Za deset let v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali tenké střevo 14 pacientům. Zatím ale vždy v kombinaci s dalšími orgány, jakými jsou žaludek, játra, slinivka nebo slezina, proto se těmto transplantacím říká takzvané multiviscerální.
Tenké střevo lze transplantovat i samostatně, ale ukazuje se, že to není nejvhodnější metoda, protože ze všech orgánů má největší riziko odhojení, tedy nepřijetí transplantátu,
říká pro Vitalia.cz přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Pokud od stejného dárce transplantujete tenké střevo spolu s játry, tak ty tvoří určitou imunologickou ochranu střeva před odhojením,
vysvětluje transplantační chirurg.
U tenkého střeva kvůli jeho bakteriálnímu biomu nelze nikdy dosáhnout sterility. Navíc je největším imunitním orgánem našeho těla. Obě tyto záležitosti přispívají k tomu, že orgán dárce se přihojuje u příjemce těžce.
Multiviscerální transplantace se provádí kvůli onemocnění, které uzavře žíly v dutině břišní. Žíly svádí všechnu krev do jater, což po čase vede k postupnému selhávání všech orgánů v dutině břišní.
Druhou příčinou potíží vedoucích k transplantaci jsou nezhoubné nádory dutiny břišní (velmi často jde o nádor nazývaný desmoid). Obkružují zásadní tepny prokrvující orgány v břiše a mohou způsobit jejich trombózu a náhlé úmrtí.
Prvnímu pacientovi se daří dobře
Prvním transplantovaným pacientem byl Bartoloměj Pešta. Před operací, která se odehrála 12. prosince 2014, mu zbývaly jen měsíce života. Transplantace jej ale zachránila, a tak letos oslavil sedmdesátiny, se ženou 50 let společného života v manželství a zároveň se dočkal prvního pravnoučete.
Je to úplně jiný život než před transplantací. To jsem myslel pořád jen na nemoc, co se mnou bude. Měl jsem strašné bolesti v břiše a zádech, v noci jsem nemohl vůbec spát. V břiše jsem měl hromadu vody. Moc života jsem před sebou neměl,
zavzpomínal před několika dny na tiskové konferenci v IKEM Bartoloměj Pešta. Když mi navrhli operaci, samozřejmě jsem souhlasil a sestřičky mně říkaly, abych se nebál, že mě profesor Froněk zachrání. No a on mě opravdu zachránil a já mu za to děkuju,
dodal.
Pavel souhlasil s operací i kvůli rodině
Prvním pacientem, kterému kromě orgánů dutiny břišní lékaři voperovali i dárcovu břišní stěnu, tedy kůži, podkoží, svaly i pobřišnici (podrobnosti čtěte zde), je dnes sedmačtyřicetiletý Pavel. Ten je zároveň jedním z mála na celém světě, kterému kvůli odhojení tenkého střeva lékaři orgány retransplantovali od dalšího dárce, břišní stěnu ale ponechali od toho prvního.
Tenké střevo
Je nezbytné ke vstřebávání živin (více o jeho funkci čtěte zde). Pokud nefunguje, je možné jíst pouze výživu podávanou do žíly. Tento způsob přijímání potravy u těchto nemocných ale postupně poškozuje játra.
První operace pro mě byla hodně náročná a trvalo mi více než rok, než jsem se vrátil do běžnějšího života,
říká pan Pavel. Hospitalizace po první transplantaci trvala pět měsíců, po propuštění za ním musela dvakrát denně dojíždět zdravotnice z domácí péče.
Sotva se ale dal s pomocí lékařů dohromady, musel na další transplantaci, protože jeho organismus tenké střevo dárce odmítl. Druhá operace pro mě byla lehčí, v IKEM jsem po ní byl jen 49 dní a tři dny po propuštění už jsem něco málo pracoval venku,
dodává.
Dodnes je pan Pavel v invalidním důchodu, protože nemůže chodit do zaměstnání a zvedat těžší věci. Je také značně pohublý a rád by v budoucnu přibral. I tak je rád, že na operace šel, protože bez nich už by dnes nebyl na světě. Než mě zařadili na čekací listinu, vzal jsem si čas na rozmyšlenou, zda do toho jít. Ale mám rodinu a pro ni tady člověk chce zůstat, takže do toho jde,
dodává.
Galerie: První tuzemská transplantace více břišních orgánů (12. 12. 2014)
Následovat budou i dětští pacienti
V IKEM nyní mají pro multiviscerální transplantaci lékaři vytipovaných dalších sedm pacientů. Budou je postupně zařazovat na čekací listinu.
Kromě toho se medicínský tým v čele s Jiřím Froňkem chystá na možnost transplantovat tenké střevo u vůbec prvního dítěte v Česku. V České republice i na Slovensku jsou děti, o kterých víme, že mají choroby, které způsobují takzvaný syndrom krátkého střeva, nebo jiné choroby, které mohou být indikací k transplantaci tenkého střeva. Žádné z těch, které jsme v IKEM posoudili, ale zatím nesplňovalo podmínky k transplantaci,
říká Jiří Froněk.
Transplantaci tenkého střeva lze provést teoreticky i od dětského dárce, Jiří Froněk ale toto vidí jako velmi výjimečný způsob léčby. Pravděpodobnost, že se objeví dětský dárce ve stejné krevní skupině jako pacient a s ostatními vhodnými parametry, je zcela minimální. Děti proto budeme ošetřovat ve většině případů částí orgánů od dospělých dárců,
dodává přednosta.
Tenká střeva a další orgány dosud použité při multiviscerálních transplantacích byly výhradně od zemřelých dárců. Podle Jiřího Froňka ale lze použít i část tenkého střeva od dárce žijícího. Ostatně játra od zemřelých dárců v IKEM transplantují bezmála tři roky a jaterní štěpy již dostali dětští i dospělí pacienti (jeden z příběhů, kdy část jater darovala matka dceři, si přečtěte zde).
Transplantaci části tenkého střeva od žijícího dárce do budoucna nemohu vyloučit. Na druhou stranu nepochybně zejména u dětí půjdeme cestou čekací listiny a zemřelého dárcovství, protože nemusíme operovat zdravého člověka,
upozorňuje lékař.
ČLÁNKY DO MAILU