V Dánsku žije 5,4 milionů lidí, což je o něco více než je polovina obyvatel Česka. Zhruba 6 % půdy je obhospodařováno v bio režimu, z celkového počtu 45 tisíc farem jsou necelé 3 tisíce bio. Přesto Dáni zkonzumují mnohonásobně více bio potravin než Češi. Na jednoho Dána připadá každý rok bio nákup v hodnotě 80 EUR. Pro srovnání v Rakousku je to 64 EUR, v Německu 47 EUR a ve Francii 27 EUR. U nás se toto číslo odhaduje zhruba na 126 Kč, tedy zhruba 4,5 EUR.
Dánové se dají označit na masové bio konzumenty, kteří dokázali, že se bio produkce od roku 2003 zvýšila o neuvěřitelných 65 %. Po Švýcarsku má Dánsko největším bioproducentem v přepočtu na počet obyvatel. Dokonce celá třetina mléka, které se v Dánsku zkonzumuje, pochází od bio zemědělců.
Pravidla a dotace
Dánská bio pohádka začala v roce 1982, kdy se poprvé v obchodech objevila bio mrkev. Ačkoliv ji bylo velmi málo, u spotřebitelů se objevil nový fenomén, který dánské zemědělství nikdy před tím nezažilo. V roce 1987 vznikly zákonná pravidla a systém podpory pro bio zemědělce. Současně se objevila značka “?”, která ukazuje, že daný výrobek je státem certifikovaný a je bezpečný.
Po celé Evropě jsme zažili mnoho potravinových skandálů a
spotřebitelé nevědí, jaké jídlo je skutečně bezpečné. Je tedy
logické, že volí biopotraviny, u kterých mají jistotu, že výrobek je
kvalitní a nenese žádné riziko,
vysvětluje Eva
Kjer Hansen, dánská ministryně zemědělství.
Podle ní za úspěchem dánských biovýrobků stojí štědrý dotační systém, který svým způsobem zvýhodňuje zemědělce, kteří se rozhodli pěstovat „poctivě“ a bez použití „nebezpečných chemikálií“.
Až do začátku devadesátých let byla bio produkce v Dánsku spíše okrajová záležitost. V té době se dokonce polovina bio mléka prodávala jako konvenční, protože dostatečně nefungoval systém prodeje. Situace se však v roce 1993 dramaticky změnila, když obchodní řetězec SuperBrugsen začal nabízet bio výrobky za výrazně nižší ceny a využíval ostatní marketingové nástroje prodeje. Další sítě obchodů jej následovaly a v Dánsku naplno propukl bio boom. Během roku se situace na trhu naprosto proměnila a Dánové od té doby skupují bio produkty ve velkém. A to i přesto, že v roce 1999 došlo ke stagnaci, ovšem v roce 2005 se velký zájem zákazníků opět objevil. V současnosti je dokonce domácích bio výrobků na trhu nedostatek
Bio je všude
Dánsko šlo cestou masivní podpory ze strany států a státních organizací. Všechny obchodní řetězce nabízí široký výběr bio produktů. S bio potravinami se tak setkávají i děti ve školkách a ve školách, dokonce i v jeslích. A to i přesto, že Dánsko nemá jednotná pravidla pro zavádění biopotravin do veřejných institucí. Biopotraviny ale nejsou finančně nedostupné a nabízí se ve všech cenových kategoriích.
Cílem dánské vlády bylo více rozšířit nabídku biopotravin a dostat
je blíž ke spotřebitelům. S biopotravinami před mnoha lety začínaly
matky, které chtěly pro své děti to nejlepší. Ale to už dávno neplatí,
dnes kupují biopotraviny všechny skupiny spotřebitelů,
vysvětluje Evald Vestergaard, předseda neziskové organizace Organic
Denmark, která zaštiťuje farmáře a producenty biopotravin.
V současnosti je v Dánsku naprosto běžné, že biopotraviny nabízí obchodní řetězce, kam rodiny vyráží za nákupy. Spotřebitelé se tak nemusí vydávat do specializovaných obchodů s biopotravinami. Ty samozřejmě existují a mají své zákazníky, avšak většina biopotravin se prodává v supermarketech. Dánské diskontní řetězce, supermarkety a obchodní prodaly v roce 2007 bio produkty v celkové hodnotě 480 milionů EUR. Což znamená nárůst o 33 % oproti předcházejícímu roku.
Za rozumnou cenu
V loňském roce se jen 10 % z celkového objemu biopotravin prodalo na farmách, tržištích nebo ve specializovaných prodejnách zdravé výživy. Zbytek připadá na běžné obchody s potravinami. Není proto divu, že celá třetina dánské produkce mléka je dnes v biokvalitě a prakticky bez cenového rozdílu oproti konvenčně vyráběnému mléku. Jen pro zajímavost 17 % ze všech prodaných vajec je v Dánsku bio. Cenově srovnatelné jsou i ostatní bioprodukty.
Biopotraviny v Dánsku rozhodně nejsou jen pro bohaté. Naopak je
naším cílem, aby zákazník našel v každé cenové skupině výrobek
v bio kvalitě,
dodává Evald Vestergaard. Podle něj za dánským bio
úspěchem stojí to, že si biopotraviny může koupit opravdu každý.
Nezáleží na tom, zda se spotřebitel vydá do diskotního řetězce za
levnými výrobky nebo do noblesního lahdkářství, vždy má bio volbu.