně lidí chodí s kolegy na společné obědy).
Ano, můžeme pít jen vodu, neslazený čaj nebo neslazenou kávu, žízeň to zažene a udrží nás to při životě. Ale není to (aspoň trochu) škoda? Já mám teď před sebou tři hrnky, jeden s dopitým kafem (sice neslazené, ale s mlékem) a dva s čajem (neslazeným, ovocným i černým). Jak jsem psal výše, rád si užívám všechno. Takže když jsem se ráno v kuchyňce rozhodoval, jestli si dám kávu nebo čaj, řekl jsem si mé oblíbené - a můžu mít obojí? a hned jsem si odpověděl - ale jistě! Fajn, udělám si kávu a stavím vodu na čaj. Opět otázka - černý nebo ovocný? Opět odpověď - a můžu mít obojí? No a tak mám na stole hned tři hrnky :D.
Ale to neznamená, že si občas nedám ten pomerančový džus a ano, někdy i tu colu, když na ni mám chuť. A ekologickým řešením není "nepijte to", protože lidi to budou pít, když na to mají chuť. Řešením je snažit se snížit dopady, minimalizovat poměr obalu k obsahu - a to opravdu není přidáním držáčku na víčko.
A co se zdraví týče, moderní hnusy - umělá sladidla jsou ještě větší jed. Jsou rakovinotvorné, podporují hyperaktivitu u dětí, nesmí je lidé trpící řadou onemocnění - fenylkenoturie, epilepsie a další, protože tato onemocnění zhorušují.
Samozřejmě, a tu vlastní láhev získám tak, že si jednou za čas koupím nějakou takovouhle věc, ne? (nebo vyprosím od někoho, kdo si koupil) V mém případě teda spíš minerálku než takovéhle limonády; mimochodem strašně by se mi líbila „instantní minerálka z koncentrátu“, ale nikdo to moc nedělá; ideálně nějaká „hardcore“ minerálka jako když si naberu smradlavé zřídlo u Poděbrad -- ty běžné minerálky v obchodech jsou proti tomu jak čistá voda. Chápu, že pro lidi co to pijou dlouhodobě je to potřeba, ale já většinou piju vodovodu, takže mi nějaký přebytek minerálů nehrozí.
Pak bych si ještě mohl koupit samostatnou lahev z tvrdého plastu a používat dlouhodobě tu - takovou mám třeba na kolo do držáku. Ale přijde mi, že je potřeba to důkladně vymývat a stejně pak trochu smrdí… To je lepší použít třeba 10x lahev od nápoje a pak ji vyhodit.
S tím taky souvisí, že když výrobci začali dělat ekologičtější/levnější lahve z tenčího plastu, tak může spotřeba lahví paradoxně vzrůst, protože vydrží kratší dobu. I když bohužel většina lidí vypije obsah a vyhodí, takže se to spíš neprojeví.
A když už jsme u toho #2, strašně mě štve jak často není možné natočit si vodu třeba na záchodech ve škole, ve firmě, na úřadě atd. -- někde jsou úplně všude baterie, které natvrdo pouští teplou užitkovou!
A když už jsme u toho #3, všimli jste si, jak postupně přestala být kompatibilní víčka napříč výrobci? Jako že jsou třeba vyšší nebo nižší, případně mají dokonce trochu jiný závit a drhne to! Ještě třeba před 5 lety bylo možné mít pár lahví a mísu s víčky a vždycky si napustit lahev, hrábnout pro náhodné víčko a hotovo.
6. 5. 2023, 00:01 editováno autorem komentáře
Dají se sehnat lahve na kolo i od jiných výrobců, které mají antibakteriální úpravu, ty lahve potom díky tomu také nezasmrádavají a dlouho vydrží.
offtopic: Poděbradka, a to i ta přímo od pramene, má do smradlavé minerálky hodně daleko :-) ale souhlasím, že čerstvá je chutí nesrovnatelná s tou balenou. Kromě toho, že sehnat neslazenou Poděbradku je kumšt.
Dávno jsem přestal kupovat Magnezii i Mattoni, chutná to jako voda z kohoutku. Nevím to jestli to ředí nebo nějak vyčerpali ty prameny nebo co, ale nemá to vůbec chuť minerálky.
Minerálky jsou jednak odželezňovány, ale to skoro všechny, a druhak Mattoni je výrazně ředí protože pít jenom minerálky, likvidoval byste si ledviny takže se snaží, abyste je mohl pít pořád a ještě vydělají. Nedělá to ale jenom Mattoni, dělají to všichni. Je to dost humus. Magnesia podle mého ještě nějakou chuť má, ale pravda je, že také dost zeslábla.
Já to nezažil, ale znám tohle video a tam mi přijde, že to vypadá jako standardní dnešní lahev - s kroužkem, od kterého se víčko odtrhne, kroužek zůstane na lahvi.
6. 5. 2023, 00:09 editováno autorem komentáře