Zatímco zdraví lidé se mohou nedostatek železa pokusit dohnat vhodnou stravou, lidem s nemocným srdcem je často třeba dodat železo přímo do krevního oběhu. Z potravin ani z doplňků stravy jej dostatečně nevstřebají, upozorňují odborníci.
Co se dozvíte v článku
V Česku trpí podle nich srdečním selháním téměř 300 000 lidí a každý rok přibývá mnoho dalších. Doplnění vysoce koncentrovaným železem už této skupině nemocných při splnění určitých podmínek platí zdravotní pojišťovny a lékaři – kardiologové či internisti tak mohou svým pacientům bez překážek pomoci.
Srdeční selhání
- Srdeční selhání, nebo také srdečná nedostatečnost, je stav, při kterém srdce není schopno čerpat a pumpovat tělem dostatek krve pro transport kyslíku a živin.
- K onemocnění jsou náchylnější starší lidé, riziko vzniku se s rostoucím věkem zvyšuje.
- Srdeční selhání může mít různé příčiny. Nejčastěji se rozlišuje akutní a chronické srdeční selhání, tedy rozlišení podle délky a náhlosti problému. Dalším způsobem dělení je rozeznávání stran, ve kterých nastal problém.
- V počátcích onemocnění se v závislosti na druhu objevuje dušnost, bušení srdce, kašel či bolest na hrudníku, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby ad.
- Je potřeba vyhledat lékařskou pomoc.
Kdy je nedostatek železa obzvlášť nebezpečný
Dostatek železa potřebujeme všichni, nicméně lidé se srdečními obtížemi jsou jeho poklesem ohroženi více, jak vysvětluje prof. Aleš Linhart: „Lidské tělo má v sobě 3 až 4 gramy železa, které je zásadní pro fungování celé řady dějů v lidském těle. Železo je například součástí červeného krevního barviva – hemoglobinu, kde umožňuje přenos kyslíku. Železo je ale potřeba i pro fungování mitochondrií, buněčných součástí – které jsou v těle centrem dýchání a tvorby energie. U lidí, kde srdce nefunguje, jak má, a selhává, je nedostatek železa obzvlášť nebezpečný – srdeční sval nemá dostatečně silné kontrakce, v případě sebemenší námahy nemá tělo kde brát, dochází k přetížení životně důležitého svalu a selhání zrychluje,“ popisuje předseda České kardiologické společnosti.
Dodávání železa je tak důležité pro ovlivnění průběhu a prognózy onemocnění, dodání zásobního železa lidem se srdečním selháním nově doporučuje i Evropská kardiologická společnost.
O neblahém vlivu nízké hladiny železa se přesvědčila i pacientka Centra srdečního selhání v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Paní Helena je již v penzi, se srdcem má ale potíže už delší dobu. Přes opakovaně provedenou ablaci, což je poměrně nová metoda léčby poruch srdeční arytmie, začala zhruba před dvěma lety pociťovat velkou únavu i po mírné fyzické zátěži.
Paní Helena (74) z Prahy se se srdcem léčí již řadu let
„Opravdu jsem nemohla ani vyjít schody, jak mě to vyčerpávalo. Lékaři mě poslali na rozbor krve, který odhalil, že mám nízkou hladinu železa. Po kolečku několika dalších vyšetření jsem nakonec dostala léky, které hladinu po nějaké době srovnaly,“ popisuje své potíže paní Helena, která si myslela, že tím problémy už konečně skončí. Bohužel se letos v létě přesvědčila o opaku. „Byli jsme na dovolené a ta obrovská únava se ozvala zas. Byla jsem naprosto vyčerpaná i po malé procházce. V Centru srdečního selhání mě znova poslali na krev, kde zjistili, že moje hladina zásobního železa je velmi nízká,“ říká.
Problém se týká poloviny lidí se srdečním selháním
Nedostatek železa u lidí s chronickým srdečním selháním je častý a má několik příčin. Nemocní podle kardiologů často trpí nechutenstvím, a tak ani přirozeně do sebe nedostanou vše, co by jejich tělo potřebovalo. Železo se u nich navíc hůře vstřebává například kvůli zánětu, otokům nebo nedostatku vitamínů nutných ke vstřebávání železa do organismu. „Pacienti mohou mít i zvýšené ztráty železa kvůli malému a nepozorovanému krvácení do trávicího traktu, často zesílenému podáváním léků na jejich nemoc,“ dodává prof. Linhart.
Kardiologové proto u svých pacientů zjišťují hladinu zásobního železa laboratorní analýzou krve. Uvádějí, že nedostatek tohoto stopového prvku se týká zhruba poloviny lidí se srdečním selháním. Těch je v Česku téměř 300 000. Podle odhadů České kardiologické společnosti se v posledních pěti letech zvedlo množství lidí s touto diagnózou o více než polovinu. Do roku 2030 by měl jejich počet dokonce vzrůst o 50 % na přibližně 450 000.
Řešení zde není ve stravě ani lécích, ale v infuzi
Běžně lze nedostatek železa doplnit vhodným jídelníčkem, případně pomocí doplňků stravy či léků. Podle lékařů to však v podobných případech možné není:
„Zatímco u řady chorob řešíme nedostatek železa jeho podáváním v různých formách tablet či kapslí, tato léčba není schopna nahradit velký nedostatek, který nemocní se srdečním selháním mají. Takto podávané železo se u nich špatně vstřebává a pacienti léčbu nesnášejí dobře,“ říká Aleš Linhart. „Řešením je nitrožilní podání a je důležité, aby šlo o léčivý přípravek s velkým množství železa a minimem nežádoucích účinků,“ upřesňuje specialista.
Pokud tedy lékaři zjistí u pacienta zásadní nedostatek železa, doplní mu jej nitrožilně, a to v 90 % formou kapačky. Také paní Helena dostala od svého lékaře na výběr buď dlouhodobou terapii pomocí léků v tabletách, nebo jednorázovou infuzi železa. „Vybrala jsem si infuzi, jež mi opravdu výrazně pomohla. Únava zmizela po týdnu, schody už zase nejsou problém a i z kontroly asi po měsíci vyplynulo, že se hodnoty železa srovnaly. Takže žádná další léčba zatím není potřeba,“ popisuje pacientka.
Paní Helena má po jediné infuzi železa zase dostatek sil
Intravenózní železo
Nitrožilně podávané léčivé přípravky obsahující železo se používají k léčbě deficitu železa, pokud jsou přípravky podávané jinou formou neúčinné nebo je nelze použít.
Vždy je nutná konzultace s lékařem, léčba není vhodná pro všechny pacienty.
Na základě doporučení Evropské lékové agentury (EMA) se intravenózní léčivé přípravky obsahující železo řadí mezi přípravky podléhající dalšímu sledování, přičemž dle EMA převažují výhody nad riziky, pokud je perorální podání (ústy) nedostatečné nebo je špatně snášeno.
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv
„Aplikace na kardiologických nebo internistických odděleních trvá přibližně 10–15 minut a dávka takto podaného železa stačí pacientovi na půl roku až na rok,“ uzavírá prof. Linhart.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České kardiologické společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU