Blue Monday letos připadá na 16. leden. Důvodů, proč je zrovna tenhle den považovaný za nejdepresivnější, je hned několik. Je to pondělí, které je obecně nejméně oblíbeným dnem v týdnu. Podle statistik je v pondělí dokonce spácháno i nejvíce sebevražd.
Co se dozvíte v článku
Příčin špatné nálady je celá řada
V polovině ledna se navíc v životě mnoha lidí nahromadí faktory, které mohou vyvolat pocity smutku a špatné nálady. Jsou za námi Vánoce, které nejsou pro všechny domácnosti zrovna svátky klidu a pohody. Pro mnoho lidí naopak představují nejvíce stresující a finančně náročné období roku.
Náladě neprospívá ani chladné a pochmurné lednové počasí, kdy trávíme více času v uzavřených prostorech, a také minimum slunečního svitu, s jehož nedostatkem se hůře vyrovnává až 60 procent populace.
Jaro je navíc stále v nedohlednu a stejně tak i delší svátky nebo prodloužené víkendy. A vůle značné části těch, kteří se do plnění svých předsevzetí pustili s vervou hned po Novém roce, začíná slábnout. Podle průzkumů je v únoru dodržuje už jen polovina lidí. To pak vede k výčitkám, že jsme opět selhali.
Jak vzniklo Blue Monday
- Koncept Blue Monday původně popsal v roce 2004 psycholog Cliff Arnall.
- Na žádost jedné cestovní kanceláře, která chtěla zvýšit lednový prodej přímořských dovolených, vymyslel pseudovědeckou rovnici, pomoci níž označil leden za nejdepresivnější období roku.
- I když šlo tedy původně jen o reklamu a Arnall posléze čelil velké kritice z řad odborníků, pojem Blue Monday se uchytil a existuje dodnes.
Pozor na rozdíl mezi splínem a skutečnou depresí
Ovšem teorie, že existuje jeden nejdepresivnější den v roce, je podle odborníků zavádějící. „Termín deprese používá mnoho lidí, když chtějí popsat svou špatnou náladu, smutek nebo splín. Ty se čas od času objeví u každého a jsou přirozenou součástí života. Klinická deprese je však zdravotní problém, který má dlouhodobější charakter, nese s sebou výrazné vyčerpání zdrojů člověka, a především zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života. I přesto, že v praxi si všímáme období, ve kterých stoupá počet pacientů s depresivní symptomatikou, neexistuje den, kdy deprese udeří více než obvykle,“ vysvětlila psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Kostelníková.
Z odborného hlediska není proto vhodné používat termín Blue Monday ve spojitosti s diagnózou, ale spíše v lidovějším pojetí slova „depresivní“.
Trpíte zimní depresí?
Jak poznat depresi?
Deprese je psychické onemocnění, které se řadí mezi poruchy nálad. Může ji spolehlivě diagnostikovat pouze psychiatr na základě celé řady příznaků. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se liší zejména v tom, že je intenzivnější, trvá déle a narušuje každodenní fungování.
Podle lékařů se dá deprese diagnostikovat již po dvou týdnech soustavně pokleslé nálady. Většina lidí vyhledává pomoc ale mnohem později, než by to potřebovala.
Typickými znaky nastupující deprese jsou tyto projevy:
- pocity smutku, úzkosti, beznaděje a pocit prázdnoty
- ztráta zájmu o aktivity, které nás naplňovaly, bavily
- problémy se spánkem: buď příliš mnoho, nebo příliš málo
- problémy s koncentrací nebo pamětí
- nízké sebevědomí a negativní myšlenky o sobě samém
- únava a ztráta energie
- změny chuti k jídlu: buď ztráta chuti k jídlu, nebo přejídání
- zvýšená úzkost bez zjevného objektivního důvodu
„Deprese ovlivňuje nejen prožívání, potažmo myšlení a chování, ale odráží se i v rovině tělesné. Pacienti častěji trpí především poruchami spánku, pociťují velkou únavu a vyčerpaní, časté je také nechutenství a celková ztráta chuti do života či aktivit, které je bavily předtím. Častěji pak dochází i ke ztrátě zájmu o sociální kontakty, což vede k sociální izolaci a člověk se dostává do spirály, ze které jako by nebylo možné vystoupit,“ shrnuje ještě Zuzana Kostelníková.
Počty diagnostikovaných depresí se v Česku v posledních letech stále zvyšují. „Nejvíce se to týká žen a mladých lidí ve věku od 20 do 40 let. Určitě velký nárůst přineslo období covidové pandemie; Národní ústav duševního zdraví v roce 2017 udával, že v Česku trpí depresí zhruba 4 % obyvatel. V roce 2020 už to bylo 12 %,“ uvádí Karolína Štípská, koordinátorka vzdělávání z platformy Nepanikař.
Sebevražd v posledních letech přibývá
Obecně přitom platí, že problémy s depresemi a úzkostmi mívají častěji ženy a dívky. Současně ale častěji vyhledávají pomoc, což je zřejmě také důvod, proč jsou to naopak muži a chlapci, kdo častěji dokoná sebevraždu.
Podle údajů Českého statistického úřadů ročně spáchá sebevraždu 1600 dospělých a také na 60 dětí. „V roce 2021 jsme zaznamenali 3014 kontaktů na téma sebevraždy, což bylo o 35 procent více než v roce 2020, a dokonce o 63 procent víc než v roce 2019. Sebevraždy jsou aktuálně nejčastější téma, které na Lince bezpečí s dětmi řešíme,“ říká Regina Jandová z Linky bezpečí.
„Psychickou pomoc v současnosti potřebují tři až čtyři děti v každé třídě. Nárůst depresí, úzkostí, poruch příjmu potravy či sebepoškozování mezi mládeží je raketový. Počet sebevražd mladistvých stoupl během tří let o 110 %,“ varuje také psychiatr Jiří Raboch.
Porucha souvisí s nedostatkem světla
Pokud bychom přesto hledali souvislost mezi Blue Monday a depresí, můžeme ji částečně najít v takzvané sezónní afektivní poruše. Ta souvisí se změnami ročních období a nejčastěji se objevuje právě v zimních měsících, kdy je méně přirozeného slunečního světla. To může u některých citlivých jedinců vyvolávat příznaky v podobě nedostatku energie, potíží se soustředěním nebo pocitů beznaděje.
Citlivé jsou zejména ženy, které představují 60–90 % pacientů. Sezónní deprese však mizí s příchodem jara a příznivějšího počasí a lze ji zmírnit například fototerapií umělým světlem.
I když nás počasí ven v zimě příliš neláká, měli bychom se podle lékařů překonat. Pospáváním v posteli totiž únavu naopak ještě přiživíme. „Naše vnitřní hodiny jsou velmi citlivé na množství denního světla. Pokud například kvůli nevlídnému počasí odvoláme procházku nebo výlet, nejenže nevyužijeme toho mála přirozeného světla, které je v zimě k dispozici, ale připravíme se také o fyzickou aktivitu, která je pro boj s našimi splíny velmi důležitá,“ upozorňuje praktická lékařka ze sítě Moje Ambulance Ludmila Mazylkinová.
Aktivní podobu by měl mít také náš odpočinek. Dlouhé večery přímo vybízejí k drobnému kutilství, ručním pracím nebo tvoření s dětmi. „Rukodělné práce jsou skvělým prostředkem proti splínům všeho druhu: umožní nám odpočinout si od každodenních starostí, snižují hladinu stresu a díky svým výsledkům přináší pocit spokojenosti,“ vyzdvihuje jejich význam pro duševní pohodu Mazylkinová a dodává, že účinek těchto koníčků se umocňuje, pokud se jim věnujeme společně s našimi blízkými.
Pomůže psycholog i praktický lékař
„Při pochmurných stavech pak obecně pomáhá dodržování pevného denního režimu, který zahrnuje pravidelný spánek, výživnou stravu, cvičení a vyhrazení času pro sebe,“ radí psycholožka Kostelníková a dodává: „Pokud ovšem zmiňované příznaky přetrvávají delší dobu, prohlubují se, ovlivňují každodenní fungování člověka a objevují se myšlenky vymizet nebo nebýt, je nutné co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Může to být psycholog, psychiatr, praktický lékař, nebo alespoň anonymní krizová linka.“
„V případě sezónní afektivní poruchy je léčbou první volby fototerapie. Její účinky nastupují již po několika dnech, k významnému ústupu příznaků pak dochází během jednoho až dvou týdnů,“ popisuje hlavní způsob léčby doktorka Mazylkinová a dodává, že úspěšnost fototerapie se pohybuje okolo 70 až 90 procent.
„Pomoci ale umíme i lidem, u kterých fototerapie nemá potřebnou odezvu. V takovém případě jsme připraveni nasadit některé z řady moderních antidepresiv. Důležité je především nebát se s obtížemi svěřit lékaři. Od toho jsme tady,“ uzavírá praktička.
ČLÁNKY DO MAILU