Minimálně z pohledu bezpečnosti potravin prodávaných na tuzemském trhu neplatí, že by byla naše země „popelnicí Evropy“, jak se to opakovaně snaží spotřebitelům vsugerovat některá média. Skutečnost je ale jiná, jak nedávno demonstroval na výsledcích laboratorních testů potravin za rok 2017 ředitel pražské pobočky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Petr Cuhra.
Co říkají data
Nadlimitní obsahy dusičnanů, mykotoxinů nebo těžkých kovů odhalily rozbory SZPI pouze u jednotek zkoumaných vzorků, navíc především u produktů dovezených ze zahraničí. Realita však je zřejmě ještě o něco lepší než procentické vyjádření nevyhovujících vzorků – kontroly SZPI jsou totiž často zaměřeny zejména na rizikové skupiny potravin nebo zboží z rizikových destinací, kde je pravděpodobnost pochybení výrobců vyšší.
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2017
Dusičnany a toxiny
Z celkem 135 analýz potravin na obsah dusičnanů tak loni inspektoři SZPI zjistili jen dva nevyhovující vzorky (rukola, slanina).
Ze 196 vzorků na obsah ochratoxinu A odhalily rozbory jen čtyři nevyhovující vzorky (ve třech případech u rozinek z Íránu a v jednom v čaji ze Slovenska).
Z 262 vzorků testovaných na aflatoxiny pak nevyhovělo pět vzorků (dvakrát lískové oříšky a třikrát fíky z Turecka, Řecka a Ázerbájdžánu).
Další druhy mykotoxinů nebyly v nadlimitním množství nalezeny v žádném ze zkoumaných vzorků.
TIP: Inspekce odkrývá zákulisí kontroly potravin
Těžké kovy
Obdobně z hlediska analýz těžkých kovů zjistili inspektoři z celkem 221 vzorků nadlimitní obsah pouze v jednom z nich v případě olova (šlo o doplněk stravy).
Nadlimitní obsah kadmia byl pak také zjištěn v jednom případě z prověřovaných 213 vzorků.
Nadlimitní obsah arsenu, rtuti nebo cínu nebyl zjištěn v žádném ze vzorků.
Pesticidy
O něco horší je situace v obsahu pozůstatků (reziduí) pesticidů, důležité ale je, jak výsledky laboratorních rozborů interpretovat. I když se totiž rezidua v potravinách nacházejí poměrně pravidelně (například v roce 2015 se našly pozůstatky v 836 z celkem analyzovaných 1262 vzorků, což je závratných 66 %), nevyhovujících nadlimitních vzorků bylo ale jen 22, což je 1,7 %.
Loni SZPI provedla na obsah pesticidů 1690 analýz, nevyhovujících bylo přitom 41 vzorků (2,4 %). Nejrizikovější komoditou byl v tomto případě čaj (11 případů, především Čína a Japonsko), jablka (7 případů, z toho šestkrát Polsko a jednou ČR) a kustovnice čínská (goji – pět případů původem z Číny).
Dokonalejší přístroje znamenají více nálezů
K tomu všemu lze dodat, že zatímco v roce 2017 bylo předmětem analýz celkem 453 látek, letos už je to více než 500 látek. S tím, jak se zdokonalují přístroje a přibývají nově detekovatelné látky, bude proto postupně množství potenciálně rizikových látek růst. Což v praxi znamená, že lze v budoucnosti předpokládat vyšší množství nevyhovujících vzorků, ne ale proto, že by jimi byly potraviny kontaminovány častěji, ale prostě proto, že budou takové látky přístroje schopné odhalit.
Zatímco ve složení potravin, a to i z pohledu přídatných látek v ČR, zásadnější problémy nejsou, v oblasti veřejného stravování, pouličního prodeje ve stáncích a při přípravě jídel je situace tristní. Jedním z nejčastějších nešvarů je opakované používání fritovacích olejů zahřívaných navíc na teplotu nad 180 stupňů Celsia, kdy se tvoří rizikový akrylamid. Loni nevyhovělo z 93 kontrolovaných vzorků fritovacích olejů celkem 15 vzorků (16,2 procenta). To je ale na samostatný rozbor.
Galerie: SZPI našla přepálené oleje ve fritézách restaurací
ČLÁNKY DO MAILU