Deprese u dětí je potřeba léčit včas, lékaři chybí a rodiče si zoufají

„Pokud dítě, které má symptomy duševní poruchy, dostane péči včas, nemusí se jeho stav zhoršit. Proto jsem praktické lékaře pro děti a dorost seznamovala s tím, jak takové dítě rozeznat a jak ho zaléčit, protože čím dříve k tomu dojde, tím lépe,“ vysvětluje lékařka.

Poznat depresi u dětí je složité

Rozpoznat dítě s depresí či sebevražednými sklony bývá často velmi obtížné, protože pacient není příliš sdílný. Ještě těžší je určit děti a dospívající, u nichž je vysoké riziko, že si sáhnou na život. Sebevražedné pokusy přitom nejsou výjimkou, pokud dítě trpí depresí, tedy závažnou a dlouhotrvající poruchou psychiky. Ta u pacienta mimo jiné dokáže smazat jakékoliv prožívání potěšení.

Podle psychiatričky je velmi žádoucí, aby pediatr dokázal rozeznat dítě se sebevražednými sklony a odeslal jej do nemocnice nebo do péče psychiatra. „U jednodušších psychických poruch může s léčbou vypomoci pediatr, u těch těžších je ale potřeba, aby se děti a dospívající rychle dostali k odborné pomoci,“ upozorňuje Jana Schmidtová.

Poskytovatelů dětské psychiatrické péče je málo

Jenže to je potíž. „Nemáme momentálně kam takové děti posílat,“ upozorňuje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) Ilona Hülleová. Dětských psychiatrů, psychologů nebo klinických psychologů není v ČR dostatek. A koronavirus tento problém odhalil v celé nahotě.

Podle Jany Schmidtové u nás už před pandemií chybělo 60 % dětských psychiatrů, jejich počet se ale nijak výrazně nemění, takže dnes je toto procento ještě vyšší, protože se zvýšil počet dětských a dospívajících pacientů. Například dětí s depresivními poruchami za poslední rok přibylo o 10 %. Jak uvádí tisková zpráva Sdružení praktických lékařů, depresí v ČR trpí až 4 % dětí ve věku 12–17 let, častěji se jedná o dívky.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v ČR v roce 2020 evidováno 135 poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb v dětské a dorostové psychiatrii. Pro srovnání, v roce 2019 to bylo 142 poskytovatelů. Nejde o počet psychiatrů, ale o počet pracovišť, se kterými mají zdravotní pojišťovny uzavřené smlouvy. Na jednom pracovišti může působit i více lékařů. Přičemž předloni se léčilo 55 tisíc dětí. „Mezi dětskými pacienty převažovali chlapci (asi 61 %). Nejčastější diagnózou u nemocných do 19 let včetně byly poruchy psychotického vývoje, druhou nejčastější byly, stejně jako u dospělých, neurotické, stresové a somatoformní poruchy,“ uvádí zpráva ÚZIS o psychiatrické péči za rok 2020. Aktuálnější data zatím nejsou k dispozici.

Výsledkem je, že se stále častěji stává, že intervence odborníka nepřijde včas. „Nedávno jsem přijala pacientku, která hledala odbornou pomoc dětského psychiatra půl roku. Dokonce se pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství léků. Dozvěděla jsem se o ní od její depresivní a sebevražedné kamarádky, kterou jsem akutně přijala do péče,“ dodává psychiatrička.

Jana Schmidtová ordinuje ve dvou soukromých zařízeních – v Praze a Jesenici u Prahy. Dříve měla za měsíc 15 nových žádostí o přijetí k péči, nyní je jich za stejné období 100. „Je to obrovské číslo a pacienti i jejich rodiče jsou zoufalí. Setkala jsem se například s tím, že byli ochotní k nám dojíždět až 200 kilometrů, hlavně, když je vezmeme,“ popisuje lékařka.

Lepší vyšetření u pediatra než žádné

V případě podezření na duševní nepohodu dítěte je podle ní lepší ošetření u praktického lékaře než vůbec žádné. A co tedy může praktický lékař pro malého pacienta v ideálním případě udělat?

Může využít 27bodový dotazník s názvem CDI, jenž zjišťuje momentální psychické rozpoložení dítěte. Na základě odpovědí může vyhodnotit míru deprese u pacienta a usoudit, v jak závažném riziku je.

Autor: Vitalia.cz

Dvoustránkový dotazník, který má napomoci dětským lékařům odhalit u pacienta depresi (dotazník CDI, Children´s depression inventory, pro zjišťování depresivity u dětí)

Důležitým pomocníkem je také rozhovor, pokud k němu dítě či dospívající svolí. A pozorování chování dítěte. S rizikovým pacientem by se lékař měl vídat častěji a zvát si jej na kontrolu třeba 1× týdně. Pediatr má také možnost předepsat malému pacientovi některá antidepresiva. „Například sertralin. Je to daleko lepší než podávat benzodiazepiny, které jsou vysoce návykové a mohou do budoucna přivodit riziko závislosti, proto by měly být podávány dětem jen po krátkou dobu, nejlépe vůbec,“ popisuje pedopsychiatrička.

Dětská praktická lékařka Ilona Hülleová ale upozorňuje na další záležitosti, jež mohou ošetření depresivních dětí komplikovat. Například vysoké pracovní vytížení praktických lékařů pro děti a dorost. Už na podzim přišla nevídaně rychlá a výrazná vlna respiračních infekcí, na ni navázaly další vlny koronaviru a nyní dopady pandemie zastínila nutnost pomoci lidem prchajícím z válkou zasažené Ukrajiny, byť praktikům aktuálně mají odlehčit takzvané UA POINTy.

Část ordinací praktických lékařů má navíc velmi přetíženou kartotéku. Může čítat i 2500 dětí. To s sebou nese riziko, že na malého pacienta nebude mít jeho praktický lékař dost času, a nebude mu tedy moci ani podat pomocnou ruku. „Při takto přetížených kapacitách na dotazníky čas není. Můžeme děti nechat, aby je vyplnily, ale pak narážíme na problém, co bude dál, když na psychiatrii je k hospitalizaci nevezmou. Pak nezbývá nic jiného, než předepsat léky a domluvit se s rodinou na režimových opatřeních, ale to je tak všechno,“ popisuje Ilona Hülleová s tím, že pokud se nezačne hledat cesta, jak navýšit počet dětských lékařů, primární péče o děti se v ČR za čas rozpadne.

Dětští lékaři chtějí předepisovat více druhů léků

Jako překážku při ošetřování dětí s psychickými poruchami vidí praktičtí lékaři i to, že při předepisování antidepresiv či jiných psychofarmak mají omezené možnosti. Chtěli by to ale změnit. Už před lety proto požádali Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby možnosti preskripce zčásti uvolnil.

„U psychofarmak zatím trvá preskripční omezení u léčiv s molekulou risperidon a atomoxetin. Přičemž u molekuly atomoxetin bychom rádi získali změnu preskripce alespoň formou tzv. delegované preskripce, tedy že by léčivo s touto účinnou látkou mohl předepsat praktický lékař s písemným pověřením specialisty,“ uvádí místopředseda SPLDD Ctirad Kozderka. 

Někteří psychiatři ovšem upozorňují, že léčiva s účinnou látkou atomoxetinem, která se užívají při léčbě ADHD u dětí starších 6 let a dospělých, by praktičtí lékaři vůbec předepisoval neměli. U dětí bez dalších přidružených nemocí jde o lék až takzvané druhé volby (nasazuje se, až pokud nezaberou jiné léky, v tomto případě stimulanty). Atomoxetin ovlivňuje hladiny noradrenalinu v mozku a může vést mimo jiné ke zvýšené tepové frekvenci a vyššímu krevnímu tlaku.