A zkusila jste nekdy pozadat o gnocchi se spravnou vyslovnosti?
Onehda jsem poukazal v jedne mistni (a vcelku oblibene) restauraci, ze 'gordon blue' ve skutecnosti asi bude 'cordon bleu'. Slecka servikra na mne spiklenecky jukla, ze to nevadi, neb jejich hoste to netusi a ani by tomu nerozumeli. Ale pry mam hezkou Francouzstinu....
Smutne a odevzdane jsem si povzdechl a hodlal si spravit naladu mym oblibenym 'café au lait' (v Zeneve tez nazyvano 'café renverse'). Slecna na mne vyvalila oci: "Coze? Jake kafe ole?" Pricemz dotycne 'ole' zvukove dokreslila durazne stoupajici intonaci, podobne jako toreador na koride. Odpovedel jsem ji: "Prece to z napojoveho listku." Slecna na mne odmitave kroutila hlavou s tim, ze nic takoveho tam vubec nemaji. Kdyz jsem ji tedy zminenou polozku napojoveho listku skutecne ukazal, zmerila mne prisnym pohledem pani ucitelky a napomenula: "To je prece latte."
Kdo tedy netusi, ze v ceskych a moravskych restauracich je nutno v jidelnicku uvedene francouzske nazvy pokrmu a napoju prelozit do italstiny a teprve pak objednat, at radeji zustane u tradicniho 'Wienerschnitzel mit Pommes und Himmel'. Clovek, ktery si v ceskomoravske restauraci objedna gnocchi a ceka, ze skutecne dostane gnocchi, je bezbrehy optimista naivne podcenujici inovativnost ceskeho pohostinstvi.