Mezi takzvané colové nápoje nepatří jen Coca-Cola a Pepsi Cola, ale rovněž množství dalších výrobků – v nabídce jsou jak coby privátky velkých řetězců, tak třeba nápoje v biokvalitě. Spotřebitelský časopis dTest nechal u patnácti z nich laboratorně posoudit chuť, obsah cukru, kofeinu a kyseliny fosforečné. Zaměřil se i na rozdíly mezi českými, polskými a německými výrobky.
Colovou limonádou se rozumí sycený slazený nápoj obsahující extrakt z colových ořechů a kofein. Dalším typickým znakem je pak hnědá barva a přídavek kyseliny fosforečné.
Testem prošly klasické varianty nápojů obsahující cukr, nikoli jejich light varianty. Z českých obchodů pocházelo jedenáct vzorků, pro ty zbylé vyrazil dTest do zahraničí. Ty nejznámější značky se totiž vyrábějí v každé zemi zvlášť z jednotných sirupů, proto nás to přímo vybídlo k přeshraničnímu srovnání,
přibližuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
O pořadí výrobků rozhodla zjištění hodnoty obsahu cukru, kofeinu, kyseliny fosforečné, vybraných deklarovaných údajů o složení a senzorické hodnocení. Sporné vlastnosti, které colovým nápojům vyčítají jejich odpůrci – tedy vysoký podíl cukru, přítomnost fosforu nebo kyselý charakter, – testy potvrdily.
Do našeho testování jsme nezahrnuli Kofolu – se zbytkem vzorků by byla neporovnatelná, neobsahuje ani extrakt z colových ořechů, ani kyselinu fosforečnou,
vysvětluje šéfredaktorka absenci populárního nápoje v redakčním výběru.
Přečtěte si také:
Ve vedrech je pití zásadní, vodu do sebe dostanete i v polévkách, kafe se nepočítá
Cukru je v porovnávaných limonádách opravdu hodně, okolo devíti kostek v půl litru. Nejnižší množství cukru měla z testovaných vzorků Pepsi Cola koupená v Česku (6,7 g cukru / 100 ml), naopak nejvyšší pak Royal Crown Cola 1905 (11,4 g / 100 ml). Podle Světové zdravotnické organizace by denní příjem volných cukrů neměl přesáhnout 50 g, za ideální porci se považuje 25 g cukru za den. Jedna dvěstěmililitrová sklenka colového nápoje tak průměrně pokryje více než třetinu maximální dospělé dávky. Tyto nápoje tak můžeme považovat za jedny z nejvydatnějších skrytých zdrojů cukru v jídelníčku a neměli bychom na nich stavět pravidelný pitný režim,
uvedla šéfredaktorka Hoffmannová.
Další diskutabilní ingrediencí colových limonád je kyselina fosforečná (E 338) podílející se na jejich typické chuti. Laboratoř zjistila, že naměřené hodnoty u testovaných vzorků jsou v pořádku a vejdou se do limitů podle evropských předpisů (do 700 mg/l). Limonáda Bohemsca v souladu s biodeklarací neobsahovala E 338 vůbec. I tak je ale dobré vědět, že pravidelná konzumace nápojů s kyselinou fosforečnou může přispět k vyplavování vápníku z těla a to je nežádoucí.
Bio s konzervantem
Každopádně, s kyselinou se všechny nápoje dostaly do normy, ale bohužel se to nedá říci o obsahu konzervačních látek, které colové limonády vlastně příliš nepotřebují, protože nízké pH a sycení oxidem uhličitým fungují obdobně. Výstupy laboratoře ukázaly nepříjemné překvapení. Kromě značky Zon se přítomnost konzervantu sorbanu draselného (E 202) potvrdila u limonády Bohemsca Bio Cola, navíc v poměrně vysoké koncentraci 204 mg/kg. Jde o dvojnásobný problém – etiketa použití konzervantů nezmiňovala, a navíc tyto látky nejsou pro výrobu biopotravin povoleny. Na námi zjištěné porušení pravidel jsme tak upozornili kontrolní orgány,
uzavírá hodnocení šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
Kompletní výsledky jsou k dispozici v aktuálním čísle časopisu dTest a na webových stránkách organizace.
ČLÁNKY DO MAILU