O údajně negativních účincích konzumace mléka a mlékárenských výrobků na lidský organismus byly již v minulosti sepsány zřejmě tisíce článků a vydány stovky „spasitelských“ doporučení.
Část populace přitom skutečně problémy s konzumací mlékárenských produktů má, to však kvůli tomu, že ve svých střevech nemá enzym laktázu, která štěpí v kravském mléku přítomnou laktózu. V těchto případech jde nicméně o intoleranci laktózy bez vlivu na imunitní systém, a navíc touto intolerancí trpí jen výrazná menšina populace.
Mléčné výrobky prý narušují přítomnost zdravých bakterií ve střevě. Vážně?
Vztahovat tak teze o tom, že například jogurty při pravidelné konzumaci působí negativně na střevní mikroflóru nebo že tučné sýry nadýmají veškerou populaci, jak o tom nedávno informoval portál Prostřeno.cz, je proto naprostý nesmysl, neboť je tomu právě naopak.
Pravidelná konzumace jogurtů je pro člověka přínosem
Každodenní konzumace jogurtů je pro člověka žádoucí, neboť do střev dodává potřebné ušlechtilé bakterie, které jogurty ve velkém množství obsahují. Tyto bakterie mají příznivý vliv na trávicí procesy, navíc se může jednat i o probiotické bakterie, které jsou také pro člověka nanejvýš prospěšné. Zakysané jogurty bez přítomnosti laktózy navíc může konzumovat každý, i člověk trpící zmiňovanou intolerancí.
Živé kultury bakterií obsahují všechny jogurty
Zvýšená konzumace mlékárenských produktů má také, jak konstatuje například předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, příznivý vliv na dlouhověkost. Modelovým příkladem je podle Kopáčka území Balkánu, kde se jogurty tradičně hojně konzumují. Nejen tam a nejen nyní.
První doklady o konzumaci mléka a výrobků z něj jsou staré nejméně 10 000 let a současné doplnění těchto produktů o bakterie rodu lactobacillus jsou dalším, oproti historii pozitivním bonusem. Lidský organismus tyto bakterie potřebuje, ba je přímo vyžaduje. Živé kultury bakterií přitom obsahují veškeré jogurty, nejen některé, jak se také občas veřejnosti sděluje. Je to navíc zakotveno v evropské i tuzemské legislativě, podle níž musí být na konci data trvanlivosti jogurtu přítomno nejméně deset milionů živých kultur v jednom gramu výrobku.
Nafouknutí po sýru?
Obdobným nesmyslem je teze o plynatosti, tedy nadýmání po konzumaci sýrů, ať již tučných, nebo netučných. Žádné nadýmací látky se při trávení sýrů neuvolňují, takže k nadýmání není důvod. Sýry jsou naopak stejně jako další mlékárenské výrobky (nejen) zdrojem pro tělo prospěšného vápníku. A i když je vápník přítomen také v řadě jiných potravin, zůstávají mlékárenské produkty nejdůležitějším dodavatelem této látky do lidského organismu.
Galerie: Encyklopedie sýrů
Mléčný tuk tvoří zhruba ze dvou třetin nasycené mastné kyseliny, které ještě nedávno považovali někteří vědci a výzkumníci za nepříliš prospěšné pro člověka. Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že se jednak v mléčném tuku nacházejí pouze tři ze čtyř set nasycených mastných kyselin, které by mohly mít při nadměrné konzumaci pro člověka negativní účinek, především je ale již doloženo, že cholesterol ze stravy neovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi.
Vědecké důkazy tedy už nepodporují dřívější doporučení, aby byl příjem nasycených tuků „co nejnižší, jak je možné“. Příslušné množství příjmu nasycených tuků je kromě toho rozdílné u každého jedince a je závislé na genetice, stáří a stylu života. Na základě těchto nejnovějších vědeckých poznatků je tak možné usoudit, že odpovídající množství nasycených tuků ve stravě sestavené odpovídajícím potřebám konkrétního jedince může mít dokonce pozitivní vliv.
Když spasitelé lidstva šíří osvětu…
Studie také ukazují, že mléčné výrobky mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků, například že přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti a stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.
Jinými slovy, snahy o „osvětu“ spotřebitele by měly vycházet ze známých skutečností, ne z emocí nebo z opisování tezí, které jsou díky vědeckému pokroku překonané. Není to zas tak dlouho, co bylo spasiteli lidstva zatracováno máslo nebo vejce. Obvykle ti samí spasitelé přitom dnes píší pravý opak. To ovšem zrovna srozumitelná osvěta spotřebitele není.
ČLÁNKY DO MAILU