Vypadá to jednouše. Absolvent školení Master Bosu (2007, Nizozemsko) a master trenér pro Českou republiku Mgr. Daniel Müller se postaví na „bublinu“ cvičebního nástroje BOSU a udělá holubičku. Zkusím to také, ale nějak nemohu chytit balanc. Pak se Daniel položí na BOSU na záda. Nohy, trup i hlavu má v jedné rovině. Guma perfektně kopíruje zakřivení páteře v bederní části. Je velice těžké v poloze vydržet. Člověk může mít naposilované břišní svalstvo, ale tady najednou neví, jak je použít. „Posilování hlubokého svalového stabilizačního systému je těžké a běžnými cviky výsledků nedocílíte. BOSU je zaměřené zejména na tyto svalové skupiny,“ vysvětluje mi Daniel Müller. Na BOSU se balancuje jen v malé míře, tak to funguje na posílení a aktivaci svalů, na čemž je založená i současná fyzioterapie.
Co to vlastně je BOSU?
Koncem devadesátých let zkombinoval David Weck ve spolupráci s americkými neurochirurgy a trenéry fitness aktivit funkci podložky a nestabilního míče. Toužil totiž po zlepšení rovnováhy, která je základem všech pohybů. Nafouknutou gumu ve tvaru půlmíče na plastové podložce – nový cvičební nástroj BOSU® BALANCE TRAINER – začali ihned používat profesionální sportovci. Mezi mozkem a pohybovým ústrojím jsou nervové dráhy. Pokud je člověk trénuje, jsou jeho vyrovnávací reakce rychlejší. „Neustálým vyrovnáváním – vyrovnáváme i při chůzi – vydáváme spoustu energie. Stačí i několikavteřinová ztráta rovnováhy a dojde k úbytku celkové funkční síly. Běžec s lepší rovnováhou má tedy mnohem větší šanci na úspěch,“ vysvětluje Daniel Müller.
Pro BOSU se nadchla i NASA a začala je využívat pro své kosmonauty, kteří tráví čas ve stavu beztíže a jejich svaly nějakou dobu pracují jinak. Trénink koordinace jim zásadně ulehčuje návrat z vesmíru.
Na různých místech světa probíhají výzkumy vlastností přepůleného míče na tvrdé podložce. Nezávisle na sobě zjišťují, že se lze pomocí BOSU navrátit k vývoji dětské kineziologie. „Dítě přibližně do tří let věku hledá nejrůznější stabilní pozice, při kterých zdokonaluje hluboký svalový stabilizační systém. Když je konečně najde, užívá si je další tři roky. Pak zasedne do školní lavice a vše začne padat,“ vysvětluje Daniel Müller.
Parametry (rozměry, úhly apod.) se za necelých deset let existence BOSU zdokonalovaly a nyní jsou striktně dané. „Samozřejmě se z Číny dovážejí plagiáty, které vám pravděpodobně neuškodí, ale nedocílíte takových výsledků a neurosvalové koordinace. Jsou navíc cviky, které s nimi prostě neuděláte,“ říká Daniel Müller a ukazuje jeden z cviků.
Jak se cvičí na BOSU
BOSU je zkratka slov „both sides up“, což lze přeložit jako „obě strany nahoru“, neboli „oboustranné“. Cvičí se tedy jak na nafouklé kopuli, tak na tvrdé plošině. „Cviky na kopuli jsou trochu jiné, plošina je více balanční,“ říká Daniel Müller. Využití tohoto cvičebního nástroje je neomezené – je to skvělé pro rehabilitaci, kardiovaskulární trénink, na BOSU lze cvičit jógu, pilates nebo meditovat. Vhodné je i pro posilování zejména břišních a zádových svalů – základ pro správné držení těla. Posílíte ovšem i jiné svalové skupiny. Cvičí se vestoje, vsedě, vkleče, vleže. „Řekl bych, že existuje na dva a půl tisíce různých cviků. Každý si tedy může vybrat ty, které mu nějak pomohou. Rovněž lekce BOSU jsou různé. Když někoho trápí plotýnky, nepošlu ho na kardiovaskulární trénink a samotné cvičení bude jinak zaměřené, než toho, kdo má problémy třeba s koleny. Cvičí nám i muž, který má dvanáct šroubů v páteři. Omezení se projevuje pouze ve výběru cviků a lekcí,“ doplňuje Daniel Müller.
Jak začít s BOSU
Nejlepší cestou je zajít do fitness centra, kde vede vyškolený instruktor lekce BOSU. Jejich kompletní seznam se v současné době připravuje a na podzim 2009 bude v databázi na stránkách Bosufitness.cz a na stránkách Vitalia.cz. Pokud máte nějaký konkrétní zdravotní problém, využijte individuální trénink. Člověk by měl na BOSU cvičit minimálně dvakrát týdně, aby byly vidět výsledky. „Každý, kdo s BOSU začíná, a má nějaký problém s pohybovou nebo kosterní soustavou, určitě by měl cvičit pod dohledem certifikovaného instruktora nebo fyzioterapeuta. Možná to zní jako trik, jak nalákat lidi do našich lekcí, ale ono je velice jednoduché postavit se, nebo se položit na BOSU špatně. Stačí, když nebudete srovnaní ve správné pozici a hned cvičení nemá správný účinek,“ varuje Daniel Müller. Člověk má tendence sklouznout do pohodlnější pozice a je třeba někoho druhého, kdo vám řekne, že teď je to v pořádku a poradí vám v případě, kdy to v pořádku nebude. Nebo vám poradí cviky, které jsou pro vás nejvhodnější.
Pokud si však chcete pořídit originální BOSU domů (od září 2009 stojí 4105,– Kč), neseženete je v kamenných obchodech, ale přímo u dovozce – vzdělávací institut a fitness centrum FACE CZECH. „BOSU si většinou kupuje ten, kdo již ví, jak s ním cvičit. Nechceme, aby lidem leželo ve skříních, tak jako jiné pomůcky jen proto, že si někdo o BOSU přečetl a koupil si ho, aniž by věděl, jak správně cvičit. BOSU je výborná pomůcka, ale není to hračka,“ uzavírá Daniel Müller.
Foto: Ivana Dvorská
ČLÁNKY DO MAILU