Světová velkoměsta dlouhodobě preferují cyklistiku jako ekologicky šetrný, zdraví prospěšný a na prostor nepříliš náročný způsob dopravy. Co ale může člověk dělat, pokud z nějakého důvodu nemá vlastní kolo a přesto by rád občas na kole vyrazil do práce či jen tak na projížďku?
Švédská inspirace
Na podobnou otázku našla odpověď radnice ve Stockholmu (obdobné řešení funguje i v jiných zemích, ale použijme Stockholm jako modelový příklad). V roce 2006 zde uvedli do provozu systém půjčoven kol, který se mezi obyvateli města těší stále větší oblibě. Na vybraných místech byly umístěny automatizované stojany na kola, kde zákazník jednoduše přiloží speciální kartu k automatické čtečce a ta uvolní zámek na jednom bicyklu. S vypůjčeným kolem pak můžete libovolně cestovat, ovšem nejpozději za tři hodiny musí být vráceno – není ovšem nutné vrátit ho na stejném místě, kde si jej uživatel vypůjčil. Kolo lze vrátit na kterémkoli stanovišti označeném modrým logem Stockholm City Bikes.
Pokud kolo nestihnete během tří hodin vrátit, lze jej samozřejmě vrátit i později, ale pokud jej vrátíte opožděně třikrát, je vaše karta zablokována. A pokud jej vrátíte později než po uplynutí pěti hodin, je vám karta zablokována rovnou, i když se vám to stalo poprvé.
Stanoviště jsou v provozu každodenně od dubna do října, od šesti od rána do deseti hodin večer. Původně byla stanoviště otevřena jen do šesté hodiny večerní, avšak loni se radnice rozhodla vyhovět zájmu lidí využívajících tuto službu a provozní dobu rozšířit. Počet uživatelů následně stoupl zhruba o 60 % a celkový počet uskutečněných výpůjček se zdvojnásobil; je tedy zřejmé, že radnice udělala krok dobrým směrem. Kola lze vracet i po uplynutí provozní doby, není tedy problém si vypůjčit kolo ještě třeba ve tři čtvrtě na deset večer a před jednou hodinou ranní jej vrátit.
V současné době je v provozu zhruba 80 stanovišť, pro začátek nadcházející sezóny se počítá s výstavbou dalších třiceti. Dlouhodobý plán pak předpovídá dokonce až 250 stanovišť, ale dosavadní zkušenosti naznačují, že tento odhad je přece jen příliš optimistický – získat povolení k výstavbě není nijak jednoduchá záležitost, třebaže se radnice všemožně snaží vyjít vstříc.
Přečtěte si: Cyklostezky aneb všichni nenávidí všechny
Úzká cesta je narvaná k prasknutí – cyklisté, in-lineři i chodci se tu „perou“ o kus asfaltu.
Kdo to platí? Reklama!
Co se týče financování, je tento problém vyřešen tak, že každé kolo je opatřené reklamou. Výnosy z této reklamy pak pokrývají provoz celého systému, pouze na zmíněné prodloužení provozní doby přispěla radnice částkou 1,5 milionu švédských korun (přibližně 3,7 milionu Kč). „Chtěli bychom rozšířit síť stanovišť i mimo městské centrum, pro zadavatele reklamy je ale výhodnější mít stanoviště umístěná v centru,“ popisuje jednu z překážek rozvoje Ulla Hamiltonová, radní pro dopravu a životní prostředí.
Co se týče nákladů ze strany koncových uživatelů, za vydání karty, která vám umožní půjčování kol, zaplatíte za sezónu 200 švédských korun (zhruba 500 Kč) či si můžete zakoupit třídenní variantu za 125 korun. Pro srovnání: jízdenka MHD pro jednotlivou jízdu začíná v závislosti na počtu ujetých zón na 30 korunách a 200 korun stojí jízdenka MHD na 72 hodin.
Systém má samozřejmě také své kritiky. Těm vadí především sezónnost celého provozu, čímž podle jejich názoru systém ztrácí na efektivitě. Další systém kritizují jako laciné politické gesto, neboť podle statistik investuje Stockholm nejméně peněz do cyklistické infrastruktury v celém Švédsku (samozřejmě přepočteno na jednoho obyvatele).
Dokud nebude vybudována síť kvalitních cyklostezek, jsou podle nich podobné plány jen trikem na získání voličů. Počet kladných ohlasů ale názory kritiků vysoce převyšuje a v letošním roce byl s využitím stockholmských zkušeností podobný systém zaveden také v Göteborgu, druhém největším městě Švédska.
Připravili jsme pro cyklisty:
Desatero cyklistiky
Typy kol – kupujeme nové / Aby kolo nezrezivělo… / Co je důležité pro jízdu / Oblečení na kolo aneb O počasí / Přepravujeme kolo: vlakem, autem, lanovkou / Co s sebou na výlet / Mapy a navigace / Doplňování energie, něco o zdraví / Kde jezdit v Česku?
Cyklostezky
50 vyzkoušených tras. Přidejte vaši oblíbenou!
Cykloservisy
Přes 200 servisů po celé ČR, najděte si ten nejvhodnější.
Pražská realita
Bylo by možné podobný systém zavést také v Praze? Pochybuji. Centrum města s četnými svahy není zrovna optimálním místem pro cyklistiku a o (ne)existenci cyklostezek se asi ani není třeba zmiňovat. Smysl by mohlo mít vybudování sítě stanovišť např. u stanic metra a na přilehlých sídlištích (např. v oblasti Stodůlek a Lužin), ale jedním z důvodů úspěchu půjčoven ve Stockholmu byla jistě i existence celé sítě stanovišť na poměrně malé ploše, nikoli izolované ostrůvky na rozlehlých předměstích. A představa, že by se podařilo vybudovat jakýsi prstenec, který by obkroužil centrum, není příliš reálná. Počáteční investice by byly příliš vysoké a případné příjmy z reklamy by asi nedosáhly takové výše, aby samy o sobě dokázaly udržet celý systém při životě.
Je pravda, že v rámci popovodňové revitalizace pražského Karlína se podobný projekt v této městské části uskutečnil, nikoli však na popud měst, nýbrž z iniciativy soukromé firmy. Systém však dosáhl jen lokálního významu a po dvou letech provozu dosáhl poměrně marginálního počtu 250 registrovaných uživatelů. Inspirována Karlínem se o podobný projekt pokusila radnice Prahy 4, ale nezískala žádného vhodného zájemce, který by zajistil technickou stránku věci. O podobném projektu na rok 2011 uvažuje i Hradec Králové; nezbývá než doufat, že alespoň tomuto městu se podaří ideu dotáhnout až do konce.
ČLÁNKY DO MAILU
