Názory k článku Cvičte jako mimina: co malé děti umí perfektně a my jsme už zapomněli

Dospělý nemůže dělat stejné pohyby jako dítě, protože má úplně jiné tělesné proporce. V poměru k celému tělu má hlavu třetinovou a nohy o třetinu větší (tedy dvakrát těžší).Tedy pokud se bude snažit dělat stejné pohyby jako dítě, tak nutně zatěžuje naprosto jiné svalové skupiny než dítě, s naprosto odlišnou intenzitou a tedy i naprosto jiným účinkem. A není žádný důvod se domnívat, že ten účinek je prospěšný.

Naprostá pravda. Jestli toto někdo doporučuje a provozuje, pak buď netuší, jak funguje lidské tělo, nebo je to nebezpečný šílenec vezoucí se na další z módních vln "zdravého životního stylu".
tsd

Velmi by mne zajímalo, jak např. souvisí v článku zmiňovaný Bobath koncept s cvičením dospělých a jeho využití při takovém cvičení..
Pokud je mi známo, je určený k terapii pacientů s dětskou obrnou a neurologickými problémy a po mozkových příhodách.
Ani v nejdivočejším snu si neumím představit, že by s nějakým zdravým dospělým mělo být zacházeno stejně jako s ochrnutým dítětem. Z takového cvičení bych asi rychle utekl.
tsd

No, jestli je pro Vás využítí principů vývojové kineziologie modní vlna "zdravého životního stylu" tak doporučuji shlédnout : http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/206562210800016-13-komnata-pavla-kolare/

Očekával jsem podobnou argumentacni sílu.
Tsd

Dobrý den,
Určitě zajímavý pohled a názor.
Samořejmě, že lidské tělo je každé trochu jiné a vyžaduje někdy i jiné přístupy. A je vždy potřeba přistupovat individuálně.

Jen jestli by to také nemohlo být spojeno s tím, že jak se lidské tělo vyvíjí tak se celkově přizpůsobují svaly, aby veškeré ty pákové poměry fugovaly. A tudíž využívání principů "dětských pohybových vzorů" může pomáhat.

Je zajímavé, že napodobování dětských pohybových vzorů pro terapie využívá velká většina velmi úspěšných terapeutický konceptů a dokonce to většinou funguje.

Pusťte si třeba toto video s panem profesorem a on Vám to osvětlí ještě více: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/206562210800016-13-komnata-pavla-kolare/

Pokud Vás ani názor a vysvětlení od pana profesora nepřinutí se zamyslet nad možností fungování podobných principů, tak holt víte více než velká většina odborníků a nemusíte podobné články číst.

Každý máme možnost volby.

V lékařství, a tím více v oborech příbuzných, ale méně prověřovaných, často pozoruji magický přístup k řešení problémů.

Příklad:

Fyzioterapeut najde sadu pohybů, které pomáhají jeho pacientům (dokonce někdy pomohly jen jednomu pacientovi). Všimne si, že se podobají pohybům dítěte (aniž by si při tom uvědomil, že děti dělají tak širokou škálu pohybů, že ke každému jednomu pohybu dospělého najde podobný pohyb dítěte). Udělá z toho magický, ničím nedoložený závěr, že napodobování dětských pohybů pomáhá dospělým a aniž by zkoumal, zda tento předpoklad je pravdivý (pokud znáte základy logiky, tak jistě víte, že z pravdivosti implikace A=>B nelze o pravdivosti A udělat žádný závěr), postaví na tom celou terapeutickou školu, kterou následně šíří jako náboženství. A každého kritika utluče tím prvním pacientem, kterému pomohl, statistiku dalších léčeb už radši nedělá.

Když se před časem prověřovala vědeckost postupů v medicíně, tak vyšlo najevo, že asi 80% medicínských postupů je naloženo na magickém myšlení popsaném výše bez jakýchkoliv skutečně vědeckých důkazů o jejich účinnosti.

Když si vezmu ty vaše dětské pohyby, tak si stačí uvědomit, že pohyby dítěte mají i zcela jiný cíl než pohyby dospělého. Například pohyby dítěte mají co nejvíce dráždit klouby, aby se řádně vyvinuly, a pokud se nevyvíjejí dobře, tak se uměle to dráždění zvětšuje. U dospělého naopak mají pohyby co nejméně dráždit klouby, aby se co nejvíce oddálila artróza.

Stále se můžeme motat dokola jednoho z faktů, že každé lidské tělo může být trošku jiné a tedy i pohyby pro dané tělo specifické.
V tom máte trochu pravdu.

Ale hovořit o, v článku zmiňovaných, fyzioterapeutických postupech jako o náhodných výsledcích? To jste opravdu dost mimo mísu :(

I fyzioterapeut je jen člověk a pokud začne lidi "oblbovat" něčím nepodložením tak ano, může to být šarlatánství.
O tom ale tento článek v žádném případě není. Zkuste se ponořit do knížek o anatomii, fyziologii apod....a možná sám pochopíte, že jisté principy prostě v lidském těle fungují.

A téma artrózy?...tak o tom si opravdu něco nastudujte. Nevím jak myslíte "dráždit" klouby...ale pokud pochopíte jak tělo v pohybu funguje....resp by mělo fungovalt, tak zjistíte, že vlastně pohyb vedou svaly a kontakt koubních ploch by měl být spíše minimalizován.

A ještě je zajímavé se podívat jak pohyby vykonává dítě, jaké zapojuje svaly apod a jak podobné pohyby dělá dospělý člověk. V tom je krása podobných konceptů...probudit to co tělo/hlava zapomělo. A to díky přetechnizované době, např. vysedáváním za monitorem počítačuů atd :(

Tak já se jdu tedy batolit, abych se napřímil tady od té konverzace.

Milý pane Větrovský,
tušíte co se děje s muskulaturou člověka v průběhu puberty?
Zde trochu citace z odborné literatury.
Vrcholy pubertálního spurtu přichází v různých segmentech těla v různou dobu (pořadí (1. dolní segment; 2. celková výška a délka horních končetin; 3. horní segment), to má za následek proměny proporcionality v průběhu puberty a adolescence. Poměr délky trupu ke končetinám v pubertě vzrůstá (Prokopec 1967, s. 396). V období adolescence se rychlost růstu pomalu snižuje, ustavuje se konečná proporcionalita postavy. Uzavírají se růstové chrupavky a tělo téměř přestává růst do délky. Vlivem rozdílné hladiny pohlavních hormonů u chlapců a u dívek dochází v průběhu puberty ke zvýrazňování pohlavního dimorfizmu ve tvaru postavy. U mužů dochází působením androgenů k rozvoji muskulatury (dochází k růstu svalové tkáně na úkor tukové) a dalších znaků majících vliv na fyzickou výkonnost. Androgeny zároveň snižují investice do imunitního systému (Kaplan, Gangestad 2004). U dívek dochází ke zvyšování podkožních zásob tuku, nárůst svaloviny u nich zůstává přibližně na stejné úrovni, jako byl v dětství. Estrogeny urychluje srůst růstových chrupavek. Proto dochází u dívek k dřívějšímu zastavení růstu dlouhých kostí, než u chlapců (Kaplan, Gangestad 2004). Stejně jako v předcházejících obdobích se zefektivňuje činnost orgánových soustav, klesá dechová (16/minutu) i tepová frekvence. Obr Pubertální růstový spurt u chlapců a dívek. Vrchol růstového spurtu (Peak Height Velocity, PHV) chlapců a dívek byl zde pro srovnání synchronizován (ve skutečnosti dívky chlapce cca o 2 roky předbíhají); symboly označují období rozvoje příslušných znaků a stupně Tannerových škál (G genitál, PH pubické ochlupení, B prsy, Spermie spermarche, CNS puberty období reaktivace hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy, LH vzestup hladin luteinizačního hormonu).
Pavel má naprostou pravdu. Mimina jsou jedno jako druhé kluci, holky.
Po pubertě jsou ta těla poněkud změněná a odlišná. ( viz citace)
Mění se muskulatura a poměry. Přece nikdo nemůže napsat, že naše tělo něco zapomnělo, protože v dospělosti se jedná o úplně jiné tělo.
Že někdo vychází z jakýchsi principů je sice krásné, ale v podání tohoto konkrétního článku silně zavádějící. Ano dospělý má mnoho společného s dítětem, ale také mnoho nevratně rozdílného a to je nutné akceptovat. Potom už ovšem generalizovaný návrat k dětskému pohybu generálně neplatí a zůstává jen ten vhozený kámen do moře na africkém pobřeží.
tsd