Názory k článku Čtyři děti a uštvaná chůva aneb Nečasův plán

Připravovaná „vzájemná rodičovská výpomoc“ se zdá být celkem zajímavým experimentem.

Celý projekt stojí na individuální zkušenosti rodiče s výchovou vlastního dítěte, resp. dětí. Matka/otec se nechá zaevidovat, k čemuž postačí učinit pouze čestné prohlášení o splňování předpokladů k výkonu činnosti (tj. péče o vlastní dítě mladší 7 let v prostředí domácnosti uzpůsobené k výchově) a doložit bezúhonnost, zdravotní způsobilost atd. Není vyžadována žádná speciální kvalifikace, jako např. pedagogické vzdělání. Daná osoba tak bude sbírat zkušenosti s výchovou svěřených dětí, jak se říká, za provozu.

Bezpochyby je významný rozdíl mezi dítětem kamarádky, které občas pohlídám a jehož návyky alespoň trochu znám a „dovolím si k němu více“, a úplně cizím dítětem, se kterým se setkávám prvně. Přesto si nemyslím, že je tato koncepce úplně špatná. Já osobně bych upravila počet dětí – ne maximálně 4 i s vlastním(i), ale jen 1 cizí/svěřené na víc (zřejmě s výjimkou pro případ dvojčat), které tolik „nenaruší“ chod domácnosti a bude se mu moci opravdu poskytnout individuální výchova. Navíc záleží jenom na mně, jestli osobě své dítě svěřím.

(Je mi líto, ale nemohu si to odpustit … Váš článek na mě působí příliš tendenčně. I když pociťuji, že primárně reagujete na (nepřekvapivý) výsledek pokusu redaktorky Mf Dnes, bylo by férové, zmínit se i o dalších částech tzv. prorodinného balíčku, který s sebou přináší mnoho pozitivního.)