Já mám pocit, že fráze o kvalitě předrevolučního dabingu jsou už tak trochu klišé. Jak ji vůbec chcete posuzovat? Nechci popírat, že se dělaly vynikající kousky, ale byly také špatné. Ano, obvykle se zmíní Filipovský u Funése a... A další jména už uvede jen málokdo.
A kolik z nás má možnost předrevoluční dabingy reálně porovnat se současnými? U kolika filmů existují zároveň přerevoluční a porevoluční dabingy? Jsou nějaké ukázky na youtube a warezaci zachraňují staré VHS nahrávky. Ale po shlédnutí nijak špičkově ty staré dabingy nevypadají. Řekl bych, že to je spíše otázka "zvyknutí si" na konkrétní hlas či hlášku než otázka reálné kvality dabingu. Možná je to skutečně jen nostalgie a představa, že "dříve bylo všechno lepší".
Tak já bych z těch předrevolučních zmínila třeba také Petra Olivu, který fantasticky nadaboval nejen Pierre Richarda, "Boddieho" ale mnoho a mnoho dalších herců, jeho hlas je univerzální, příjemný, daboval skvěle. Dnes ho nějak už není slyšet, krom naučných DVD... proč ho k dabování už nezvou?
Z minulo-současných dabérů zase nelze nezmínit Pavla Soukupa, jehož hlas je také velmi univerzální, dabuje také fantasticky. A o tom to je, když se ptáme, zda "dabing, nebo titulky". On totiž není dabing jako dabing. Pokud je kvalitní, je samozřejmě lepší než titulky, protože se můžeme plně soustředit na obraz. Pokud je ale špatný, pak titulky vyhrávají...
ČLÁNKY DO MAILU