Již dva roky zastává post primářky Transfuzního a tkáňového oddělení FN Brno lékařka Hana Lejdarová, která pro svůj obor doslova žije. Profesně se věnuje především práci v ambulanci, zaměřuje se zejména na léčebné aferetické výkony, imunohematologii a klinickou transfuziologii. Daří se jí rozšiřovat registr dárců krve, zlepšovat komunikaci s dárci díky využití sociálních sítí a průběžně navyšovat počty odběrů.
Transfuzní a tkáňové oddělení (TTO) FN Brno patří k jedněm z největších a nejvýznamnějších oddělení svého druhu v České republice. Můžete říct, v čem vynikáte, případně zda se podílíte také na mezinárodních výzkumných projektech?
TTO je zapojeno do mezinárodní studie v oblasti buněčné terapie, v nejbližší budoucnosti plánujeme přípravu kryokonzervovaných trombocytů a v této souvislosti vyvíjíme snahu napojit se do evropské studie, která se zmraženými destičkami zabývá. V rámci republiky patříme k průkopníkům v oblasti zvyšování bezpečnosti hemoterapie (pozn. podání náhrady určité součásti krve. Jedná se o převod biologického materiálu z organismu dárce do organismu příjemce).
Jsme například prvním pracovištěm, které zavedlo nad rámec povinné legislativy NAT testování infekčních markerů u dárců krve. To byl v roce 2010 přelomový krok mojí předchůdkyně a patří jí za to velký dík. Máme bezpochyby největší sklad trombocytů v ČR a také největší zkušenosti s jejich výrobou i aplikací.
Co je hlavní motivací dárců krve a proč by lidé dle vašeho názoru měli darovat krev?
Je prokázáno, že nejlépe působí příklad někoho z blízkého okolí. Všechny ostatní náborové aktivity typu kampaně, plakáty a mediální reklamy jsou až na dalších místech. Dárci také oceňují, když mají dostatek informací o tom, k čemu se jejich krev používá, zda se opravdu využije apod. Hemoterapie je typem léčby, která nemá jinou alternativu a pro přežití či vyléčení řady pacientů je jednoduše nezbytné, aby dárci krve byli a aby jich neubývalo. V době, kdy populace stárne, to není snadný úkol a bohužel musím říct, že státem nijak zvlášť podporovaný není. O to více invence, jak oslovit veřejnost, musíme mít my, kdo se transfuziologii profesně věnujeme. Lidé, kteří jsou ochotni na tuto výzvu slyšet a kvůli někomu jinému podstoupit určité nepohodlí, jsou obdivuhodní. Je to podle mě jeden z krásných projevů ryzího lidství.
Velmi nám záleží na tom, aby se u nás naši klienti, ať už dárci, nebo pacienti, cítili dobře a snažíme se jim proto nabídnout příjemné kultivované prostředí, vstřícný a milý personál. Jsme otevřeni komukoliv, kdo splňuje podmínky darování krve. Máme rostoucí registr anglicky mluvících dárců, krev darují neslyšící i nevidomí.
Kdyby se někdo rozhodoval, že půjde poprvé darovat krev, můžete ve stručnosti popsat, co konkrétně má udělat a co ho čeká?
V prvé řadě doporučuji přečíst si informace pro dárce krve na našem webu, kde jsou veškeré potřebné údaje o podmínkách, které musí dárce splňovat, o dietě a režimových opatřeních v souvislosti s odběrem. V zásadě platí, že darovat krev mohou lidé, kteří dosáhli plnoletosti, váží alespoň padesát kilogramů a jejich zdravotní stav je uspokojivý, tedy netrpí závažnou chronickou nemocí. Podrobnosti je pak samozřejmě nutné probrat během pohovoru před odběrem. Není nutné se před prvním odběrem objednávat nebo podstupovat jakákoli vyšetření. Je potřeba se pouze rozhodnout a přijít, nejlépe kterýkoli všední den v ranních hodinách.
Jak dlouho jeden odběr krve trvá a kolik krve se odebírá?
Odběr plné krve zabere pět až deset minut a odebírá se čtyři sta padesát mililitrů. Přístrojové odběry krevních složek trvají kolem hodiny, nejčastěji tímto způsobem získáváme plazmu a krevní destičky.
O dárce jaké krevní skupiny máte dlouhodobě největší zájem?
Máme zájem o dárce jakékoli krevní skupiny, nevybíráme si ani nikoho neupřednostňujeme. Lidí Rh negativních je v populaci asi jen dvacet procent, což mnohdy vede k dojmu, že si tzv. „mínusek“ ceníme víc, ale není to tak, i Rh negativních pacientů je méně. Převahu dárců i pacientů tvoří právě ti Rh pozitivní. Uplatní se dárci jakékoli krevní skupiny. Tradičně jsou samozřejmě velmi žádaní dárci krevní skupiny 0-, kterou lze využít jako univerzální v urgentních situacích. To ale neznamená, že o jiné stojíme méně.
Máte poměrně stabilní okruh dárců, jakým způsobem je oslovujete, když je potřeba, aby přišli dříve a doplnili chybějící zásoby krve?
V oblasti získávání nových dárců se nám s minimálními prostředky daří téměř nemožné. V roce 2016 se nám podařilo získat nejvyšší počet prvodárců od roku 2002. Náborovými akcemi v angličtině v zahraničních firmách cílíme na komunitu cizinců trvale žijících v Brně. Nevím o tom, že by podobnou aktivitu v ČR někdo vyvíjel. Využíváme SMS i sociální sítě. Do budoucna bychom dárcům rádi umožnili objednání prostřednictvím internetu.
Máme vydefinované optimální zásoby krve, které se snažíme držet a které jsou zárukou, že transfuzní přípravky nebudou chybět ani nezůstanou nevyužity. Pokud se sejde víc akutních případů jedné krevní skupiny najednou, zásoby mohou rychle klesnout. Na výzvy SMS a na sociálních sítích obvykle reagují dárci velmi rychle, takže se do jednoho až dvou dnů podaří zpravidla deficit dorovnat. Ke kritickému stavu nikdy nedošlo.
Kolik litrů krve je průměrně na skladu krevních zásob a z jakých krevních skupin je tvořen?
Sklady nepočítáme ani tak na litry, ale spíš na jednotlivé vaky, přesněji transfuzní jednotky nebo léčebné dávky. Celkem běžně míváme kolem devíti set transfuzních jednotek erytrocytů, tisíc pět set jednotek plazmy a padesát až osmdesát terapeutických dávek trombocytů. Jsme velké zařízení a současně působíme jako krizové transfuzní centrum čili naše povinnosti poněkud přesahují rámec naší nemocnice. K dispozici jsou transfuzní přípravky všech krevních skupin a významnou část produkce máme otypovanou na antigeny i jiných krevních systémů, než je systém AB0 nebo Rh.
Jakým způsobem je krev po odběru zpracovávána a do jaké doby musí být transfuze podána pacientovi?
Plná krev se centrifuguje, čímž se rozdělí na jednotlivé složky. Pomocí krevních lisů se tyto složky přepustí do samostatných vaků a doplní se potřebné výživné a konzervační roztoky. Doba použitelnosti jednotlivých produktů se velmi liší, erytrocyty lze použít čtyřicet dva dní, krevní destičky mají pětidenní dobu použitelnosti a plazma se může ve zmraženém stavu uchovávat až tři roky.
Zdroj: FN Brno (redakčně zkráceno)
ČLÁNKY DO MAILU