Dioxiny dovezené z Německa ve vejcích a v mase hýbou společností, kontrolní úřady jsou zdrženlivé a uklidňují nás, že i když jsme maso snědli, nic vážného nám nehrozí. Dioxiny ovšem nejsou jedinými jedy v potravinách, které nám mohou ublížit.
čtěte také: Pokus žít zdravě – nakupoval jsem bez éček
Sdružení obrany spotřebitelů pátralo a sestavilo žebříček deseti nejčastějších jedů, které konzumujeme spolu s potravinami. Tady jsou:
1/ Aflatoxin Jde o produkt plísní, jež produkují rakovinotvorný jed. I živočišné potraviny vyrobené ze zvířat krmených plesnivým krmivem mohou aflatoxin obsahovat. Jed vyvolává zhoubné bujení a značně oslabuje funkci jater.
2/ Acrylamid Sloučenina je považována za látku, která vyvolává rakovinu. V poslední době byla prokázána v bramborových chipsech. Poněvadž chipsy na severní polokouli konzumuje denně skoro každý, jde o potenciálně velké nebezpečí.
3/ Dioxin Je jedním z nejúčinnějších jedů, jaké lidstvo zná. Je to stabilní a odolná látka. Vzniká jako vedlejší produkt třeba při výrobě herbicidů, tedy jiných jedů. Čas od času „nedopatřením“ unikne a dostane se do potravního řetězce.
4/ Dusičnany, dusitany, kuchyňská sůl Jde o sloučeniny dusíku a kyslíku. Kuchyňská sůl je ve výčtu uvedena proto, že se v poslední době množí pozorování, že příjem slaných jídel významně zvyšuje riziko rakoviny, hlavně žaludku. Totéž platí pro dusičnany (ty obsahuje hodně hnojená a rychlená zelenina) a dusitany (bez nich se neobejde výroba uzenin).
5/ Olovo Ovoce i krmivo získané ze zdroje ležícího několik desítek metrů od frekventované silnice je olovem zamořené.
6/ Glutamát Jde o nejedovatou látku užívanou běžně – v čínských restauracích dokonce velmi často – jako zesilovač chuti. U citlivých jedinců však může jídlo s glutamátem vyvolat intenzívní bolesti hlavy a nevolnost. Někdy se mluví o „syndromu čínské restaurace“. Látka občas přispěje i k vyvolání astmatického záchvatu.
7/ Hliník Ten je v nerozpustné formě neškodný. Vysoká koncentrace byla v Česku objevena v jednom druhu čínských nudlí, které se proto ihned musely stáhnout z oběhu. Opravdu nebezpečné jsou rozpustné soli hliníku, ty jsou v potravinách jedem.
8/ Hormony, steroidy přidávané do krmiv zvířat Tyto látky přecházejí v různé míře do tkání zvířat a nakonec i do tkání konzumentů. Záludnost tkví v tom, že se do potravin dostávají „načerno“. Mohou vést k alergiím.
9/ Herbicidy, pesticidy, insekticidy Jde o skutečné jedy a rakovinotvorné látky. Pozůstatky ochrany rostlin se dostávají do potravního řetězce a je dokázáno, že dlouhodobé požívání potravin ošetřených shora uvedenými látkami vede k vyššímu výskytu rakoviny.
10/ Léky, antibiotika Zbytky léčiv z nemocnic i z domácností se dostávají z odpadní vody do řek. Kdyby se skutečně pravdivé detailní údaje o vzniku a složení potravin – v tomto případě konkrétně rybích výrobků – dostaly čitelně na obaly, asi bychom se dost divili.
Antidepresiva, která tak hojně polykáme, stejně jako antikoncepce, či antibiotika a další léky, se dnes už běžně nacházejí v tělech ryb. Žádná čistírna odpadních vod totiž neumí zbytky léků odfiltrovat, a tak se nám spolu s vodou z vodovodu dostávají zpět do těla.
Co jíst, když ve všem jsou jedy?
Dá se vůbec jíst něco, co by neobsahovalo nějaké jedy? Lékař Rudolf Zemek tvrdí, že ano. „Chce to ale chodit do supermarketu s lupou,“ říká.
Sám to dělá. To proto, aby si mohl přečíst drobným písmem napsané podrobné složení potravin a vrátit zpět do regálu ta jídla, která jsou plná chemie. Člověk sice stráví nákupem o hodně delší čas, ale zase má větší jistotu, co jí.
Podle Rudolfa Zemka je ale důležité kontrolovat všechno, nejen potraviny. Třeba kosmetiku, protože většina deodorantů, které si nanášíme přímo na tělo, obsahuje jedovatý hliník. Jen pečlivým čtením etiket se dá zjistit, který deodorant je bezpečný.
Není však takový svět už trochu paranoidní? Má to smysl, trávit hodiny studováním etiket, když čas je tak drahý? Nebo je lepší se na to vykašlat a jíst, co zrovna je, protože se jedům stejně nedá stoprocentně vyhnout? Hlasujte v anketě, jak to děláte vy.
ČLÁNKY DO MAILU