Francie zavedla daň z limonád. Neprospěla by i nám?

Země, které se rozhodly radikálně bojovat s obezitou a zdravotními problémy plynoucími z příliš velkého příjmu energie z jídla a pití, přitvrzují. Přidala se k nim Francie, která od letošního ledna zavedla daň z limonád, aby lidi přiměla pít méně přeslazených nápojů. Firmy odhadují, že cena takového pití vzroste až o jednu třetinu. A co vlastně pijeme my? Vadí v limonádách více cukr, nebo umělá barviva?

Autor: SXC

Limonády obsahují barviva, konzervační přísady, sladidla, aromata…

Francie se snaží zabít dvě mouchy jednou ranou, mít populaci zdravější, a kdyby to náhodou nevyšlo, tak na jejím sklonu k popíjení sladkých patoků chce alespoň vydělat. Respektive zabránit dalšímu prohlubování státního dluhu – polovina zisku z daně má putovat do zdravotního pojištění, druhá pak na zemědělské dotace. Francouzi a s nimi samozřejmě i všichni návštěvníci země nebudou platit více jen za nápoje, v nichž je cukr, ale i za ty, které jsou doslazeny jeho umělými náhražkami.

Vydatné jako oběd

Právě cukr je totiž považován za největší zlo, pokud se týká složení limonád. Ty jsou kvůli němu skutečně energeticky vydatné, ale zrovna tak stojí za to zamyslet se nad tím, díky čemu mají limonády zářivé barvy a jak je možné, že se dá litr koupit třeba i za pět korun.

Pokud jde o množství cukru, právě jemu limonády vděčí za svou energetickou vydatnost pohybující se kolem 2000 kilojoulů na litr – to je asi tolik jako lehký, ale dostačující oběd.

Je navíc otázkou, zda by se podobná francouzská daň nevyplatila i u džusů. Ty sice mnoho lidí považuje za synonymum zdravého pití, jenže tak jednoduché to není. „Pokud je kvalitní a z čerstvého ovoce, je zdravý. Ale hubnout po něm nebudete,“ upozorňuje Iva Málková ze společnosti Stop obezitě. Litr ovocného džusu má totiž podobně jako litr limonády kolem dvou tisíc kJ. Zeleninové džusy jsou asi o polovinu méně vydatné.

Limonády ovoce obsahovat nemusí

Sladké nápoje navíc rozhazují zažívání – mozek začne navzdory přijaté energii kvůli rozhoupané hladině krevního cukru brzy signalizovat, že máte hlad. Když už máte chuť na ovocný nápoj, zvolte mošty, mají méně energie než džusy. Případně můžete mošty či nějaký dobrý ovocný džus zředit vodou. Je to lepší než si kupovat džusy naředěné, protože jsou doslazované řepným cukrem. 

Pozor na různá ovocná pití, čtěte dobře etikety a zajímejte se o skutečný obsah ovoce – často jde zase jen o limonády, často plné umělých barviv a aromat.

Věděli jste, že mnohé limonády původně obsahovaly ovoce? Jen ho v nich bylo méně než 25 procent. Dneska ve většině z nich už není žádné, zákonu to však neodporuje.

Mimochodem, cola není horší než ostatní limonády. Stejně jako ony obsahuje cukr a barviva, byť ta se samozřejmě liší podle toho, jakou má mít limonády chuť a barvu. Existují i light varianty některých limonád, ale v nich obsažená umělá sladidla mohou u citlivých jedinců vyvolávat bolest hlavy. Pití těchto variant nápojů se nedoporučuje těhotným, protože není vyloučeno, že umělá barviva ovlivňují vývoj dětského mozku, pít by je proto neměly ani děti.

Mají barviva vliv na hyperaktivitu?

Autor: SXC

Proč jsou v limonádě barviva? Líp to vypadá a budí dojem ovoce

Barviva se obvykle vyskytují v potravinách, bez kterých se lidské tělo obejde, a limonády jsou rozhodně jedněmi z nich, podobně jako různé cukrovinky. Proč asi výrobce barviva použil? Aby ušetřil na použití skutečného ovoce, například. Nebo proto, že výrazná barva zdánlivě pomerančové limonády může přilákat zrak nepoučeného zákazníka.

Nejde však jen o to, že barviva či aromata nepřinesou lidskému tělu nic prospěšného, mohou mu přímo škodit, jak naznačují výsledky některých studií. Mluví například o tom, že barviva ovlivňují chování dětí a jejich pozornost. Řeč je například o McCannově studii z roku 2007, která uvádí, že konzumace šesti syntetických potravinářských barviv a benzoanu sodného jako konzervační látky v potravinách vede k dětské hyperaktivitě.

V rámci studie odborníci zkoumali účinky syntetických barviv tartrazinu (E102), chinolinové žluti (E104), žluti SY (E110), červeně 4R (E124), alurové červeně AC (E129), azorubinu (E122) a benzoanu sodného (E211). Právě tato barviva se používají v limonádách, ale také ve sladkostech. Evropský úřad pro bezpečnost potravin sice zatím nepovažuje závěry podobných prací za dostatečně průkazné, přesto chce, aby se na obalech výrobků podobná varování časem objevila.

Češi si připlatí za všechno

V Česku se však žádná taková daň z cukru či tuku nechystá, oslovení ministři či poslanci zatím něco podobného vylučují s tím, že to zatím rozhodně není na pořadu dne. Lékaři by přitom nějaké takové opatření uvítali.

„Jde se inspirovat třeba v Dánsku, kde byla zavedena daň na tu­ky. Očekává se, že díky tomu většina lidí sníží spotřebu hlavně škodlivějších tuků, a v důsledku toho klesne počet nových případů diabetu,“ uvedl nedávno v tisku prof. Milan Kvapil z odborné lékařské diabetologické společnosti.

V Česku sice od ledna stoupla daň, a to i na potraviny z deseti na čtrnáct procent, ale to může mít efekt spíše opačný – lidé se budou snažit na jídle tím spíše ušetřit a sáhnou proto po potravinách s nejnižší cenou. Právě takové přitom patří k těm nejméně zdravým, obsahují množství tuků, včetně nekvalitních rostlinných, náhražek, barviv a nekvalitních surovin.

Na druhou stranu, ve hře stejně zůstává otázka, zda zvýšení daně skutečně může omezit spotřebu něčeho nezdravého. U cigaret se to totiž nepotvrdilo – ačkoli jsou rok od roku dražší, kuřáků neubývá. Podobně se snad nikde na světě nesnížila spotřeba alkoholu ani v momentě, kdy šla jeho cena nahoru.