Skutečnost, že ČR dosahuje v bilanci zahraničního agrárního obchodu (obchodu se zemědělskými surovinami a potravinami) pravidelně vysokých deficitů, je veřejně známá. Platný a známý je také fakt, že z naší země se do zahraničí vyvážejí především zemědělské suroviny, případně produkty s velmi nízkou přidanou hodnotou, a naopak k nám se ze zahraničí dovážejí potraviny s vysokou přidanou hodnotou.
Málokoho ale zajímá podrobnější pohled, ze kterého vyplývá, že skutečnost je ještě o něco horší.
Vyvezeme obilí, přivezeme mouku…
Týká se to i bohužel i komodit, které ČR vyvážet musí, neboť jich vyprodukuje více, než sama spotřebuje. Jak například upozorňuje Potravinářská komora (PK) ČR, vyvážíme sice obilí, ale ze zahraničí se dováží mouka, protože po letech, kdy se mlynářství nevyplácelo a nikdo do něj neinvestoval, nejsou v ČR potřebné mlýnské kapacity. „Máme vyvážet mouku a krmiva, a ne obilí,“ zdůrazňuje ředitel PK ČR Miroslav Koberna.
Podobný, byť o něco menší problém je v případě řepky, kdy se z ČR vyváží řepkové semeno, a do ČR se dováží olej.
Nevhodná struktura exportu se týká i další z ČR hojně vyvážené komodity, kterou je mléko.
Vyvezeme mléko, dovezeme sýr…
Podle dat mlékárenského svazu se z ČR ročně vyveze zhruba 1,2 miliardy litrů mléka ve formě mlékárenských produktů, z toho ale tvoří surovina bez přidané hodnoty více než polovinu (zhruba 700 milionů litrů).
Naopak do ČR se dováží ze zahraničí mlékárenské produkty odpovídající 1,1 miliardy litrů mléka, právě ale bohužel ve formě výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Přičemž v zásadě platí, že čím je přidaná hodnota v rámci skupin mlékárenských výrobků vyšší, tím je také vyšší podíl zahraniční produkce na našem trhu. V běžném konzumním mléce (s minimální přidanou hodnotou) tak činí podíl dovozů zhruba 6 procent, v mlékárenských produktech s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou třeba sýry, ale jde o desítky procent, podle typu výrobků.
V případě mléka se navíc do zahraničí vyvážejí i tuzemské dotace, které čerpají zemědělci a mlékárny na zvýšenou kvalitu vyprodukovaného a zpracovaného mléka, které je označováno jako „Q CZ“. Podle PK by ale takto dotované mléko mělo zůstat v ČR a mlékárny nebo zemědělci, kteří by mléko s touto podporou vyváželi, by na ni neměli mít nárok.
A vyvezeme i vepřové, kterého máme málo
Asi největším problémem a pro mnohé překvapením pak je, že se z ČR vyváží vepřové maso. O něm se přitom spotřebitel obvykle dozvídá, že ČR je v produkci tohoto nejkonzumovanějšího masa dlouhodobě závislá na dovozech ze zahraničí, a tato závislost se pomalu, ale jistě každoročně prohlubuje.
Podle informací PK ČR, které potvrzuje i Český svaz zpracovatelů masa, se přitom do zahraničí vyváží zhruba 40 procent v ČR odchovaných živých prasat a selat, ale také samotné vepřové maso. To míří především na Slovensko a Maďarsko, selata pak do západních zemí, například do Německa.
I když se tedy „papírová“ soběstačnost ČR v produkci vepřového pohybuje kolem 50 procent, reálně je vepřového tuzemského původu v obchodech mnohem méně. I samotného vepřového se totiž z ČR exportuje téměř 10 procent.
Ještě horší je situace v hovězím, kdy se do zahraničí vyváží zhruba 80 procent telat masného skotu, to ale na rozdíl od vepřového proto, že v hovězím je ČR přebytková, neboť spotřeba hovězího v ČR činí necelých 9 kilogramů na osobu a rok, ačkoli v minulosti to bylo kolem 30 kilogramů.
Co je třeba udělat pro větší potravinovou soběstačnost
Výsledkem takto nastavené struktury agroobchodu jsou již zmiňované trvalé deficity. Ty nejsou zrovna malé, v roce 2019 dosáhl schodek agroobchodu rekordních minus 47,5 miliardy korun, v roce 2020 se sice snížil na 36,4 miliardy korun, ale loni už se opět zvýšil na 41,9 miliardy korun. Za první tři měsíce letošního roku se záporná bilance agrárního zahraničního obchodu meziročně zhoršila o 34 procent na více než 9 miliard korun, s tím, že schodek agroobchodu se obvykle zvyšuje v závěru kalendářního roku. Což znamená, že i letos můžeme očekávat deficit nad 40 miliard korun.
To vše v praxi znamená, že ČR by se měla v nadcházejícím programovém období Společné zemědělské politiky EU od roku 2023 více soustředit na podporu zpracování zemědělských surovin, ať již v hospodářství samotných zemědělců, tak ale především v potravinářském průmyslu.
Pokud se tak nestane, bude tolik vzývaná potřeba zvýšit soběstačnost ČR v produkci potravin neuskutečnitelná.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU