V České republice je dle dat Českého červeného kříže 221 tisíc dárců, jejich počet však stále mírně klesá a nemocnice se tak často potýkají s jejich nedostatkem. V současné době dle odhadu ČČK chybí kolem 80 tisíc dárců.
Co se dozvíte v článku
Každý rok přestává darovat krev více než třicet tisíc dárců. Nových však nepřibývá stejným tempem. Zapotřebí jsou všechny krevní skupiny, jednotlivá odběrová místa často zveřejňují aktuální ukazatele potřeby jednotlivých skupin. Seznam míst, kde lze krev darovat, je dostupný například na webu Českého červeného kříže (ČČK).
Kdo může krev darovat?
Dárcem krve se může stát každý člověk ve věku 18 až 65 let. Musí být zdravý, vážit více než 50 kilogramů. Podmínky dárcovství jednoznačně popisuje Český červený kříž:
- netrpím vážnější alergií
- neprodělal jsem zánět jater nebo jiné onemocnění jater
- neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
- neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
- netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev. tlak)
- netrpím vážným kožním onemocněním
- neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
- neprodělal jsem žloutenku typu B nebo C, syfilis nebo některé tropické nemoci
- netrpím vředovou nemocí žaludku ani onemocněním žlučníku či slinivky
- netrpím revmatickým onemocněním
- netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
- nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
- neprodělal jsem zhoubné onemocnění
- v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
- neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
- nejsem alkoholik
- v letech 1980–1996 jsem nebyl déle než 12 měs. v Anglii či Francii
- nejsem HIV pozitivní ani nevykazuji rizikové chování (rizikové sexuální chování – např. náhodný sex, skupinový sex nebo pohlavní styk mezi muži – v posledním půlroce, nitrožilní užívání drog apod.)
- neprodělal jsem v určité době žloutenku typu A nebo E, infekční mononukleózu, brucelózu, boreliózu, kapavku, tuberkulózu, břišní tyfus – délka vyřazení z dárcovství je různá dle typu infekce
Dále musím splňovat tyto podmínky:
- nejsem právě nemocen
- v posledním půlroce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
- v posledním půlroce jsem nebyl na operaci
- v posledním půlroce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
- v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
- v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
- v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
- u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
- nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodné hladovět: jezte jídla bez tuku, večer a ráno před odběrem pijte dostatek nealkoholických nápojů)
Kdy lze darovat krev po prodělané nemoci?
- Onemocnění bez užívání antibiotik (běžná rýma, chřipka, nachlazení apod.): minimálně za 1 týden po uzdravení.
- Onemocnění, při kterém jste užívali antibiotika: minimálně za 2 týdny po jejich dobrání.
- Opar na rtu: po úplném zhojení.
- Po běžném stomatologickém ošetření (bez extrakce zubu): minimálně za 24 hodin.
- Po drobných chirurgických zákrocích (např. extrakce zubu, úrazy, šití apod.): minimálně za 1 týden v případě nekomplikované extrakce zubu, minimálně za 1 měsíc po absolvování výkonu (úrazy, šití apod.).
- Po odstranění pigmentového névu (piha, mateřské znaménko, bradavice apod.): minimálně 1 měsíc po odstranění, k odběru je nutné předložit lékařskou zprávu.
- Po vážnějších úrazech: minimálně půl roku po zhojení (zlomeniny velkých kostí), po konzultaci s lékařem transfuzního oddělení (zlomeniny menších kostí, tržné rány, pohmožděniny aj.).
- Při aplikaci piercingu, tetování apod.: půl roku po aplikaci.
- Rozsáhlejší chirurgické zákroky vyžadující hospitalizaci (slepé střevo, žlučník apod.): minimálně 4 měsíce po zákroku.
- Po odstranění přisátého klíštěte: minimálně za 4 týdny po odstranění.
- Prodělání infekční mononukleózy: minimálně za jeden rok po uzdravení.
Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Co s sebou dárce potřebuje?
Dárce s sebou musí přinést doklad totožnosti s fotografií (občanský nebo řidičský průkaz, pas, zbrojní pas) a kartičku zdravotní pojišťovny.
Jak často mohu krev darovat?
Pokud jde o plnou krev, mohou ženy chodit darovat 3× ročně, vždy minimálně s desetitýdenním intervalem, muži pak 4× ročně, rovněž s intervalem nejméně 10 týdnů.
Jak odběr probíhá?
Proces je jednoduchý. Dárce přijde na odběrové místo, kde vyplní Dotazník pro dárce krve, ve kterém podrobněji popisuje svůj zdravotní stav. Odpovídá například právě na to, zda byl v poslední době nemocný, nepodstoupil chirurgický zákrok nebo se nenechal tetovat či například nebyl v úzkém kontaktu s osobou s infekčním onemocněním.
„Dále musí dárce podepsat tzv. informovaný souhlas, tzn. že souhlasí s provedením odběru, předepsaným vyšetřením, že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byly v souladu se zákony zpracovány jeho osobní údaje a údaje o jeho zdravotním stavu (při zachování povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků). Dále dárce potvrzuje, že údaje uvedené do dotazníku jsou pravdivé a úplné. Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat,“ popisuje ještě Český červený kříž.
Následně mu je odebrán malý vzorek krve. „V rámci bezpříspěvkového dárcovství krve je dárce vyšetřen lékařem a jeho krev se testuje na přítomnost několika povinných infekčních markerů,“ popsala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Pokud je všechno v pořádku, proběhne už pak samotný odběr krve. Ten se provádí z jednoho žilního vpichu do jednorázové odběrové soupravy. „Odebírá se 450 ml krve, odběr samotný trvá od 8 do 12 minut,“ popisuje Všeobecná fakultní nemocnice na webu svého transfuzního oddělení.
Po odběru by si dárce měl odpočinout. Ve většině transfúzních stanic je možné po odběru strávit chvíli v klidu, vypít si kávu či jiný nápoj a občerstvit se.
Darovali jste někdy krev?
Mám se před odběrem najíst?
Ano, doporučuje se posnídat lehké netučné jídlo, například rohlík s marmeládou nebo medem, ovoce atd. A hlavně se hodně napít – minimálně půl litru tekutiny: vody, minerálky, džusu, čaje.
Náleží dárci nějaká odměna?
Dárcovství krve je dobrovolné, dárce na něj tedy nedostává žádnou finanční odměnu. Náleží mu nicméně placené pracovní volno a také si může uplatnit nárok na odpočet ze základu daně z příjmů, a to ve výši 3000 korun za každý absolvovaný odběr.
Zdravotní pojišťovny také dárcům přispívají v rámci svých fondů prevence. Například klienti VZP mohou čerpat příspěvky až do výše 3000 korun, například k proplacení rehabilitačních aktivit, jako jsou masáže či sauna, ale také na dentální hygienu.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra pak prvodárcům přispívá až tisíc korun na alternativní možnosti k lázeňské léčebně rehabilitační péči a až 250 Kč na vitamíny a minerály pro regeneraci těla. Dlouhodobí dárci pak mohou žádat mimo jiné až o 5 tisíc na lázeňskou rehabilitační péči.
Můžu přijít kdykoliv?
Prvodárce může přijít na transfuzní stanici kdykoliv. Pravidelní dárci jsou ale evidování na daném místě a na další odběry jsou zváni – toto se nazývá plánované dárcovství krve.
„Krev, jakož i ostatní její složky, mají jen určitou trvanlivost (u tzv. plné krve jde o 35 dní, u koncentrátu krevních destiček jen max. 5 dní). Pokud by během této doby nebyla použita, musí se zlikvidovat. Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat – potřeba dárců se tedy v průběhu roku mění a záleží samozřejmě i na krevní skupině dárce (příp. dalších charakteristikách jeho krve). Navíc není ideální plně využívat maximálních počtů odběrů, které u jednoho dárce v roce předpisy stanoví. Není proto účelné, aby dárci chodili k dalšímu odběru sami, dle vlastního uvážení, aniž by si na transfúzním oddělení ověřili, že právě jejich skupina je momentálně žádána, či pokud by nebyli pozváni. Je tedy přirozené, že některý dárce je zván i několikrát v roce, jiný třeba jen jednou za dva roky a podobně,“ vysvětluje ČČK.
Kdo darovanou krev dostává?
Krev z transfuzních stanic putuje k pacientům s anémií (chudokrevností), kterou trpí například pacienti s poruchami krvetvorby, nádorovým onemocněním, pacienti zařazení do dialyzačního programu (umělá ledvina), lidem, kteří trpí poruchou krvácivosti a srážlivosti, těm, kteří utrpěli velkou ztrátu krve po úrazech nebo v průběhu operací, a krev se používá dokonce i před narozením dítěte, kdy se podává transfuze do umbilikální vény (pupečníkové žíly).
ČLÁNKY DO MAILU