O samotných příčinách alergií se vedou spory. Je zde určitě faktor genetický (možná dnes alergik na rozdíl od minulosti přežije a předá své geny dále), snad i psychosomatický (viz i metafory v jazyce: „jsem alergický na folkovou hudbu“, „myslel jsem, že se z těch keců osypu“). Tu se uvádí znečištěné, tu zase příliš čisté prostředí, do hry možná vstupuje nedostatek pohybu v dětském věku a pravděpodobně i absence nitrotělních parazitů; poslední pohled má svou logiku, pokud mechanismy imunity neobjeví parazity, prostě se zaměří na něco jiného. Podle předpokládaných příčin alergií se pak doporučuje léčba. Takže existují nejen snahy alternativců léčit alergie pozitivním myšlením, ale i vizionářské nápady, jak zde zapojit parazitické tasemnice – jak vidno, nemusejí fungovat jen proti obezitě.
Dále uvedený výzkum se zaměřil na alergii na arašídy, ale mohl by mít i obecnější platnost (ono „mohl“ je třeba zdůraznit – my si podle symptomů dáváme alergie do jedné škatulky, ve skutečnosti mohou různé alergie fungovat různě). Postup v zásadě připomíná očkování. Podobně jako lidé s klasickou alergií chodili přes zimu na „očkovací“ vakcíny, po kterých jim napuchla ruka, se nyní totéž zkoušelo u „ořechových“ alergií.
Trable s arašídy
Dale Umetsu a jeho kolegové z Harvard Medical School nyní v Journal of Allergy and Clinical Immunology popsali nový postup pro léčbu arašídové alergie (v angličtině viz medicalxpress.com: Desensitization therapy for peanut allergy). Autoři uvádějí, že asi před 25 lety byly ordinace zaplavené lidmi s astmatem, sennou rýmou apod. Nyní se naopak kdoví proč rozmohly alergie na ořechy, především arašídy. Tomu odpovídají i různé spreje a další léky, které si děti s sebou nosí do školy. Opět tím narážíme na nejasnou příčinu alergií – proč dříve pyl a nyní ořechy?
„Tak jako přibývá alergiků, přibývají i zkřížené reakce na potraviny pyl-potraviny (nejčastěji bříza – ořechy, jablka atd.). V průběhu života se u mnoha pylových alergiků objevují reakce na potraviny,“ komentuje Iva Veselá z pražského MEDICONu (Poliklinika Budějovická). Podle alergoložky tomu tak bylo i v minulosti. Samozřejmě existují alergie i na jiné potraviny, nicméně za asi 90 % úmrtí na potravinové alergie mohou dnes právě ořechy.
Podaří se potlačit potravinové alergie?
Výzkumníci nyní experimentálně zkusili proceduru, která kombinovala konzumaci arašídů a aplikaci moderních léků. Děti prý po skončení procedury dokázaly bez následků sníst až 20 arašídů denně.
Postupně zvyšovat dávku arašídů se už zkoušelo dříve, ovšem alergické reakce byly příliš silné. Před zahájením nové pokusné léčby proto pacienti (děti) nyní dostali omalizumab (komerční název léku Xolair), který se už v léčbě alergií používá. Xolair je relativně nový lék vyvinutý firmami Genentech a Novartis. „V ČR je preskripce tohoto léku vymezena pro specializovaná centra. Indikace je u nás vyhrazena konkrétně pro alergický typ bronchiálního astmatu. Jedná se o léčbu dlouhodobou,“ upřesňuje alergoložka Iva Veselá. Jde o drahý přípravek, který v uvedených případech hradí zdravotní pojišťovny.
Během zmíněného výzkumu se začalo kúrou antialergika a až pak se přistoupilo k aplikaci a pozvolnému zvyšování dávek ořechů. Omalizumab byl v první části „očkování“ podáván i nadále, pak se vysadil. Dostavovaly se vesměs pouze velmi mírné alergické reakce typu svědění, občas pravda také slinění, nevolnost apod. Občas bylo třeba podávat antihistaminika, ba i adrenalin. To jen jako varování, vše probíhalo pod lékařským dohledem, samoléčba tímto způsobem by nemusela dopadnout vůbec dobře.
S pomocí omalizumabu se podobným postupem již údajně podařilo potlačit i alergii na mléko. Cílem výzkumníků je zaměřit se i na další potravinové alergie, a to včetně těch kombinovaných.
Výskyt alergií
- Evoluční výklady alergií si mj. všímají toho, že výskyt alergií údajně negativně koreluje s výskytem rakoviny. Na tento nápad přišel jako první zřejmě jeden teoretiků neodarwinismu George C. Williams.
- Představu, že za alergii může přehnaně čisté prostředí, zpochybňují výzkumy, dle nichž se alergie vyskytuje nejčastěji u dětí v chudých částech velkoměst (časopis Vesmír 2002/8).
- O možném využití tasemnic či hlístic v boji proti alergiím psal NewScientist již v roce 2005. Šlo by např. používat parazity, kteří se v člověku neudrží a postupně sami „odejdou“, pouze mezitím nabudí imunitní systém. Od té doby se toho však zřejmě příliš nestalo, v lékárnách alespoň vajíčka či larvy k dispozici nejsou.
I zvýšená tolerance je dobrá
Co si z výsledků celého výzkumu vzít? Experimentální léčbu absolvovalo zatím pouze 13 dětí v USA, samozřejmě jsou třeba další data. Na jednu stranu je mnohdy zbytečné problém řešit takto složitě: jsem-li alergický na ořechy, prostě je nebudu jíst – asi analogicky jako při výše zmíněné „alergii“ na folkovou hudbu také není třeba se pokoušet porozumět zrovna tomuto žánru. V mnoha případech má určitě smysl nechat věci být a nedělat z komára velblouda.
Druhá věc je, že něco sníst můžeme nevědomky – i když dnes se na potravinách uvádí, v jakých provozech se co vyrábí a co to může obsahovat. Přece jen je tu riziko úmrtí. Výše uvedený postup sice alergii nevyléčil, ale zajistil jistou toleranci, i to může znamenat záchranu života. Na druhou stranu, aby účinky léčby přetrvaly, měly by prý děti arašídy konzumovat denně i nadále, aby si je imunitní systém stále „pamatoval“. Pokud se nám z něčeho dělá (dělalo) špatně, moc to logicky nemusíme ani chuťově, takže může být třeba další finta: různě chuť ořechů maskovat. Není to zase jako jít na komára s kanónem? Asi jak kdy, univerzální odpověď dát těžko.
Samozřejmě ale nejde jen o ořechy. Před pylem, prachem nebo vosou se normálně žijící člověk ukrýt tak snadno nemůže. Možná by tedy nejpřínosnější bylo zjistit, zda z výzkumu nevyplývá něco i pro léčbu těch alergií, které jsou hůře řešitelné tím, že se příslušné věci prostě vyhneme obloukem.
ČLÁNKY DO MAILU