Česká veřejnost se může řídit celou řadou obecných výživových doporučení, které mimo jiné vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ) a celá řada dalších organizací. K podrobnému hodnocení individuálních zdravotních rizik a účinnému směřování prevence však chybí lékařům a dalším specialistům v naší zemi potřebná data.
V článku Sladké potraviny sabotují naše srdce na to upozornil vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ profesor Jiří Ruprich. „Velmi bychom potřebovali nová data o individuální spotřebě potravin v ČR. Data chybí už osmnáct roků,“ apeluje Ruprich na zodpovědné orgány s tím, že zdravotníci nevědí o individuálních změnách ve stravování „skoro nic“. Vzhledem k tomu nemohou být výživová doporučení konkrétnější a vztažená na různé skupiny spotřebitelů, jako jsou děti, senioři, sportovci a podobně.
Sporná data o spotřebě potravin v ČR
Struktura spotřeby potravin v ČR v současnosti vychází především z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), ten však eviduje celkovou produkci a spotřebu potravin z pohledu celé populace. Uvedená data navíc nejsou zcela přesná, ČSÚ mimo jiné započítává do spotřeby masa i kosti, a naopak neodečítá ze spotřeby potraviny, které se vyhodí a nezkonzumují.
Například spotřeba vepřového masa je tak podle odhadů SZÚ zhruba poloviční, než uvádějí statistiky ČSÚ. Kromě toho probíhají zejména v posledních letech ve struktuře stravování v naší zemi poměrně výrazné změny, kdy mimo jiné roste podíl veganů a vegetariánů nebo spotřebitelů preferujících slow food a obecně méně zpracované potraviny.
Jiné země vědí víc, vyčleňujeme se z EU
V zemích Evropské unie přitom probíhá sběr dat týkajících se individuálního stravování nejméně jednou za deset let, v těch nejvíce vyspělých dokonce jednou za pět let.
K tomu má EU k dispozici jednotnou metodiku, aby se daly výsledky porovnat, ale aby se také dokázala legislativa EU měnit na základě probíhajících stravovacích změn. V ČR však proběhl poslední sběr dat o individuálním stravování v roce 2004, tedy při vstupu do EU. Naše země tak do systému dat Unie nepřispívá, a ČR se kvůli tomu mimo jiné připravuje o možnost začlenit do evropských doporučení a jim odpovídajících zákonů a vyhlášek naše národní specifika, například týkající se spotřeby máku.
Výsledkem pak mohou být třeba zbytečně přísné zákony nebo realitě ne zcela odpovídající zdravotní doporučení.
Ministerstvo řeší covid, přitom zanedbává prevenci
Náklady na sběr individuálních stravovacích dat by mělo nést ministerstvo zdravotnictví. To je ale již dva roky zahlceno problematikou koronaviru a absence sběru dat potřebných pro zdravotní doporučení je tak dalším z mnoha důkazů, že naše zdravotnictví potřebuje řešit i jiné problémy.
Sběr dat samozřejmě vyžaduje určité náklady, jako je specifický software, výběr příslušných spotřebitelů či zpracování jimi poskytnutých dat na základě evidence konzumace konkrétních potravin v průběhu 24 hodin. Taková investice se ale bohatě vyplatí snížením zdravotních rizik z konzumace nevhodných potravin. Na skutečnost, že taková data pro potřebu správných diagnóz a stravovacích doporučení chybí, upozorňuje navíc SZÚ opakovaně.
I o spotřebě rizikového cukru máme jen odhady
Jedním z příkladů je potřeba snížit konzumaci přidaného cukru v potravinách a zejména v nápojích, což je také téma výše jmenovaného článku. Omezení přidaného cukru ve slazených nápojích a balených potravinách může podle SZÚ mimo jiné pomoci předcházet srdečním onemocněním.
Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam
„Tekuté kalorie“ jsou škodlivé zejména proto, že neposkytují pocit sytosti. „Tělo je nevnímá plnohodnotně oproti pevné stravě. Dodatečných 200 až 300 kalorií v jediné limonádě nebo kávě může denně přispět k přibývání na váze. Souvislost s cukrovkou je zřejmá,“ konstatuje profesor Ruprich s tím, že v ČR je podle odhadů zhruba milion osob postižených diabetem. U lidí s diabetem 2. typu existuje přitom podle Rupricha až třikrát vyšší pravděpodobnost srdečního onemocnění než u osob bez diabetu. Sladká strava má navíc tendenci zvyšovat hladinu cukru v krvi, triglyceridů a LDL (špatného) cholesterolu, což opět představuje riziko srdečních onemocnění.
Kolik (nejen) přidaného cukru přitom spotřebitelé v ČR a jednotlivé věkové a komunitní skupiny reálně zkonzumují, se za současného stavu musí jen odhadovat. To ovšem není dobrá zpráva pro ty, kteří mají zájem lépe se stravovat a respektovat tomu odpovídající zdravotní doporučení.
Galerie: Výrobci sladí i jídla pro nejmenší děti. Kde všude je cukr?
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU