Neurodegenerativní choroby, demence a související poruchy jsou samozřejmě předmětem stále intenzivnějšího medicínského výzkumu; v souvislosti se stárnutím populace i prodlužováním průměrného věku bude závažnost tohoto problému téměř jistě stoupat – ať už jde konkrétně o Alzheimerovu chorobu, Parkinsonovu nemoc, nebo blíže nespecifikovaný pokles kognitivních schopností.
Pálivé nemusí znamenat dobré
Pamětníci možná vzpomenou, jak se pepř a další pálivé pochutiny pokládaly za škodlivé pro žaludek, žlučník či ledviny a příslušné „dráždění“ se dokonce spojovalo s rakovinou.
Časy se mění, takový kapsaicin se dnes považuje naopak obecně za velmi prospěšný, působí mj. dezinfekčně – a stačí si uvědomit, že takové žaludeční vředy i mnohé rakoviny žaludku se dnes dávají do souvislosti právě s bakteriálními infekcemi. Kapsaicin zřejmě zlepšuje stav při některých oběhových poruchách nebo srdeční arytmii, působí proti bolesti. Podobně se za prospěšný pokládá piperin z pepře, který může třeba ovlivňovat rychlost metabolismu až k hubnutí. Mnohdy je otázka, zda v normální stravě můžeme příslušných látek vůbec sníst tolik, aby to stálo za to, na což reagují výrobci různých doplňků.
Nyní přichází pro změnu zpráva, která na bohatě kořeněnou stranu nepohlíží jednoznačně pozitivně. Studie University of South Australia a Qatar University došla k názoru, že konzumace ostrých omáček chilli či papriček jalapeño může zvyšovat riziko demence (shrnutí studie na ScienceDaily). Vědci k těmto závěrům došli na základě sledování 4582 Číňanů starších 55 let po dobu patnácti let. Nad určitou dávku (50 g chilli denně apod.) docházelo u této skupiny k rychlejšímu poklesu duševních schopností a zhoršování paměti, a to zejména v případě, když šlo o lidi štíhlé (to může znamenat prostě to, že pak byla vyšší dávka koření na kilogram hmotnosti).
Vědci nezpochybňují, že příslušná strava má nesporně i své pozitivní účinky (speciálně se zmiňuje snižování tlaku), ale všechno není tak jednoznačné. Roli mohlo ale sehrát i to, že lidé konzumující více kapsaicinu se odlišovali i jinak, měli nižší index BMI i nižší finanční příjem a vykonávali větší fyzikou aktivitu – takže třeba mohli mít zase méně duševní aktivity, což by určitě mohlo ovlivnit výsledek. Méně peněz v Číně také nejspíš znamená odlišnou stravu, tedy větší podíl „základní potraviny“ rýže. Než tedy řekneme, že kapsaicin přispívá k demenci, bude ještě potřeba určitě vyloučit i tyto faktory, nejlépe tak, že se podobná studie provede jinde.
Rozbor krve pozná Alzheimera roky předem
Novinkou je test, který dokáže vývoj Alzheimerovy choroby předpovědět až dvě desetiletí předtím, než se objeví vlastní příznaky (na počátku obvykle ztráty paměti a zmatenost).
Test je založen na rozboru krve a má mít účinnost až 94 % – pozitivní výsledek vypovídá o tom, že v mozku již začínají probíhat patologické změny a hromadí se příslušné škodlivé shluky bílkovin (informace na MedicalXpress). Samotný nový test, jak s ním přišli vědci z Washington University v St. Louis, je založen prostě na měření koncentrace amyloidů beta (beta 42 a beta 40) v krvi. K tomu se při vyhodnocení přičtou další rizikové faktory, věk a přítomnost genetické varianty APOE4, která zvyšuje riziko choroby třikrát až pětkrát. Tento způsob má být podle studie publikované v časopisu Neurology ještě spolehlivější než vyšetření mozku pomocí pozitronové emisní tomografie, tj. počátek choroby lze takto zjistit ještě dřív než skenem mozku. Krevní test je navíc mnohem levnější a rychlejší, do studií i běžného vyšetřování by se mohlo zapojit mnohem více lidí.
Samozřejmě, že příslušný test vyvolává řadu otázek, tak jako vždycky, když finální chorobu neumíme léčit (sdělit pacientovi kladný výsledek mu může zkazit další dvě desetiletí, jejichž konce se třeba ani nedožije z jiných důvodů atd.; ale zase si dotyčný může říct, že tedy odejde do důchodu už rovnou, ať si ho ještě co nejvíc užije…).
Proč mají Alzheimera častěji ženy?
Na Vanderbilt University Medical Center se soustředili na otázku, jak souvisí Alzheimerova choroba s pohlavím (informace na ScienceDaily). Samo o sobě není překvapivé, že Alzheimerova choroba postihuje více ženy než muže; pravděpodobnost choroby roste s věkem a ženy se dožívají vyššího věku, muži častěji stihnou dříve umřít na něco jiného.
Nové zjištění zkoumá rozdíly mezi pohlavími z jiného hlediska – v mozcích žen se údajně rychleji šíří protein tau. Ten bývá často pokládán za vlastní spouštěč choroby, postupuje podobně jako infekční agens mezi nervovými buňkami, zabíjí je, poškozuje jejich spojení a způsobuje i hromadění samotných amyloidů beta. Každopádně přítomnost proteinu tau v mozku je vedle beta amyloidů hlavním biochemickým příznakem choroby. Otázka je, zda by tedy prevence nebo léčba Alzheimerovy choroby neměla nějak zohledňovat pohlaví a i zkoumání této otázky bude zřejmě pokračovat.
(Poznámka autora: Ona ale žádná pořádná léčba neexistuje… Ideální je samozřejmě léčba přizpůsobená na míru přímo jednotlivcům na základě jejich genetických profilů, ale o personalizované medicíně se už dnes nemluví zdaleka tolik jako před 10–15 lety a do praxe se nějak nezavádí, slibované přínosy se zatím nedostavují. Ostatně ani ke genetické informaci pacientů současná medicína nemá standardní přístup, že bychom sekvenci s sebou nosili na kartě nebo byly uloženy ve zdravotnických systémech…)
Všemocný mikrobiom
V poslední době se často diskutuje o vztahu mezi zdravotním stavem člověka a mikrobiomem především ve střevech a trávicím traktu. Podle nové studie publikované v časopisu Neuron s tím mohou souviset i počátky Parkinsonovy nemoci (o studii na ScienceDirect).
U laboratorních myší vyvolala příznaky Parkinsonovy choroby do střev podaná bílkovina alfa-synuklein, která z vnitřních orgánů až do mozku dokázala pronikat přes nervová vlákna (konkrétně asi přes bloudivý nerv) a v mozku způsobila degeneraci dopaminových receptorů a příslušné motorické a další příznaky.
O souvislosti synukleinu s Parkinsonovou chorobou se ví již delší dobu, nyní se ale ukazuje, že ji tedy může ovlivňovat i střevní mikrobiom. Ostatně nedávno byly publikovány i možné souvislosti mezi Alzheimerovou poruchou a jinými bakteriemi, zde konkrétně těmi, které způsobují zubní kaz (MedicalXpress, soubor PDF).