Vyzkoušejte dva testy. První je základní. Druhý kontrolní určený k ověření výsledků. Na jednotlivé položky u obou testů odpovězte buď „ano, u mne je tomu tak,“ nebo „ne, u mne tomu tak není“.
Při depresi se objevují sebevražedné myšlenky
TEST DEPRESE – základní verze
Je určena jako sebehodnocení – odpovídáte „ano,“ nebo „ne“, počet ano zaznamenejte:
- V poslední době se cítíte smutní, bez nálady.
- Nemáte chuť na jídlo, nebo se přejídáte.
- Jste nervózní.
- Co vás dříve bavilo, vás dnes nebaví, netěší.
- Jste jakoby letargičtí, bez motivace.
- Dost často nevíte, zda se vztekat, nebo plakat.
- Stěžujete si víc než dřív.
- Máte problémy ve vztahu k druhým. Na někoho se upínáte. Jiný vám jde velice na nervy.
- Často nejste „ve své kůži“.
- Těžko snášíte různé drobné bolesti, to, co jste dříve snadno přešli.
TEST DEPRESE – kontrolní verze
Lze ji použít opět jako sebehodnocení, ale těmito otázkami je možné posuzovat i jinou osobu než sebe sama. Opět zaznamenáme počet odpovědí ano:
U posuzovaného:
- Všímáte si určitých změn v chování. K horšímu.
- Objevuje se nechutenství.
- Není zájem ani o konzumaci tekutin.
- Zjevná je dříve neobvyklá míra únavy.
- Objevují se dříve neexistující projevy strachu.
- Projevuje se nadměrná závislost na některé osobě, a to více než dříve.
- Objevuje se dříve nebývalá agresivita vůči některým lidem. Ti jdou až překvapivě „na nervy“.
- Ten, kdo byl dříve veselý, dnes působí bez nálady, jako by nebyl ve své kůži.
- Objevují se nápadné, nepřiměřené reakce i na banální bolesti či fyzickou nepohodu.
- Blízcí lidé poukazují na změny nálady a chování. Objevují se otázky typu „co je s tebou?“
Výsledek testů:
Souhlas s každou z deseti položek základní nebo i kontrolní varianty testu předložené zkoušky znamená 10% krok ke zcela rozvinuté depresi. Počet souhlasů násobených desíti pak v procentech ukazuje míru depresivního stavu hodnoceného jedince. Pokud je výsledek v prvním i v druhém testu vcelku shodný (+ – 1), lze to považovat za závažné sdělení. Dle výše zaznamenané skóre potvrzuje nebo naopak vyvrací podezření na depresi.
Pro kontrolu je možno sečíst počet odpovědí „ano“ jak v prvním tak i v druhém testu. Na jeden souhlas pak připadá 5% konstatování o depresi.
Deprese postihuje nejen duši, ale i tělo
Položky testu jsou, jak již uvedeno, zaměřeny na zjištění výskytu deprese. Tato závažná psychická choroba postihuje obrazně řečeno jak duši, tak i tělo. Nejde o „špatné vychování“, charakterový nedostatek. Není to ani ochranný útlum po přesycení podněty. Onemocnění nelze dávat do příčinné souvislosti s povahou postiženého.
Vždy je nutno odlišovat spíše krátkodobé deprese, jež jsou formou odpovědi na stres přinášený životem. Když se situace stabilizuje, vrátí se nálada k normálu v předchorobí, dané projevy odezní. To neplatí o depresích dlouhodobých a změnou situace k lepšímu nezměnitelných. Jejich příčina není vyvolána podněty z vnějšku. Ty mohou být jen „poslední kapkou“.
Přečtěte si: Psychickou zátěží jsou tragédie, ale i úspěchy
Podstata spočívá v poruše optimálního fungování chemických přenašečů informací (tzv. neurotransmiterů) působících mezi neurony (tj. jednotlivými buňkami) mozku. Zjednodušeně řečeno jde o poruchu metabolických procesů v mozku.
Truchlení přejde, deprese zůstává
Deprese ve formě truchlení po určitou dobu, coby odpověď na stresovou životní událost, je možná u každého. Jak přišla, tak časem odejde. Její konec nemusí souviset se zlepšením situace. Rčení konstatuje, že zvyknout si lze i na šibenici.
Závažnější a dlouhodobější deprese se během života objeví zhruba u čtvrtiny žen. Výskyt u mužů bývá uváděn u 7–12 % populace. Deprese je pravděpodobnější u starších jedinců. I zde může být vyvolávačem stresová životní událost.
Choroba si ale poté „žije svým životem“. Obrazně řečeno připomíná popínavou rostlinu. Najde si svůj problém, jímž psychický výkyv zdůvodní. Setkal jsem se s depresivními lidmi, kteří svůj stav vysvětlovali např. nebezpečím války, blížící se ekologickou katastrofou a jinými zásadními událostmi. Poznal jsem i zdravotní sestru, jež svoji těžkou depresi vysvětlovala tím, že omylem vyhodila formuláře receptů. Ty mohou být nalezeny a zneužity nepovolanými osobami. Později se ukázalo, že šlo o formuláře používané pro výdej léků v ústavní lékárně. Cizímu by tam zcela jistě nevyhověli.
V poslední době přibývá depresivních lidí zdůvodňujících svůj stav akutním ohrožením svého pracovního místa. Tj. „vyhazovem“. Na tomto základě rozvíjejí katastrofické řetězce úvah, co vše se pak stane s nimi, s rodinou, bytem atd. Výpověď očekávají (naštěstí zbytečně) v nejbližších dnech.
K tématu: Dg: Nezaměstnanost
Život s depresí je jízda se zataženou ruční brzdou
Změny situace k lepšímu nemají na depresi vliv. Vhodnou léčbou, ale někdy dokonce i spontánně může dojít i k výraznému zlepšení. Nebývá trvalé. Deprese se po čase a bez zjevného důvodu může opět objevit.
Deprese je vskutku závažná porucha nálady. Není běžný smutek, který brzy pomine. Může kolísat. Nelze vyloučit ani střídání fází s patologicky zvýšenou aktivitou – mánií. Ostatně tomu odpovídá i odborný název „bipolární choroba“.
Deprese jako samostatná choroba takříkajíc bohatě stačí. Může být i jedním příznaků jiných onemocnění. Dříve, ale mnohdy i nyní, bývá deprese zaměňována s leností. Zde nejde o vyhýbání se práci, ale o nedostatek sil. Faktem je, že výkonnost depresivních osob prudce klesá. Jejich životní aktivita bývá srovnávána s jízdou autem s částečně zataženou ruční brzdou. Takové auto sice jede, ale ztěžka.
Spánek nepřináší úlevu, hledá se jinde
U těžkých forem onemocnění pacient není schopen ani vstát z lůžka. Ženy se ovšem i v těchto podmínkách bývají schopny umýt a namalovat. Muži se neholí a naprosto o sebe nepečují. I v rámci lehčích forem je ztrácen zájem o to, co dříve bývalo atraktivní – záliby, sex. Typická je nespokojenost se sebou i s okolím i tzv. brblavost.
Někdy nemocní trpí nespavostí, jindy je ovšem spavost naopak zvýšená. Nicméně bůh Hypnos nepřináší úlevu ani kýžený odpočinek. Objevují se sebevražedné myšlenky. Obdobně i sebepoškozování. Jako by bolest depresi alespoň krátkodobě „přebila“. Laiky hojně užívané „antidepresivum“ je alkohol. Krátkodobě a u lehčích forem lze stav tzv. přepít. To ovšem je dočasně a za cenu jiných problémů.
Přečtěte si: Sebepoškozování: Jen se tak trochu říznout… a hned bude líp?
Lidé trpící depresí se často vyhýbají léčbě. Mají neopodstatněné obavy ze závislosti na lécích. Antidepresiva návyková nejsou. Psychoterapie je zde důležitá, ale u těžších forem sama nestačí.
Časem bude lépe. Bez léčby to ale nepůjde
Přátelé a příslušníci rodiny by především měli nemocného přesvědčit o nutnosti psychiatrické léčby. Zapomenout by měli na bodré povzbuzování typu: „Hlavu vzhůru, vzchop se, snaž se!“ Absurdní jsou úvahy typu: „Nic ti není. Potřebuješ velký bič a malý dvůr.“
„Do ordinace vstoupil smutný, melancholický muž. Pravil: ´Trpím a nevím proč. Trápím se, bojím se lidí i sebe…´ Lékař opáčil: ´Vím o léku pro vás…Běžte se podívat do divadla na Deburaua.´ ´Já jsem Deburau, doktore.´“ Tolik František Kožík v Největším z pierotů. Jít se podívat na slavného mima, veselohru, do cirkusu nebo na estrádu ovšem depresi spíše zhorší. Nemocný se bude cítit „sám mezi lidmi“, nechápe, proč se ostatní smějí a baví.
To stav jen zhoršuje. Nepomáhá ani vyvracení tzv. katastrofických myšlenek nemocného. Ty nesouvisejí s logikou, ale s nemocí. S onemocněním může souviset nejen rozlada, plačtivost, únava, ale i stálá podrážděnost, agresivita, nespokojenost se vším a se všemi. Jistěže časem bude lépe. Bez léčby to ale nepůjde. To nejlepší, co můžeme pro své blízké postižené depresí učinit, je přesvědčit dotyčné, že vyhledat odborného lékaře není hanba a odborníkem předepsané léky sice nepůsobí okamžitě, ale neškodí.
Čtěte dále: S optimismem na depresi nechoďte
ČLÁNKY DO MAILU