O cvičení mezi štěňaty ví asi každý, kdo vlastní sociální sítě typu Instagram nebo TikTok. Videí, kterak jsou cvičenci obložení pejsky a místo cvičení se s nimi mazlí, je na nich totiž víc než dost.
Jakmile jsem objevila, že se takové lekce konají i v Praze, sama jsem se přihlásila. A to, upřímně, nejsem úplně psí nadšenec, doma psa nemáme a ani jeho pořízení neplánujeme… Na mazlení už mám svoje tři děti, nikdo další se k nám domů stejně ani nevejde. Ale roztomilá štěňátka a jen na hodinu? A k tomu protažení, které kvůli intenzivním tréninkům běhu potřebuji jako sůl? Tady vlastně nebylo moc o čem přemýšlet…
Koušou, padají a všude čůrají, ale stejně je chcete
Na lekci Pets Yoga Prague v centru Prahy se scházíme pár minut před začátkem. Štěňátka, tentokrát jde o staffordšírské bulteriéry, zatím sbírají síly po předchozí hodině. Je jich šest a nehybně leží a spí, nebo se s pootevřenýma očima líně protahují a pokukují po nových návštěvnících.
Já si jdu najít podložku a čekám už na začátek cvičení. Štěňátka se pod našima hladícíma rukama probouzejí a pomalu odcházejí zkoumat sál. Sem tam se jim rozjedou nožky od sebe a slyšet je jen dojaté „Jééé!“, někdy se poperou o hračku, občas se ozve tiché štěněcí zaštěkání a chvílemi se některé ze zvířat chce vydat do světa a snaží se pod gaučem utéct pryč. Atmosféra je klidná, něžná, veselá.
Mezitím se schází všichni cvičící klienti, a může se tedy začít. Hodina jógy probíhá v angličtině, protože osazenstvo je mezinárodní. Nicméně s porozuměním není problém, pokud někdo nerozumí, všechno okouká, případně mu lektorka Viki pomůže a do správné pozice ho navede.
Psi pocházejí ze spřátelených chovných stanic
„Je to tak půl na půl. Část klientů jsou Češi, část cizinci, například ti, kteří v Praze dlouhodobě žijí,“ popisuje jedna z organizátorek cvičení se štěňaty, Anna Dvořáková. Ať jsou to Češi, nebo cizinci, jedno prý mají společné: odcházejí plní radosti a s úsměvem: „Reakce klientů jsou nadšení, smích, dobrá nálada. A vracejí se, což je pro nás velká radost a odměna.“
Lekce se konají zhruba jednou za 14 dní nebo za týden, někdy dokonce častěji. Podle toho, kdy jsou k dispozici štěňata. „Jde vždy o zhruba sedmitýdenní štěňata, která už jsou po prvním očkování, takže je pro ně účast bezpečná. Mají možnost se tu trochu socializovat, než se dostanou do svých nových rodin,“ popisuje Dvořáková z Pets Yoga Prague s tím, že štěňata si půjčují z několika chovných stanic, se kterými v průběhu času začali spolupracovat.
Štěně si můžete i adoptovat
Některá štěňata přitom ještě nového majitele nemají a cvičící klienti si je mohou adoptovat. „Už se to stalo, že se někdo zamiloval a chtěl si štěně vzít. Pak propojujeme klienty s chovnou stanicí, aby se dohodli,“ přibližuje.
A jak vlastně nápad cvičit mezi štěňaty vznikl? „Inspirovali jsme se v zahraničí. Takovéto lekce probíhají třeba v Los Angeles nebo v Londýně,“ říká Dvořáková.
Jóga, která vrací lidem dobrou náladu
A dodává, že důvod, proč s tímto cvičením začít i v Praze, byl zřejmý: V dnešní době lidé po ulici chodí zamračení a zamyšlení. Tohle je způsob, jak jim vrátit dobrou náladu a úsměv na tvář.
A funguje, to mohu potvrdit. I když mě během cvičení štěně párkrát kousne, paní na vedlejší podložce se zase zahryzne do trika a jiné návštěvnici se vyčůrá těsně vedle mobilu. Sálem se ozývá smích a pozitivní naladění je skoro hmatatelné.
Canisterapie pomáhá dětem i dospělým
Je to jasný důkaz, že kontakt se psy (ale vlastně snad s jakýmkoliv zvířetem) lidem prospívá. Však se využívá i jako podpůrná léčba při řešení celé řady problémů, prostřednictvím tzv. canisterapie. „Díky vyšší tělesné teplotě je pro člověka dotek psů příjemně hřejivý a pravidelné pohyby psího těla, které doprovází jeho dech, velmi uklidňují, povolují svalové napětí a napomáhají v dýchání klienta. To se týká především dospělých po cévní mozkové mrtvici nebo spastických či předčasně narozených dětí. Lidem po úrazu či nemoci pomáhají aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se, ale i chůzi a jemnou motoriku rukou a prstů,“ uvádí hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
V případě štěňat, se kterými jsme si zacvičili, samozřejmě o pravé canisterapii nemůže být řeč. Ale jak už jsem zmínila, jejich vliv na nás je nezpochybnitelný. Samozřejmě jde o pozitivní vliv. Po skončení lekce se jen málokomu chtělo klubko kousavých a slintajících, ale o to roztomilejších štěňat opustit.
Je jasné, že sem se nechodí kvůli velkým sportovním výkonům, i když se určitě protáhnete. Tedy pokud vás nezalehne štěně hned v prvních minutách a neusne. Ale i s tím se musí počítat. A vlastně to tu stejně nikomu nevadí. Ani to, když se vedle vás občas objeví loužička nebo malá hromádka.