Proč se přeočkovává proti covidu jen dvěma vakcínami

V ČR je nyní teoreticky dostupných šest vakcín

Od konce roku 2020 se portfolio vakcín proti covidu neustále rozšiřuje a na trhu už jsou měsíce i ty, které fungují na jiném principu než dvě výše jmenované. Navíc někteří výrobci již získali souhlas úřadů pro podání i malým dětem. Konkrétně je nyní očkování u jednoho z výrobců dostupné pro děti od pěti let výše. Moderna ale již má u amerického regulátora bezpečnosti potravin a léčiv FDA podmínečné schválení pro očkování dětí od půl roku výše. Společnost Novavax v polovině července v tiskové zprávě uvedla, že její vakcína byla podmínečně schválena pro použití u dětí a mladistvých od 12 do 17 let na území EU. To, že je možné ji takto podat už i v ČR, potvrzuje státní Covidportál.

Zajímavým detailem ovšem je, že ačkoliv v ČR je dostupných vakcín od stále více výrobců, pro přeočkování třetí a, jak jsme již informovali, nově také čtvrtou dávkou jsou z rozhodnutí státních úřadů určeny stále jen dvě. A to vakcína od Pfizer/BioNTech a Moderny. Podat posilující dávku od jiného výrobce v tuto chvíli není možné. A to teoreticky ani v případech, kdyby si očkovací látku i její aplikaci zájemce uhradil ze svého.

Server Vitalia.cz proto na základě dotazu jednoho ze čtenářů oslovil lékový ústav, ministerstvo zdravotnictví a odborníka z Národního institutu pro zvládání pandemie s otázkou, proč tzv. boostery (tedy posilující dávky očkování) jsou takto omezeny.

SÚKL: Data boosterů jsou dostatečná jen u mRNA vakcín

Na začátku stálo stanovisko pro ministerstvo zdravotnictví od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). V něm SÚKL ministerstvu doporučil přeočkovávat jen tzv. mRNA vakcínami, tedy Modernou a Pfizerem. Toto doporučení de facto kopírovalo stanoviska evropského lékového ústavu, známého pod zkratkou EMA, a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle nich pouze tito dva výrobci zatím dokázali předložit dostatečná data, jež prokazují bezpečnost a účinnost boosterů.

„Zkušenosti po podání druhé posilovací dávky u mRNA vakcín již byly zveřejněny v časopisech jako The Lancet nebo The British Medical Journal,“ uvádí na dotaz Petra Fejfarová z Tiskového a informačního oddělení SÚKL. „Pro ostatní vakcíny nejsou dostatečná data k tomu, aby mohly být druhé posilovací dávky doporučeny i pro ně,“ doplňuje.

Podobně odpovídá také mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob: „Co se týče konkrétně vakcín určených k očkování posilující dávkou, tak k tomuto očkování jsou k dispozici pouze ty vakcíny, které jsou doporučeny a schváleny EMA, jsou dostupné v dané zemi a je k nim vydáno souhlasné stanovisko regulátora. V tomto případě se jedná o mRNA vakcíny.“

Podle Jana Smetany, vakcinologa a epidemiologa z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové, je tento postup standardní. „Tak jako se vakcíny liší v indikačních kritériích například pro věk, od kterého mohou být podávány, tak se liší i v možnosti, zda mohou být použity pro přeočkování, či nikoliv. Pokud výrobci data nemají, tak jim toto využití není umožněno,“ uvádí prof. Smetana. 

Právě z tohoto důvodu je ale možné, že v budoucnu se situace změní a přeočkovávat se bude vakcínami od více výrobců. Stalo by se tak, pokud by výrobci doložili dostatečná data z klinických studií (jak obecně studie fungují, jsme nedávno popisovali) regulačním úřadům a ty by rozšířily účel využití očkovací látky o booster.

Kombinace vakcín je možná, ideál neexistuje

Odborník dodává, že pokud kvůli přeočkování někdo má dostat jinou vakcínu, než kterou byl očkován poprvé či při druhé dávce (tedy v základním schématu), nejde z hlediska zdraví o rizikovou záležitost. „Kombinace vakcín při přeočkováních se označují jako homologní nebo heterologní booster, což znamená, že se přeočkovává tou stejnou vakcínou jako při základním očkovacím schématu, či vakcínou jinou. Obě varianty přeočkování jsou možné,“ dodává Jan Smetana, jenž je členem imunologické a vakcinologické skupiny ministerstvem zřízeného Národního institutu pro zvládání pandemie.

Neexistuje ale žádné jednoznačné doporučení, která ze dvou cest je výhodnější. „Lze najít data o tom, že je benefitní přeočkování zkříženou vakcínou. Jiná data ale zase říkají, že je výhodnější přeočkovávat stejnou vakcínou. Takže v tento moment bych primárně nediskutoval o tom, zda takovou, či jinou vakcínu, ale zda přeočkování ano, či ne. A v tomto případě bych je naprosto jednoznačně indikovaným skupinám doporučil. Základní doporučení by tedy mělo znít: Nechme se přeočkovat,“ říká Jan Smetana.

Odpověď ministerstva zdravotnictví na možnou kombinaci vakcín při přeočkování se ale zčásti od vyjádření Jana Smetany liší. „Výběr vakcíny byl měl být vždy konzultován s praktickým lékařem, obecně však doporučujeme přeočkování stejnou vakcínou,“ uvádí Ondřej Jakob.

Vakcíny nekopírují nové mutace viru

Je potřeba ale dodat, že vakcíny, jež jsou nyní používané k základnímu očkování i přeočkování, nejsou přizpůsobeny aktuálním mutacím varianty viru nazvané omikron. Právě ty se ale nyní na území ČR vyskytují.

Jak oznámil Státní zdravotní ústav (SZÚ), z 96 % ve vzorcích z diskriminační PCR dominují subvarianty omikronu s označením BA.5.x, případně BA.4.„Pozorujeme také nárůst s označením BE a BF, které převažují v Německu nebo ve Spojeném království,“ doplňuje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

V ČR se v pondělí 18. 7. vyskytl také první záchyt varianty s označením BA.2.76 která je blízká mutaci viru nazývané kentaur (ta nese označení BA.2.75). Spolu s kentaurem se tato varianta řadí do rodiny mutací, jejichž vývoj považují úřady za dobré sledovat, neboť je považují za velmi nakažlivé a rychle se šířící.

V kontextu s přeočkováním lze také uvést, že přibývá případů, kdy covid prodělávají lidé opakovaně či se onemocnění rozvine i u těch, kteří absolvovali již tři dávky očkování proti covidu. Podle ministerstva zdravotnictví, jež eviduje již téměř 275 tisíc tzv. suspektních reinfekcí covidu, ale stále platí, že očkování je nejlepší ochranou před těžkým průběhem nemoci.