Na nejednoznačnost spojení mezi CRP testem a užíváním antibiotik nedávno upozornila praktická lékařka pro dospělé Ludmila Bezdíčková. Stalo se tak na tiskové konferenci v rámci kampaně Státního zdravotního ústavu s názvem Antibiotická rezistence, věnované vzrůstající odolnosti bakterií vůči léčbě antibiotiky.
Její slova jsme zaznamenali v nedávno vydaném textu, který u našich čtenářů vzbudil ohlas v podobě vysoké čtenosti. Téma CRP testů a jejich vztahu k užívání antibiotik proto rozvíjíme blíže.
CRP: Testuje se doma i v ordinaci
CRP je C-reaktivní protein, jeden z proteinů (bílkovin) akutní fáze, který je produkován játry. „Název získal od toho, že reaguje s C-polysacharidem pneumokoků (bakterií, které způsobují například zápal plic). Rozpoznává cizí patogeny, ale i vlastní poškozené buňky, a označuje je ‚k odstranění‘,“ vysvětluje Ludmila Bezdíčková.
CRP lze stanovit rychlými testy, ke kterým je třeba kapka krve odebraná z prstu, nebo laboratorním vyšetřením z krve odebrané ze žíly. Normální hladina činí do 10 mg/l. Pokud přichází nemoc či se nám stane úraz, tato hodnota se zvyšuje.
Hladinu CRP si lze změřit v pohodlí domova testem zakoupeným v lékárně či drogerii. Jeho cena se pohybuje kolem 200 Kč. Testy používají také lékaři, takže je možné se s nimi setkat v ambulancích nebo na pohotovosti. V ordinacích ale, na rozdíl od domácího použití, mají k dispozici přístroj k jejich vyhodnocení, kterému se říká POCT (tzv. point of care testování).
Podle Ludmily Bezdíčkové jde o velkého pomocníka. Ona sama jej využívá denně, protože rychlé testování na CRP má své nesporné výhody. „Stanovení CRP přístrojem je založeno na imunoturbidimetrii, která využívá protilátek, jež se vážou na CRP. Výhodou rychlého stanovení je nenáročnost jak pro pacienta, tak pro zdravotníka, a především možnost rychle z výsledku vyvodit potřebnou informaci,“ říká lékařka.
Příčiny zvýšených hodnot CRP
Jenže zatímco přínos principu metody je jednoznačný, s vyvozováním potřebných informací může být potíž. Zvýšená hladina CRP může mít řadu příčin a ne každá vyžaduje léčbu antibiotiky.
„CRP je nespecifickým ukazatelem zánětu, to znamená zjednodušeně, že zvýšená hladina značí zánět, na základě výsledku ale nemůžeme jednoznačně usoudit, čím je způsobený. Může se jednat o bakteriální, nebo virovou, vzácně i jinou infekci, ale třeba i autoimunitní zánět. Zvýšené hodnoty vídáme i např. po porodu, úrazu, při infarktu myokardu nebo po operacích,“ popisuje Ludmila Bezdíčková.
Zajímáte se o to, jestli nedostáváte antibiotika zbytečně?
Velmi vysoké hladiny kolem 100 mg/l provází akutní vzplanutí autoimunitních onemocnění i některých nádorových nemocí. Příčinou výrazně zvýšené hladiny CRP může být také chřipka (virový původ) nebo infekce RS (respirační syncytiální) viry.
Všechny výše vyjmenované příčiny nevyžadují léčbu antibiotiky, protože ta zabíjí jen bakterie. „Jejich nesprávné podání může naopak onemocnění zamaskovat, a vést tak k nedovyšetření opravdové příčiny,“ upozorňuje lékařka.
Navíc nasazovat antibiotika v situacích, kdy nejsou třeba, je nežádoucí, protože to vede k urychlování toho, aby si bakterie vůči této léčbě vytvářely resistenci. Tedy odolnost vedoucí k tomu, že správně naordinovaná antibiotika nezaberou, léčba se komplikuje, prodražuje a nakonec nemusí být ani úspěšná a pacient umírá na infekci.
Návodem, zda dát antibiotika, či ne, může být změna CRP v čase
Pokud si tedy uděláte test CRP doma a vyjdou vám vysoké hodnoty, určitě je to důvod k návštěvě lékaře, ale ne k tomu vyžadovat recept na antibiotika. A už vůbec není zvýšená hladina CRP důvodem k tomu, abyste sáhli po antibiotikách, která vám zbyla z předchozí léčby. Taková totiž nemají v domácí lékárničce co dělat. Nespotřebovaná antibiotika či prošlé léky je nutné odevzdat v lékárně.
Zda antibiotika jsou, či nejsou třeba, by měl určit výhradně lékař. A cestou ke správné léčbě může být například pozorování, jak se hladina CRP mění v čase. Jednotlivé nemoci se totiž dynamikou změn liší.
„U zánětlivých procesů, které probíhají celkově, stoupá CRP již za 4–6 hodin po vzniku zánětu,“ vysvětluje Ludmila Bezdíčková. Naopak u bakteriálních infekcí, které se někdy přidruží k těm virovým, lékaři vídají vzestup až při druhé vlně příznaků. To znamená, že stav pacienta se nejprve lepší, a poté se třeba rozvinou horečky, kašel, nebo např. příznaky zánětu středního ucha.
K rychlému zvýšení hladiny CRP mohou vést i některé virové infekce. „U některých stavů je hladina na počátku onemocnění zvýšená a potom rychle klesá (typicky například při akutních virových zánětech zažívacího traktu). Středně zvýšená hladina může být naměřena i v počátku jiných virových onemocnění,“ popisuje Ludmila Bezdíčková.
U akutních vzplanutí autoimunitních onemocnění i některých nádorových onemocnění většinou hladina neklesá ani při opakovaném stanovení v odstupu několika dní a je třeba vyšetřit více parametrů, a to jak laboratorních, tak i klinických a pátrat cíleně po původu onemocnění.
„Pro lékaře je tedy velmi důležité test indikovat ve správnou chvíli a interpretovat ve vztahu k příznakům a celkovému stavu pacienta,“ podotýká Ludmila Bezdíčková.
Samotné rozhodnutí o nasazení antibiotik by pak mělo být vždy podloženo více faktory než jen stanovením CRP. To by mělo být jen dalším střípkem do mozaiky, protože existují i bakteriální onemocnění, která antibiotika vyžadují, ale hladinu CRP nezvýší. Týká se to některých bakteriální zánětů, které probíhají pouze místně (např. zpočátku zánět patrových mandlí), nebo boreliózy.
Odborná spolupráce:
MUDr. Ludmila Bezdíčková
Všeobecná praktická lékařka pro dospělé. Působí v ordinaci v Praze 6.
ČLÁNKY DO MAILU