Deprese v těhotenství způsobuje stárnutí mozku dítěte

Deprese v těhotenství ohrožují vývoj mozku dítěte

Příznaky deprese u matek během těhotenství jsou spojeny s atypickou rychlostí vývoje mozku jejich potomků, které se pojí s většími úzkostmi a náladovostí v rané dospělosti.

Ať už se mozek vyvíjí netypicky rychle nebo pomalu, u dospívajících je to pak spojeno se zvýšeným výskytem příznaků úzkosti a deprese. S příznaky deprese se přitom potýká až 40 % těhotných žen, což z deprese činí jednu z nejčastějších prenatálních komplikací.

Středoevropský technologický institut CEITEC: Deprese matky během těhotenství způsobuje atypické stárnutí mozku potomka

Kvasinky ohrožují diabetiky

Kvasinkové infekce představují vzrůstající riziko zejména u pacientů léčených imunosupresivní terapií. Tento problém je tím závažnější, že chybějí léčebné přípravky účinné proti biofilmům kvasinek či plísní.

Kvasinky při svém šíření využívají zejména své přilnavosti (adheze) a schopnosti dále vytvářet odolné biofilmy. Vědci zjistili, že fungování kvasinek ovlivňují speciální růstové faktory, ale kromě toho i hladina glukózy. Zvýšená hladina glukózy představuje významný rizikový faktor přispívající k šíření kvasinkových infekcí, např. u diabetických pacientů.

Centrum Biocev: Je glukosa odpovědná za šíření kvasinkové infekce v organismu?

Poznámka autora: Nemohlo by to nějak souviset i s tím, že jako jeden z příznaků jinak dosud nedetekovaného diabetu se uvádějí plísně na prstech nohou?

Latentní tuberkulóza číhá na oslabení imunity

Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, ale i astma. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu spát v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70% riziku vzplanutí nemoci.

Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ uvádí k tomu Česká pneumologická a ftizeologická společnost.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost: Tuberkulóza číhá – někdy pod povrchem

Teprve teď víme, jak vypadá virus klíšťové encefalitidy

Částice viru klíšťové encefalitidy jsou nestabilní. Protože se přenášejí krví a nejsou adaptované na prostředí mimo tělo hostitele, rychle ztrácejí symetrii a přestávají si být navzájem podobné, což komplikuje výpočet jejich trojrozměrné struktury. Virus je sice pravidelný, ale nedaří se ho krystalizovat. K popisu struktury je proto vhodná pouze kryo-elektronová mikroskopie a ta se teprve v posledním desetiletí rozvinula na takovou úroveň, že můžeme studovat struktury virů a buněk až na úrovni molekul či atomů.

Autor: Středoevropský technologický institut CEITEC

Kromě samotné struktury se vědci zaměřili i na to, jak protilátky blokují infekci viru klíšťové encefalitidy

Vědcům i tak trvalo asi rok a půl, než se podařilo najít vhodné tkáňové linie odvozené z lidských nervových buněk, v nichž se virus klíšťové encefalitidy dostatečně efektivně replikoval a dal se z nich izolovat v potřebném množství.

Díky znalosti struktury viru by mohlo jít lépe cílit na antivirová léčiva.

Středoevropský technologický institut CEITEC: Hlavní cena Siemens míří na CEITEC za zmapování viru klíšťové encefalitidy

Bakterie rezistentní na antibiotika lze zasáhnout

Nový projekt se zaměřuje na boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika. Zkoumanou metodou je zaměřit se na to, jak bakterie zjišťují koncentraci kyslíku. Kyslíkové senzory bakterií rozpoznávají jeho změnu v okolí bakterie a umožňují jim přežít např. i v prostředí s nedostatkem kyslíku. Vzhledem k tomu, že lidský organismus detekuje kyslík naprosto odlišným mechanismem než bakterie, může být senzorový systém bakterií velmi vhodným terapeutickým cílem v boji s bakteriální rezistencí a rozšiřující se neúčinností současných antibiotik. Pokud odhalíme přesný mechanismus fungování senzorů bakterií, je možné tyto struktury vyřadit z činnosti a bakterie natolik zmást, že poté již nebude problém je zničit.

Přírodovědecká fakulta UK: Projekt TARGET: zacíleno na bakteriální rezistenci

Poznámka autora: Lze si třeba i představit, že bakterii, která potřebuje kyslík, trvale senzor narušíme tak, aby ukazoval nízkou hladinu. Bakterie vyhodnotí podmínky jako nepříznivé a zastaví množení i další aktivitu apod.

Porody a dotepání pupečníku

Při porodech nezralých dětí lze jako novou technologii využívat tzv. mobilní stabilizační lůžko, na kterém u nezralého novorozence může proběhnout podvaz pupečníku až po jeho úplném dotepání a zdravotníci přitom mohou provádět úkony, které jsou nutné pro zajištění základních životních funkcí. „Dítě, u kterého necháme dotepat pupečník, má daleko stabilnější krevní oběh, je u něj mnohem menší riziko bradykardie (zpomalení srdeční frekvence) a má také větší zásoby železa,“ uvádí Fakultní nemocnice Ostrava.

FN Ostrava: Neonatologové FN Ostrava poprvé použili mobilní lůžko pro stabilizaci nezralého novorozence – teprve jako druzí v republice

Prozařovací elektronová mikroskopie i v ČR

Jedno z nejlépe vybavených mikroskopických pracovišť v Evropě bylo otevřeno v Ústavu molekulární genetiky AV ČR v pražské Krči. Jednou z podporovaných technologií je zde i tzv. transmisní neboli prozařovací elektronová mikroskopie.

Tato metoda umožňuje vidět nejjemnější detaily vnitřního uspořádání eukaryotických buněk, bakterií, virů a rozpoznat i jednotlivé makromolekuly, např. bílkoviny. V minulosti čeští vědci díky této technologii zkoumali například strukturu lipozomů vyvinutých pro cílený přenos léčiv a mechanismy infekce buněk bakterií Franciscella tularensis (původce tularémie).

AV ČR/Centrum Biocev: Nové mikroskopické centrum pomůže českým i zahraničním vědcům v boji proti nemocem

Specializovaná centra pro vzácná onemocnění

Jako vzácné se označuje onemocnění, které se vyskytuje u méně než pěti lidí z deseti tisíc. Jde tedy maximálně o pár stovek pacientů s příslušnou diagnózou v celé ČR. Jenže vzácných onemocnění jsou tisíce, takže celkem postihují asi 5 % obyvatel. Řešením, jak zvýšit kvalitu péče a zajistit její dostupnost pro všechny pacienty se všemi možnými vzácnými onemocněními, je zavedení sítě specializovaných center.

Česká asociace pro vzácná onemocnění: Kvalita léčby vzácných onemocnění záleží na štěstí. A to by se mělo změnit