Že se místo cordon píše gordon, by mi tolik nevadilo, kdyby kuchaři věděli, že toto jídlo má být z telecího a ne z kuřecího. Rovněž správný salát caesar ve své zemi původu neobsahuje kuřecí maso. Mimochodem, salát pojmenovaný po svém tvůrci – kuchaři jménem Caesar Cardini by se měl správně česky jmenovat spíše caesarův salát. Babiččině marmeládě taky neříkáme marmeláda babička.
Dobrý den,
například na http://www.pravidla.cz/ nebo http://ssjc.ujc.cas.cz/.
Zdravím LK, Vitalia.cz
A zkusila jste nekdy pozadat o gnocchi se spravnou vyslovnosti?
Onehda jsem poukazal v jedne mistni (a vcelku oblibene) restauraci, ze 'gordon blue' ve skutecnosti asi bude 'cordon bleu'. Slecka servikra na mne spiklenecky jukla, ze to nevadi, neb jejich hoste to netusi a ani by tomu nerozumeli. Ale pry mam hezkou Francouzstinu....
Smutne a odevzdane jsem si povzdechl a hodlal si spravit naladu mym oblibenym 'café au lait' (v Zeneve tez nazyvano 'café renverse'). Slecna na mne vyvalila oci: "Coze? Jake kafe ole?" Pricemz dotycne 'ole' zvukove dokreslila durazne stoupajici intonaci, podobne jako toreador na koride. Odpovedel jsem ji: "Prece to z napojoveho listku." Slecna na mne odmitave kroutila hlavou s tim, ze nic takoveho tam vubec nemaji. Kdyz jsem ji tedy zminenou polozku napojoveho listku skutecne ukazal, zmerila mne prisnym pohledem pani ucitelky a napomenula: "To je prece latte."
Kdo tedy netusi, ze v ceskych a moravskych restauracich je nutno v jidelnicku uvedene francouzske nazvy pokrmu a napoju prelozit do italstiny a teprve pak objednat, at radeji zustane u tradicniho 'Wienerschnitzel mit Pommes und Himmel'. Clovek, ktery si v ceskomoravske restauraci objedna gnocchi a ceka, ze skutecne dostane gnocchi, je bezbrehy optimista naivne podcenujici inovativnost ceskeho pohostinstvi.
Když si v Itálii objednáte "noči", dostanete ořechy. Když si objednáte "latte", dostanete mléko. Česká výslovnost je opravdu hrozná – viz např. "lambordžýny" místo "lamborgýny" nebo "čiko" místo "kiko" (chicco). Ale ani s výslovností angličtiny na tom nejsme lépe – fotbal, kovboj, nuget, harlej atd. atd. Ovšem angličani se svým "bas" nebo "badvajz" na tom jsou stejně.
Vas vyklad povazuji za krajne nepravdepodobny. Informace uvadene wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Le_Cordon_Bleu se mi zdaji podstate duveryhodnejsi.
Naprosto nezpochybňuji, že v USA používají název i pečeť Le Cordon Bleu též pro Vámi zmiňovanou kulinářskou akademii.
Pro vyčerpávající informaci však doporučuji zhlédnout též níže uvedný článek.
SEGEL-INFORMATIONSSYSTEM
Wie das "Cordon bleu" entstand
Mit 28,51 Knoten holt sich die "Bremen" das Blaue Band.
Besondere Berühmtheit erlangte Leopold Ziegenbein, der den Beruf des Seemanns von der Pike auf gelernt hatte, im Jahr 1929. Nachdem er sich als Kapitän und Offizier auf verschiedenen Dampfschiffen verdient gemacht hatte, übertrug ihm der Norddeutsche Lloyd in Bremen das Kommando über den funkelnagelneuen Schnelldampfer "Bremen".
Bereits auf der Jungfernfahrt holte Ziegenbein am 16. Juli 1929 das begehrte "Blaue Band" für die schnellste Atlantiküberquerung in vier Tagen, 17 Stunden und 42 Minuten. Die "Bremen" löste mit diesem Rekord den Dampfer "Mauretania" ab, der die Trophäe seit 20 Jahren ununterbrochen hatte.
Ein Jahr später lief das Schwesterschiff der "Bremen", die "Europa" Ziegenbeins Schiff den Rang ab, bis dieser sich die Seefahrertrophäe 1933 mit der Geschwindigkeit von 28,51 Knoten zurückeroberte.
Nach diesem zweiten Rekord soll Kommodore Ziegenbein seinem Küchenchef befohlen haben, ein besonderes Gericht für eine Feier herzurichten. Der Koch, ein Genfer oder Walliser, hatte schon Kalbfleisch zugeschnitten, worauf Ziegenbein ihn angewiesen habe, er als Schweizer solle sich etwas mit Käse einfallen lassen. Der Koch habe darauf Käsescheiben in die Schnitzel eingelegt und das Gericht der "Bremen" zu Ehren "Cordon bleu" ("Blaues Band") genannt.