Názory k článku Děsy staročeské kuchyně
-
v1ktor (neregistrovaný)
ale kus, ty dese.
ja napriklad nevedel, ze se tehda maso zasadne varilo a navic sladilo, tak to pro mne bylo prinosne.
Pokud pro tebe ne, necti proste, nebo delej co chces, ale oblazovat obecenstvo bezvyznamnymi vykriky do tmy…to je jedna z veci, ktere si opravdu, ale opravdu velmi, muzes odpustit. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Já bych dodal, že jejich zvířata nejedla hormony, antibiotika, masokostní moučku ze semletých mrtvol, řadu chemických preparátů, apod.
Já bych ještě dodal, že jejich vejce nebyla od velkoklecí s umělými preparáty, potravou.
Jejich obilí a zelenina pravděpodobně by dnes byla vitamínovou bombou, protože půda nebyla tak vyčerpaná a sklizeň byla daleko menší, tedy obilí a zelenina přijalo mnohonásobně více rznorodých a potřebných minerálů a stopových prvků.
Nebyla všudypřítomná chemie, hormony, enzymy, urychlovače růstu toho a onoho. Divili byste se, kolik látek včetně hormonů dostanou i taková jablka na velkopěstírnách ovoce jen proto, aby supermarkety dostaly své krásné kulaté, nestrupavé míče.
Ve skutenčosti si myslím, že každá potravina před stovkami let byla nabitá vitamíny i minerály a samozřejmě s chybějícími chemickými i jinými sračkami mnohonásobně více, než cokoli dnes jíme. Proto dnešní tatáž potravina je úplně něco jiného.
I proto si myslím, že zelenina jako další zdroj vitamínů tolik nebyla potřeba, stejně tak jako dnešní jídelníček je vhodný (a to ještě kdoví jestli) pro naší zmršenou kvalitu potravin – nemáme co radit, jak minulost jedla.
-
Pavel (neregistrovaný)
Jen abyste se nedivil, čím vším byly tehdy potraviny nabité. Spousta „morů“ byla ve skutečnosti hromadnými otravami z jídla řádně nabitého jedy z parazitů, plísní a dalších věcí, které diky těm „chemickým sr…m“ dnes vůbec neznáme. Otravy z námele jsou například považovány za příčinu některých procesů s čarodějnicemi – námel může vyvolávat halucinace dost podobné tomu, k čemu se ty čarodějnice přiznávaly.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Zato neznali melaninové mléko třeba. :-)
Myslím, že jejich potraviny byly minerálové a vitamínové bomby. A tím pádem jakékoli hodnocení v článku je k ničemu.
Mimochodem, před časem vědci analyzovali obilí z hrobu faraónů. Konstatovali, že obilí mělo zhruba stonásobně vyšší obsah minerálů a vitamínů, než v dnešním obilí – můžete ho okamžitě podávat jako vitamínový preparát. Tohle zjištění mně přivedlo na myšlenky popsané v předchozím komentáři.
Dnes se šlechtí na rychlost růstu, na prázdnou hmotu, snažíme se za co nejmenšího přísunu potravin/látek dosáhnout maximum přírůstku, a to jak u rostlin, tak u zvířat. Důsledkem je prázdná hmota, která obsahujem minimum nějakých hodnotných látek – v zásadě plnidlo.
Tudíž v takovém případě je opravdu naprosto a zcela zbytečné, aby naši předkové doplňovali minerály a vitamíny zeleninou – v jakémkoli jídle (včetně té zeleniny) bylo obrovské množství hodnotných látek, které si dnes ani nedokážeme představit.
-
Polaris (neregistrovaný)
Melanin a melamin. Hodinky a holínky. Ale ano, i takové lidé mohou kázat své nesmysly, protože je ostatně věcí každého, zda jim to sežere, nebo si zachová zdravý rozum…
Tehdejší potraviny byly často takové bomby, že následkem otrav námelem se upalovaly čarodějnice jedna radost. Průměrný věk byl zlomkem dnešního. Mortalita kojenců? Poučte se o tom. Jistě, nebylo tolik „civilizačních“ chorob. Zato byla řada jiných, kyteré jsme úspěšně vymýtili. Vážně si myslíš, že dnes nelze žít zdravě, jíst kvalitně a mimochodem i vypěstovat něco se stejnou hodnotou? A proč by nemělo být? To je ta půda, řekněmě na nějaké louce uprostřed lesa natolik vyčerpaná? Fakt jo? A čím? Tím že je posledních tisíc let součástí lesa? A ty statisíce let předtím nebyla?
Takže já se tvým argumentům o analýze obilí z hrobek faraonů můžu jedině zasmát. Proč ti vědci neanalyzovali něco, co dodnes lze vypěstovat na naprosto panenské půdě? A o jaké vědce jde? O podobné, jako jsou ti, co se v odhadech rozmrzání ledovců sekli o celá staletí? ;-) Nebo ti, co se sekli s desetinou čárkou v analýze železa ve špenátu?
:-))))))))
-
Pablo (neregistrovaný)
Podivejte se pane chytrý, tady nejde jen o to že tehdy byla něco kdoví jaká bomba (ať už vitamínová, nebo bakteriální), tady jde taky o to jaké je tu prostředí teď.
Jen za posledních sto let bylo vypuštěno do ovzduší kdoví kolik tun zplodin z ropy, a ještě kdoví kolik různého sajrajtu. Na naší zemi taky vybuchlo hodně atomových bomb, o některých ani nevíme. A to ani nemluvím o havárii v Černobylu, kde uniklo do ovzduší daleko víc zplodin než v Hirošimě a Nagasaky dohromady. Rozdíl v radiaci země teď, a před sto lety, rozhodně stojí za povšimnutí. Ale co to blábolím, vždyť to už nikdo nezjistí. Myslím si že kdyby se naši předkové ocitli v naší době, za nějaký čas by jim bylo hodně zle, protože narozdíl od nás by na to nebyli zvyklí.
A co se týče obilí, tak jen například, naši předkové v něm neměli tolik lepku, kterého tam bylo dosaženo šlechtěním. Jen se zkuste zeptat babičky, co je to bezlepková dieta, v jejich době prostě neexistovala, protože nebyla zapotřebí. Takže obilné semínko z doby faraonů, se s tím dnešním nedá srovnávat, ať už je zaseto v jakékoliv půdě.
-
Pavel (neregistrovaný)
A teď trochu reality:
Když před 100 lety začali lidi prozkoumávat Antarktidu, popisovali, že je celá pokrytá asi milimetrovou vrsvou popílku. Tenkrát nevědeli, co to je, dnes už víme, že to bylo znečištění způsobené průmyslem. Dnes je Antarktida viceméně bílá. Tak si z toho odvoďte, jestli teď dýcháme větší sajrajty než před sto lety.
Lepku je dnes v obilí MÉNĚ než dříve, promluvte si s libovolným cukrářem nepo pekařem, jaký je dnes problém upéct vláčné pečivo. To, že se dnes pečivo tak drobí je způsobeno právě nedostatkem lepku.
Co se týče bezplepkových diet, tak zaprvé, ne že by tenkrát nebyly zapotřebí, jen se tenkrát ještě nevědělo, z čeho lidi mají ty problémy a že je na to třeba nasadit dietu.
Druhá věc je, že tenkrát bylo obecně méně alergií, ale i o tom už se ví, že současný nárůst počtu alergií je způsobený přehnanou hygienou. Ostatně nejúpornější alergie se dnes léčí tak, že se pacient zámrně nakazí cizopasníky, kteří zaměstnají jeho imutní systém a ten přestane z nudy dělat hlouposti.
To že dnes je hůře než před sto lety tvrdili už staří Římané a od té doby to opakují všechny generace. Přesto se ale lidem žiji stále lépe.
-
Pavel (neregistrovaný)
Popílek po spálení uhlí je radioaktivní (ne, že by spalování vznikala radioaktivita, ale prostě se do popílku zkoncentrují radioaktivní látky přirozeně obsažené v uhlí). Jedna uhelná elektrárna tak za rok vyprodukuje více radioaktivního odpadu než jaderná elekrárna, navíc se s tímto odpadem mnohem hůře manipuluje. Takže i toho radioaktivního odpadu nekontrolovaně rozptýleného do prostředí tady před sto lety bylo více.
-
Jirka (neregistrovaný)
Sleduju tu diskuzi dvou lidí, jeden z nich je slušný a ty to Pablo nejseš.
S tou radioaktivitou to je pravda, uhlí obsahuje radioaktivní látky a při tom množství co spalují uhelné elektrárny je té radioaktivity docela dost. Pokud si dobře vzpomínám, z odpadu (nejsem si jistý jestli to byl popílek) se dělaly tvárnice a domy z nich postavené pak byly docela dost radioaktivní. Jiná věc je, že takhle malá radiace je možná vlastně zdravá, četl jsem o nějakých experimentech s potkany které to měly potvrzovat. Takže lázně v Jáchymově možná nejsou taková hloupost jak se původně zdálo.
-
Pablo (neregistrovaný)
Pavel taky není slušný, ale implicitně. A to už většina lidí nevidí. Když už chce něco vyvracet, ať to potvrdí nějakým důvěryhodným zdrojem. S tím uhlím souhlasím, ale to je zanedbatelné. S každým výbuchem atomové bomby oběhla zemi silná radiační vlna, holt 20. století bylo stoletím radiačního zamoření.
-
Doplnme, ze obe strany konfliktu teto „neviditelne“ jaderne valky zasly az tak daleko, ze zkousely ucinky radiace na vlastnich lidech. Americani ve slavnem pokusu, kdy namornice jedne lodi, „chraneni“ slunecnimi brylemi, sledovali nedaleky vybuch na morske hladine. Kolik je jich jeste na zivu? A kolik hlav a koncetin maji jejich deti?
Rusove na to sli jeste vice od lesa. Pod vybuchem v atmosfere konali vojenske manevry. Nasledny spad pak zamoril nedaleke vesnice.
-
Jerry (neregistrovaný)
No tech testu bylo zhruba 500 a te radioaktivity z nich zcela jistě v součtu méně než vzniká spalováním toho uhlí…
BTW zjistěte si pánové něco o černobylu a přírodě v zakázané zoně. Zjistíte, že aktuálně je tam příroda velmi živá, zvířata jsou zdravá a velmi prospívají a degenerace žádné… příroda se s tou radioaktivitou dokázala sama vypořádat za 20let, což je z hlediska historie NIC…
A že je více rakoviny není dáno nějakou radioaktivitou ale paradoxně tím, že lidé žijí déle a na něco prostě zemřít musí, at se nám to líbí nebo ne.
Říkat jak si lidé žili zdravě je nesmysl. Že něměli rakovinu a ted mají vyplývá hlavně z toho, že tehdy byla pruměrná délka života o 15–20let nižší.
-
O tom nepochybuji. Napriklad potkani na atolu Bikini jsou pry velci, jak kralici. Zviratum v Cernobylu radiokativita take dela dobre. Rodi se ted se dvema hlavami.
Cernobyl udelal dobre i lidem, pry je ted nemalo tech, co maji napriklad problemy se stitnou zlazou a to nejen v okoli Cenrobylu, ale i v zasazenych oblastech Evropy.
BTW, neni vam divne, ze te rakoviny je vice i ve vekovych kategoriich, ktere se vejdou do te o 15–20 let nizsi delky zivota ze starych casu? Napriklad novorozenci i jeste nenarozene deti, deti s leukemii…
-
ass (neregistrovaný)
A co studie o přírodě okolo toho černobilu co tam dělají angláni a jsou v pravém opaku toho co říkáte? Dle nich slabí jedinci díky radioaktivitě pomřeli a zůstali zdraví jedinci a tak se "ozdravila" populace. Když čtu vaše znalosti i chování, asi byla chyba, že ten výbuch nebyl blíže místu kde bydlíte...
-
Johny (neregistrovaný)
Malá oprava. Uhlí není radioaktivní kvůli testům jaderných bomb. Severočeské uhlí je radioaktivní (a to poměrně hodně) kvůli tomu, že leží v místě, kde se nacházejí uranové rudné žíly a radioaktivní prvky se do něj dostaly během geologického vývoje. Uhlí z jiných lokalit nemusí být (a většinou také není) radioaktivní.
-
Odi (neregistrovaný)
Nevim co ctes, ale pablo dava fakta, ten druhe jenom pindy.
Viz. za vsecho co psal Pavel: mortalita kojencu byla dana podvizivou, nebylo antibiotyk apod. leku. Ne nadarmo se lide meli dospelost zakonem po 24 roku. Bo slabi jedinci kteri nedokazali prezit bez antibiotyk pomreli a jenom silni meli deti jinymi slovy byka jistota, ze preziji a by je dokazali vychovat.
Takto by se dali bludy o dnesni zdrave vyzive vyvratit vsechny, ale to by se nesmel Pavlik divat na TV nova. A zeptat se babicek a prababicek jak to tahda bylo a ne se divat co o tom natoci redakturek na CT2, kteremu je 25 let a cerpa od dalsich 25–30letych diletantu.
-
Pavel2 (neregistrovaný)
Nižší průměrná doba života v minulosti byla způsobená nemocemi, velká část lidí umřela ještě během dětství. Spousta nemocí které buď už neznáme (neštovice!!) nebo jsou snadno léčitelné byly dřív smrtelné.
Nebo i takovou lepru, tyfus nebo mor, dřív to byly postrachy lidí které často zabíjely, dnes zaprvé skoro neexistují, a zadruhé se dají léčit antibiotiky.
-
To muzete mit pravdu, ale potiz je, ze v nedavne minulosti kazdy blbecek, ktery sedel na dostatecne vysoke zidli, citil potrebu konat jaderne pokusy v atmosfere a v mori. „Prirozenou“ soucasti atmosfery a nasi stravy z more se tak staly napriklad castecky plutonia, ktere tu jeste dlouho budou poletovat. A pry staci jedna takova platinova jehlicka, ktera se vam zasekne do plic, a rakovinu mate zarucenou.
-
Plutonium, i kdyz platina take neni moc zdrava.
Health effects
Plutonium may remain in the lungs or move to the bones, liver, or other body organs. Any that is actually absorbed rather than expelled generally stays in the body for decades and continues to expose the surrounding tissues to radiation. This may eventually increase a person's chance of developing cancer, but it would be several years before such cancer effects became apparent. The experimental evidence is inconclusive, and studies of some human populations who have been exposed to low levels of plutonium have not definitely shown an increase in cancer. However, plutonium has been shown to cause both cancers and other damage in laboratory animals, and might affect the ability to resist disease (immune system).There is no information from studies in humans or animals to identify the specific levels of exposures to plutonium in air, food, or water that have resulted in harmful effects. However, it is generally assumed that any amount of absorbed radiation, no matter how small, may cause some damage. When expressed as the amount of radioactivity deposited in the body per kilogram of body weight (kg bw) as a result of breathing in plutonium, studies in dogs report that 100,000 pCi plutonium/kg bw caused serious lung damage within a few months, 1,700 pCi/kg bw caused harm to the immune system, and 1,400 pCi/kg bw caused bone cancer after 4 years. In each of these cases the dogs were exposed to the plutonium in air for one day.
-
Popel je jenom cast problemu, typicky ta nejsnadneji zlikvidovatelna. Ale do zivotniho prostredi se toho dostava vic. Aromaticke uhlovodiky treba, ktere dnes na te Antarktide asi nejdete take, akorat nejsou videt.
Lepku je dnes v obili mozna mene, to ja nevim. Nicmene drive se nedelal chleb z psenice, ale ze spaldy a v te je lepku urcite mene, nez v obycejne psenici.
Z toho duvodu take alespon nekteri lide, kteri by dnes alergii na lepek meli, zili drive bez problemu. Rada lidi snasi spaldu, ale psenici ne.
-
Helena (neregistrovaný)
Vazeny, nemate pravdu.
Pokud jde o lepek a spaldu. Prave naopak spalda je psenice s vysokym obsahem lepku (t.j. bilkovina), proto se z ni dobre pece, dobre lepi.
Bezna psenice ma nizsi obsah lepku.
Mystifikujete lidi a potom ti co opravdu maji alergii na lepek ( a to nejen v psenici, ale i v zitu, jecmeni a velmi pravdepodobne i v ovsu), tem je nabizena jako alternativa spalda – „tu pry muzou, ze nema lepek.“
Nemuzou, spalda ma hodne lepku – nevhodna pro bezlepkovou dietu ! -
Nevzpominam si, ze bych kde napsal, ze spalda neobsahuje lepek a ze ji mohou jist lide s lepkovou alergii. Napsal jsem, ze spalda obsahuje mene lepku a ze rada lidi snasi spaldu a ne psenici.
Vy tedy tvrdite, ze spalda obsahuje lepku vice. Patrne pouzivame Google jinym zpusobem, ale me vychazi, ze panuje vseobecny konsensus o tom, ze ve spalde je lepku mene a ze lide, kteri nesnaseji psenici, casto nemaji problemy se spaldou. Zalezi na tom, na co presne jsou alergicti. Nevim, jak dalece presne jsou lekari schopni urcit, ze se jedna o alergii na lepek a ne na jinou slozku psenice, ktera se ve spalde nemusi vyskytovat nebo se tam vyskytuje v podprahove hodnote.
O tom obsahu lepku si prectete napriklad zde, z oficialnich zdroju zde: https://www.usaemergencysupply.com/information_center/all_about_grains/all_about_grains_spelt.htm
Tez panuje rozsireny nazor, ze gluten ve spalde neni zcela ta sama vec, co gluten v psenici a ze proto mohou nekteri alergici spaldu snaset. Nevim, nepodarilo se mi o tom najit dostatecne vedecky zdroj.
Tez jsem napsal, ze drive se chleba delal spise ze spaldy a protoze ta obsahuje mene lepku, nekteri lide, kteri by dnes alergii na lepek meli, zili drive bez problemu. Coz mi pripada logicke, protoze alergie u rady lidi muze vzniknout az od urciteho mnozstvi alergenu ve strave a prave pouziti spaldy u nekterych muze zajistit, ze nikdy nebude prekrocena nebezpecna hranice.
Verte mi, ze nez jsem napsal svuj prizpevek, nespokojil jsem se jen s tim, co jsem nekde slysel, ale pokusil jsem se informace overit, jen tak, pro sichr, protoze dietetika nepatri k mym konickum. Nyni jsem, kvuli vam, pouzil Google znovu, abych se ujistil, ze jsem se nedopustil omylu. Porad mi ale vychazi to same. A tez se mi zda, ze vy jste stejnou peci overovani faktu nevenovala. Pokud tedy mate zdroj o vyssim obsahu lepku ve spalde, nic vam nebrani ho sem uvest.
-
TDS (neregistrovaný)
To jste si bevybral zrovna vhodnou stranku. Ta na kterou odkazujete patri nejakemu prodejci zdrave stravy, cili informace nan ni muzou ale taky nemusi byt pravdive.
Prodejci vetsinou uvadeji zavadejici informace, prave aby prodali....Pokud by jste chtel hledat je lepsi navstivt nejakou stranku, nikoliv v skoncovkou .com, ale s koncovkou .gov
Napriklad tuhle:
http://www.foodsafety.gov/ -
ViR (neregistrovaný)
No, dříve chleba ze špaldy… Netuším, jak to bylo třeba v Itálii, ale v Čechách na Moravě i ve Slezsku se pekl chleba ze žita, protože s výjimkou těch nejteplejších oblastí mělo výrazně vyšší výnosy, než pšenice (jakákoli). Pšeničná mouka se přidávala jen do „lepších“ druhů chleba, právě kvůli zvýšení obsahu lepku. Ten zlepšuje nejen pekařskou ale i těstovinářskou kvalitu. Obrat nastal prakticky až v šedesátých letech dvacátého století, kdy se začaly v Československu ve velkém pěstovat odrůdy ozimé pšenice, pocházející převážně (ale nejen) ze Sovětského svazu. Předtím se u nás pěstovaly převážně pšenice „přesívkové“ nebo jarní. Běžně se pěstovala a na chleba používala i tzv. „sourež“, což byla směs pšenice a žita. Složení se měnilo s nadmořskou výškou – čím výše a horší podmínky, tím více žita. Výrazně vyšší výnosy pšenice od šedesátých let dost utlumily pěstování ostatních druhů obilí (žito, jarní ječmen, oves) a jejich využívání k lidské výživě, což je samozřejmě negativní jev. (Třeba pro mojí babičku ještě tak do roku 1965 bylo nepředstavitelné, že by lívance udělala z něčeho jiného, než z ječné mouky… Používala i ječnou krupici na kaši. Jenže pak se to už prostě nedalo nikde koupit…)
-
Pavel (neregistrovaný)
Jen je třeba si také uvědomit krajové názvy obilovin. Na Moravě se pšenici říká (či aspoň za mého mládí říkalo) žito, žitu se říká réž, a režný chleba se jedl jen když nebylo na lepší bílý (ze žita, tedy z pšenice). Já, jako rodilý pražák jsem byl vždy pří návštěvě příbuzných na Moravě z tohoto babylónského zmatení jazyků zmaten.
-
Banjo (neregistrovaný)
Faktem ovšem je, že po pádu Říma se v Itálii dlouhou dobu žilo hůř než za Římanů. Tím ovšem nepopírám, že se to postupně zlepšuje.
Kromě té Antarktidy bych uvedl ještě pověstné „londýnské mlhy“ – produkt 19. století (století páry). Dnes je tam mlh méně než u nás. Zato v takovém Pekingu pro smog nevidíte zpravidla dál než jeden kilometr.
A co se týká alergií – dnes se povede zachránit spoustu novorozenců, kteří by ještě před 50 lety nepřežili. A mnoho dalších skolily dětské nemoci. Dnes všechny naočkujeme, takže přežijí. Ale máme spoustu alergiků a invalidů. Vždycky je to něco za něco. Tím neříkám, že to bylo lepší, jenom že každá mince má dvě strany. -
Ty choroby jsme ale nevymytili tou chemii ve zradle, ale zvysenim hygieny, ockovanim a pokroky mediciny. Ty choroby byly v podstate vymyceny jiz pred nastupem pesticidu nebo se aspon vedelo, jak na ne, ale ne vzdy se to delalo, protoze do chudych se nikomu nechtelo vrazet penize napriklad povinnym ockovanim.
Pesticidy ale umoznily znasobeni produkce. Vysledkem je, ze si dnes muzeme dovolit nacpat 80% vypestovaneho obili do zvere, kteou pak vetsina lidi pojida dvakrat az trikrat denne. Driv byli tlusti sedlaci, dnes uz pomalu kazdy. A cenou za to je i nesmyslna ekologicka zatez.
Ta puda uprostred lesa asi jeste vycerpana neni. Neni to ovsem tato puda, na ktere se pestuje vetsina potravin. Puda na polich je dnes v zalostnem stavu. Je po vsech strankach vycerpana, bez humusu a mikroorganismu, nejsou v ni ani zizaly. Je zdevastovana erozi a tezkou mechanizaci, ktera za ta leta rozemlela castecky pudy na nepropustne bahno. Ta puda dnes rodi jen diky hnojivum, ktera do ni cpeme. Az dojde ropa, hnojiva nebudou a za par let uvidite, jake budou vynosy.
BTW, videl jsem pod podlahou jednoho domu puvodni ornici, z doby pred stavbou toho domu, cca tak pred 100 lety, mozna o par vic. Ujistuji vas, ze to nebylo to, co meli jezedaci o padesat metru dal na poli. Drive tato puda ale nepochybne byla vsude okolo. A byla to zretelne ornice, nikoliv puda ze zahrady. Ostatne puda na zahrade toho domu z druhe stray, byla uplne jina, nez na strane pole. Pres sto let zavrena pod podlahou a porad jeste lepsi, nez o kousek dal na poli.
BTW, chcete li zit zdrave, jak si opatrite zdravou vodu a vzduch? Oboji je uzkoprofilove a treba voda z plastovych flasek neni zrovna resenim. A) Predstavte si tu horu flasek, kterou byste za zivot vyprodukoval. B) Dnes se jiz vi, ze voda z plastu neni tak uplne zdrava, jak vam vykladaji v TV reklamach.
-
Problem je v tom, ze ani v tom ovoci a zelenine toho dnes moc neni. A doby, kdy jablko chutnalo jako jablko, jsou pryc. Dnes chutna po kysele, obcas nasladle kysele vode, jinak bez barvy, chuti a zapachu. Dnes se jiz i daji sehnat treba hrusky, ktere jsou tak „stavnate“, ze je clovek musi zapijet vodou, aby je dokazal spolknout. Celkovy zazitek z toho pak je, jako z pojidani namocenych drevenych pilin. Byly doby, kdy jsem jedl ovoce, a ne malo. Padlo na to nekolik kilo jablek tydne. Dnes do mne lze jablko dostat leda tehdy, kdyz je ze zahrady nebo aspon bio shopu. Ta vyrabena jablka snist nedokazu.
-
> Spousta „morů“ byla ve skutečnosti hromadnými otravami z jídla řádně nabitého jedy z parazitů, plísní a dalších věcí, které diky těm „chemickým sr…m“ dnes vůbec neznáme
Nojo, oni tehdy take nemeli lednicky. My sice diky chemickym srackam nemame problemy tohoto typu, zato se nam rodi cim dal vice deti s ruznymi poruchami a dokonce se i narodi deti jiz s rakovinou, coz drive asi existovalo take, ale urcite ne v mire vetsi, nez vzacne, coz dnes jiz neplati. Drive take neexistovalo, ze by deti mely infarkt a to treba jiz okolo deseti az dvanacti let. Neexistovaly alergie a astma v tak masovem meritku, jako dnes. Take neplatilo, ze ctvrtina populace (a nekde i vice) dostane behem zivota rakovinu. A neda se rici, ze by se to posledni dobou nejak zlepsovalo, spis je to rok od roku,horsi.
-
Pišta (neregistrovaný)
Miroslave, svatá to pravda, na vesnici se to dá prokázat i dnes. Když „ze dvorka“ zabiju kuře, a druhé koupím v Penny, pokrmy z nich se nedají porovnat. Je to stejné i s čuníky, a potažmo s výrobky z nich (uzené atp). Myslím, že dřív se jedlo aby se žilo, dnes se žije, aby se jedlo! Dřív lidi trávili daleko více času v přírodě, v pohybu, dnes… škoda mluvit, jako s tím jídlem!
-
Student (neregistrovaný)
Nevzdělaný ekohlupáku.
Půda byla vyčerpaná daleko více. Lidé objevili hnojení až poměrně pozdě a do té doby pole dost trpěla. Nehledě na plevele, houby, plísně a jiné škodliviny. Dnešní polní chemie vede k vyšším výnosům a hlavně kvalitě. K čemu je „zdravá“ zelenina když jednou za pár let část populace umře hladem nebo na otravu?
Kvalita vody byla tehdy taky otřesná. Nikdo nezkoumal proč malý děti umírají ale vsadil bych se, že spousta umřela na otravu dusičnany ve vodě. Dospělým to nevadí, játra to zvládnou. Dítě má smůlu.
Klidně si myslete, že potraviny dřív byly nadité vitamíny a minerály. Podle mě jste idiot bez znalostí souvislostí. -
Jimmy (neregistrovaný)
Stačí mít žumpu vedle studny a máte dusičnanů ve vodě přehršel !
Bydlím v části města kde po zavedení vodovodu před cca 70 lety stoupla spodní voda kvůli nepoužívání studní na úroveň původních žup a i po 70 letech je voda ze studně s mírnou nadsázkou výborné hnojivo plné dusičnanů, ale rozhodně nevhodná k dlouhodobému pití. Nejbližší pole je nejméně kilometr daleko, takže z hnojiv ty dusičnany určitě nejsou.
Nedělám si žádné iluze o nepropustnosti středověkých žump, pokud vůbec něco takového měli.
-
Vzhledem k tomu, ze nevite, kudy ta spodni voda proudi, jeden kilometr nemusi znamenat vubec nic. Treba kyseliny z tezby uranu v Hamru na jezere byly nalezeny ve studnach v mnohem vetsich vzdalenostech, nez nejaky kilometr. Tusim az desitky kilometru. Podobne treba kerosen z deravych nadrzi na vojenskych zakladnach.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, to je právě stav, který získáte tzv. ekologickým hnojením chlévskou mrvou. Ta totiž obsahuje hodně dusíku, ale málo dalších prvků (hlavně draslíku a fosforu). Takže pokud na poli hnojeném chlévskou mrvou chcete dosáhnout rozumných výnosů, musíte je přehnojit, abyste jim dodal dostatek KP, a kde asi skončí to přebytečné N?
-
Puda je vycerpana dnes vice, nez kdysi. Sice se hnoji, jak o zivot, ale prakticky vyhradne jen NPK. NPK je tedy dost, ale ve strave clovek potrebuje i jine slozky, napriklad magnesium. Proc myslite, ze dnes tolik lidi trpi nedostatkem magnesia?
A nejde jen o to, ze je puda vycerpana. Jde take o to, ze v ni prakticky nezbyl zadny humus a mikroflora. Je nepropustna, takze kdyz hodne prsi, skonci pole v nedalekem potoce, ale hladina spodni vody je spise nedostatecna a temer se nezvedne. K nepropustnosti prispiva i to, ze v dolnich vrstvach pudy se behem obdobi umelych hnojiv vytvorila z techto hnojiv temer uplne nepropustna vrstva. Je to podobne, jako kdyby pole bylo podlozeno souvislou vrstvou plastu.
-
mbnmnbbm (neregistrovaný)
Driv ty lidi hlavne dreli a hejbali se. Zrovna na tomhle serveru se objevilo nekolik PR clanku o behani. Pochopil jsem, ze tam parta lidi plati nekomu za to, ze si spolu muzou jit zabehat do lesa. Holt jina doba.
A stejne jako v dnesni dobe, kdyz snite neco, co jste jist nemeli, tak vam to telo rekne. Vzhledem k tomu, ze jim to asi chutnalo a jedli to opakovane, tak se s tim to telo tenkrat nejak vyrovnalo a dokazalo to zpracovat.
Dalsi vec muze byt, ze se takhle nevykrmovali kazdy den.
-
JokeM (neregistrovaný)
Zakysané zelí a variace z jiných např. kořenových zelenin nebyly podle mého nic neobvyklého. Jen nebyl důvod dávat to knih pro „nóbl“ společnost. Přístup k jídlu byl ve velmi odlišné rovině než dnes. Mnohem více se jím ukazovalo „já na to mám“. Živočišné tuky byly mnohem dražší a nedostupnější než dnes, takže trvale se tímto způsobem mohla stravovat jen velmi malá část populace.
Nižší stavy si „řádně promaštěné“ pokrmy mohli uvařit tak maximálně párkrát do roka (pokud vůbec). A vyšší stavy řešili problémy s obžerstvím u felčarů už ve středověku.
Čerstvá zelenina se jedla málo protože hrozily zdravotní potíže z cizopasníků apod., kvašení mnohé z patogenů zlikvidovalo (viz pivo vs. obyč. voda ).
Přemíra masa nebyla až tak typická. Moji prarodiče měli maso maximálně 1× týdně víc si prostě rodiny nemohly dovolit. Např. smetana taky skoro bez šance. Ale to byli chudší hornaté oblasti. Na statcích v úrodných oblastech to bylo určitě lepší.
-
Víte, dovolil bych si s Vámi částečně nesouhlasit. To, že jejich zelenina byla vitamínová bomba nemusí být nutně pravda. Hlavně proto, že tehdejší zelenina nebyla zdaleka tak vyšlechtěná, jako dnešní. Pokud tedy přidáte na kvalitě půdy (která nutně nemusela být extrémně lepší, než ta současná)) a uberete na výnosnosti, co se týče vitaminozních a nutričních poměrů dostanete se možná zhruba tam, kde je dnešní zelenina současná…
Jídla, která autor popisuje patří k těm, která se jedla „při svících“, tedy při slavnostních tabulích, nebo byla na stolech bohatých lidí (to je jeden z praměnů názvu svíčková, druhý je podle tvaru svalu, ze kterého se svíčková vaří, který vypadá skutečně trochu jako svíce). Proto jsou ta jidla tak masitá a náročná (na trávení). To byla reprezentativní jídla…
S kvalitou masa bych to taky nějak extra neviděl. Jednak bylo tehdejší maso (a i například vejce) plné cizopasníků (o hlístech, tasemnicích a pod. si nemusíme moc podvídat) navíc bylo asi plné choroboplodných zárodků (to je důvod proč se dnes – mnohdy ilegálně – dává chovným zvířatům tolik antibiotik).
Maso se tehdy vařilo asi nejen proto, že by nebyla technologie na nic jiného (myslím, že technologie byly), ale spíš proto, že lidé si byli vědomi, že je potřeba jej důkladně a dlouho zahřát aby se právě vytratili cizopasníci a bakterie. Tehdy sice nebylo známo nic o sterilizaci, ale to neznamená, že si lidé nevšimli, že maso před úpravou podléhá hnilobě podstatně dříve, než po ní.
Stejntě tak i při ukládání v sádle muselo dojít k prodloužení životnosti už jen proto, že většina bakterii, které způsobují rozklad bílkovin je aerobních (žijících na vzduchu) a pokud vzduch vytlačíte tukem, nestačí se rozklad rozvinout… Sádlo, se – oproti vodě – nevypařuje…
Podtrženo, sečteno: Článek byl sice zajímavý exkurz, ale stálo by za to celou věc zpracovat komplexně. To ale chce značné historické znalosti, které autorka bohužel nemá a článek tudíž zůstává na velmi mělké úrovni. -
> Hlavně proto, že tehdejší zelenina nebyla zdaleka tak vyšlechtěná, jako dnešní.
Prave slechtenim se velmi casto snizuje obsah uzitecnych latek a nejen tech. Pri slechteni se totiz obvykle hledi jen na vynosy a vzhled. Dnes si tedy koupite broskev jak z obrazku, akorat v ni nesmite hledat vitaminy a ocekavat, ze bude mit chut. Proto dnes existuji organizace, ktere se snazi udrzet pri zivote stare odrudy ovoce a zeleniny.
-
DolceVita (neregistrovaný)
Nedá se souhlasit se vším :-)
Pohled na věc není objektivní, ale pokud jde o otázku, kde se vzal (první?) smažený sýr …Pokud autor článku zaregistroval při svém pátrání po lesku a bídě staročeské kuchyně „Českou vegetariánskou kuchařku“ Anuše Kejřové, na str. 70 je recept na „Smažený sýr ementálský neb holandský“ + hromada zajímavých jídel, která se obešla bez masa.
k tématu si dovolím odkaz právě na zmiňovanou autorku kuchařských knih, Anuši Kejřovou
-
Baloun (neregistrovaný)
Proboha, četl autor nějaké etnografické studie třeba od Zíbrta nebo Tilschové?
Nepochybuji o tom, že nic takového nečetl. Kdyby četl například knihu „Česká strava lidová“ od M. Úlehlové – Tilschové, získal by na problematiku úplně jiný názor. Na diplomku s takovýmto zadáním musí být člověk velký čtenář a za poslední dva tří měsíce studia to nedožene.
-
belzebub (neregistrovaný)
1. ke kteremu casovemu obdobi se clanek vubec vztahuje? 19.stoleti, 15.stoleti, 10.stoleti?
2. Jak zde jiz padlo – toto jsou vesmes slavnostni jidla
3. Autor si asi neuvedomuje ze naprosta vetsina beznych lidi drive maso temer nejedla – ne proto ze by si mysleli ze neni zdrave, ale proste proto ze si ho nemohli dovolit!! Maso bylo extremne luxusni potravina.
4. Nevim jak je na tom autor s varenim, ale troufnu si rict, ze clovek co to neumi, nema sanci pripravit dobre jidlo pouze podle (stareho) receptu napoprve tak, aby bylo skutecne chutne.
To ze se autorovi nepodarilo udelat chutne jidlo neznamena temer nic. Nebo to znamena asi tolik jako kdyz me se nepodari bezet stejne rychle jako Usain Bolt :)5. Dalsi dosti podstatnou veci je ze nase chute jsou prizpusobene moderni strave – pokud bychom jedli vetsinu dne pouze psenicne placky (plne pisku z mlynskych kamenu) a vodu, pripadalo by nam varene maso jako mana nebeska… (mimochodem gulas JE varene maso a jaka je to pochoutka!)
-
PeTe (neregistrovaný)
Dávám belzebubovi dost za pravdu. To že neumíte vařit podle starého receptu prostě nic neznamená. Například tradičně se ryby „vařily“, pokud ale nevíte, že nejde o skutečný var ale o vodu teplou 70 – 80°C tak rybu prostě zoufale převaříte. Ale kuchař prostě ví, že se ryba ve vodě nesmí vařit klokotem a že je nutné hlídat čas. O konzervaci masa medem jsou poměrně spolehlivé zprávy už ze staré Číny a také Arabové (ve svých bohatších časech) ho často nakládali. Právě tak označední doby „staro“ vlastně nic neznamená. Po válkách bývaly recepty skutečně často tragické, naopak při určité době dostatku se kuchřství rozvíjelo stejně jako jiné dovednosti. Používání koření či zeleniny hodně záviselo na době. Někdy až trochu zamrzí nové zvyky, ještě v 19 století byste běžně dostali v hospodě k pivu nasolenou černou ředkev, které se dnešní lupínky zdaleka nevyrovnají. Nástup novověku znamenal také mohutný nástup hrachu do české kuchyně, což bylo tehdy považováno za typické, ale byl to vlastně následek třicetileté války – hrách prostě rychle roste a zvyšuje výnosy ostatních plodin. A na závěr: pučálka (naklíčený opražený hrách)se dosud na některých místech připravuje a jí se asi jako buráky. Je docela oblíbená.
-
Já (neregistrovaný)
A co pohyb? Je jasný, že když dneska někdo dřepí celý den za monitorem, nedá si odpoledne škopek sádla se slaninou a kopou vajec. Jestliže ale budete celý den stahovat dříví, nebo pobíhat kolem hospodářství, divili by jste se, co tělo vydá za energii a co si dokáže vyžádat, aniž by jste přibrali na váze, či snad pociťovali nějaké těžkosti z „nezdravé“ stravy.
-
Jiří (neregistrovaný)
Mám dojem, že autor si dal za úkol poplivat staročeskou kuchyni a pak k tomu vše směroval. Pokud byla dřív česká kuchyň podstatně horší než kuchyně jiných národů, asi by se o tom našlo hodně zmínek. Jenže tak to nebylo. Prostě byly (u nás i jinde) jiné chutě a lidé k tomu, aby jim chutnalo, nepotřebovali do jídla přidávat deset zvýrazňovačů chuti a umělých aromat. To bychom mohli dnes psát, jakou měli naši předkové strašnou architekturu, když nedokázali dát domům tvar rejnoka či chobotnice, a jakou měli strašnou neposlouchatelnou hudbu, když v ní nebylo hlasité bicí. A s tou kombinací sladkého a slaného – pokud v restauraci dají na svíčkovou místo neslazené šlehačky tu hroznou slazenou sprejovou imitaci, která se tam vůbec nehodí, to je v pořádku?
-
Faun (neregistrovaný)
Naše kuchyně byla vyhlášená, na úrovni kuchyě francouzské a italské, dokud nepřišel Gottwald a normy v gastronomii. Každá kuchyně má svá specifika, v tom jsme si podobní s kuchyní francouzskou, kde je také vyšší obsah másla a dalších živočišných tuků. Při použití kvalitních a čerstvých surovin to nemůže tělu uškodit. Požádejte o článek / rozhovor pana šéfkuchaře Pavla Pospíšila, ten by vám řekl jaké „blafy“ měly u nás tradici.
-
Ada (neregistrovaný)
Článek je psaný poněkud bulvárně… taky mě zrovna neuchvátil a informacím v něm podaným nepřikládám příliš velkou váhu. Ostatně od vzdělávání je jiná literatura než články na internetu.
A k tomu smaženému sýru: recept na smažák jsem našla už v jednom ženském časopisu z roku 1917. Takže jsme opět o chlup dál v minulosti (viz informace o receptu z první republiky).
-
kamilio (neregistrovaný)
Milý chlapče! Každá doba sebou přináší životní styl a ten přináší dobovou kuchyni. Tvé vývody a závěry jsou přinejmenším pubertální. Je vidět že o starších kuchyních nic nevíš. Nic nevíš o tehdy dostupných surovinách, nic nevíš o podílu těžké práce a s tím spojené kalorické spotřebě, nic nevíš o technických parametrech vybavení kuchyní, nic nevíš o časových možnostech věnovat se přípravě jídel v rámci nutných celodenních pracovních povinností, prostě jsi tu svou „diplomovou slátaninu“ slepil z reklam na „zdravou výživu“, která ve spojení s životním stylem způsobuje hrůzostrašný zdravotní stav současné populace. Rakoviny tlustého střeva, nemoci oběhového systému a další. Říkáš děsy? Ano, ty tvé závěry, to jsou děsy.
-
Marek (neregistrovaný)
Autor se všude zmiňuje jen o vejcích, tuku, mase. Tak tohle si zrovna lidové vrstvy moc často nodopřávaly. Naprosto není zmíněn obor obilných kaší (pohankové a ovesné si dopřávám s chutí i dnes) na sladko i na slano. Nezmiňuje ani zdravost tehdejší mouky (dnešní bílá je ochuzena o nejcennější látky). Není zmíněna konzumace brambor a zelí, zeleninových polévek (nebo třeba klasického drůbežího kaldounu), sušení ovoce.
Hlavně ke každé receptuře autor přistupuje s předsudkem a nechutí. Jídlo se vaří s lásko váženosti a ne že „zvracíte“ už nad hrncem a pak s kyselým obličejem podáváte.
Takováto práce by byla slabá i jako ročníková, natož diplomová. Ale aspoň víme jací gastronomičtí specialisté nám vyrůstají. -
Odi (neregistrovaný)
Souhlas,
uz jenom to jak napsal, ze tim ze vse varili se pripravili o chut. Autor nepochopil, jidlo bylo tehda drahe a tak se muselo zuzitkovat vse co nejvic, a tim ze bych griloval stratil 50–60 procent energeticke vyzivnosti byla ekonomicka sebevrazda. Ze ted si muzem dovolit vyhodit pul kurete, ktere deticky ,ale i dospeli nechcou jist bo jiz jim nechutna a maji chut na neco jineho je druha vec, kterou bych byt autorem VUBEC netahal na svetlo, jenom stim ze sebe dela vo…Ale omluva mezi samponkama a podobnou ver,be.zi zaboduje, bo ti chappu, ze udelat jidlo smazenim chutne dokaze skoro kazdy, ale varenim by musel kuchar umet. A to samponci neumi
-
ivous (neregistrovaný)
K tomu vaření: Určitě nebylo zvykem zatopit pod hrncem zdrojem o výkonu třeba 2kW. Zkuste si topit dřívím v peci a obstarávat i velmi malé hospodářství. Není třeba moc důvtipu k poznání, že většina jídel bude vařena velmi pozvolna, při nějakých 70–80 stupních a nikoli klokotem a hospodyně bude zatím třeba obstarávat zvířata nebo něco okopávat či spravovat. Ostatně dost jídel „selské“ francouzské kuchyně má podobný původ a již zmíněný, byť kotlíkový, maďarský guláš si připravovali pastevci na pusztě pěkně dlouho a určitě pod ním neměli vatru hodnou pálení čarodějnic.
-
merlin111 (neregistrovaný)
On ten oheň podle tvaru hrnce, topeniště, komína, snahy topiče, paliva dovede určitě dát víc než ty dva 2 kW. Pokud kamna , ohřívák vody dělal mistr kamnář s 1000 letou praxí (zkušenosti předávané z generace na generaci…) lze dosáhnout varu na 2 přiložení do kamen.
Čas je nepřímo úměrný množství ohřívané kapaliny, a hlavně je do něho třeba započíst i dobu (…5 – 10 minut + umění…) nutnou pro dosažení plného výkonu plamene (než plameny začnou předávat teplo celému povrchu nádoby přes tepelný odpor nádoby a většinou je významné i to že nádoba předává teplo chladnějšímu okolí)
Každopádně kuchař minulého století musel na rozdíl od dnešních kuchařu umět zacházet s ohněm. A hlavně být jeho pán aby dosáhl té teploty, kterou potřeboval po tu a tu dobu.
-
To je článek nevalné kvality. Nezbývá než souhlasit s ostatními komentáři. Autor studiu pramenů mnoho nedal. K výtkám uvedeným v ostatních příspěvcích bych jen připojil, že o české a staročeské kuchyni psáti a nezmíniti jíchy řídké, polo řídké a husté je vizitkou povědomí mdlého. Tedy nezmínit unikátnost zasmažených polévek, kaší a knedlíků v české kuchyni je projevem naprostého ignorantství. Vždyť právě toto proslavilo českou kuchyni za hranicemi už od dob středověku.
-
Odi (neregistrovaný)
Autor nepochopil, ze ta husa apod. se delala jednou tydne a na osobu nebylo pul te husy, ale i 10 lidi na jednu. A to jeste nebyla husa velka na rustovych hormonech jako ted, ale polovicni.
Ono to pak vypada jinak kdyz clovek ji 20procentni velikost dnesni porce. To pak ten tuk je spise na to aby nepadl clovek vycerpanim praci (tehda autore bylo normalni makat 12 a vice hodin tezkou praci ne v kancelari jako TY).
-
MarianD (neregistrovaný)
Pridavam info o smazenom syre v zahranici: Smazenie v prezloch (struhanke), rovnako ako ine nezdrave upravy jedal, su mimoriadne popularne v USA. V rychlom stravovani aj v restauraciach stredneho doletu sa dava ako predjedlo „fried mozzarela sticks“, cize zmazene mozzarelove tycinky. Vacsinou to pride v kosiku na mastnom papieri s kyblikom rajcinovej omacky alebo „ranch dressingu“, co je riedka tatarska omacka s primiesanou dakou zeleninou – aspon podla chuti. Vid odkazy:
-
Pablo (neregistrovaný)
To je velmi relativní pojem. Mě například fascinují některé reklamy: „Jezte tyhle sušenky a budete mít dost energie na celý den.“ Zkuste tuhle větu říct třeba horníkovy, nebo kopáčovy. Určitě by vás poslal do … vždyť víte kam.
Televize na nás působí docela hodně, a autor asi v životě nezažil co je to hlad po rachotě. -
Pablo (neregistrovaný)
Vidím, že vám to nedochází, tak vám to vysvělím. V první řadě vás ale upozorním, že citace znamená doslovně něco zopakovat, ne významově, proto vám to asi taky nedošlo. A uvědomte si vážený, že jsem reagoval na ten článek, přečtěte si ho laskavě. Silně pochybuju že by kdokoliv po rachotě jedl nějaké sušenky, nebo (podle autora) zdravá jídla. Ale vy jste asi v životě nemakal, tak vám to nedochází.
-
Vašek (neregistrovaný)
Horník opravdu potřebuje tu samou energii jako kdokoli jiný? Já jsem „kancelářská krysa“ a opravdu nemám takový energetický výdaj jako horník. Proto když budu jíst každý den šest knedlíků, tak budu za chvíli tlustej jako prase, ale horník prostě nasbírané kalorie spálí.
A stejně to bezpochyb je i při porovnání běžného života člověka dnešního a člověka z předminulého století. Hodně mastit, aby jídlo mělo energetickou hodnotu, aby člověk mohl celý den makat na poli. Dneska se i zemědělec nadře mnohem míň než zemědělec v dobách, kdy neměl traktor a hromadu dalších strojů, které mu ulehčují práci.
Stejně tak se mění i chuť. Mimochodem víte, jak chutnalo hovězí v 18. století? Jak chutnalo kuře? Možná bysme byli překvapení.
-
Banjo (neregistrovaný)
Že vy dva se tu furt točíte na takových blbostech…
Sušenky bych si i po těžké šichtě klidně dal, pokud by je bylo čím zapít. Je v nich totiž cukr, a ten mi dodá energii rychle. Ovšem PŘED šichtou raději něco tuku a bílkovin, protože tuk dodá energii dlouhodobější.
A třeba jako horník nebo demoliční dělník těsně před velkým fyzickým výdejem klidně decku tvrdého – ale musí se to hnedka spálit prací. -
misa (neregistrovaný)
To je blbej článek. Magdalena Dobromila byla moje praprababička a dost věcí z jejích receptů vaříme a pečeme do dneška. Bác, neboli bramborák vykynutý pomocí droždí, buďáky, neboli kynutý švestkový závin s mákem, pečené koroptvičky kopané motykou, škvarkové pracny co se rozplynou v puse během vteřiny a rozhodně z toho nikdo nemá žlučníkovej záchvat, prostě zase důkaz toho, že se chlapi nemají motat v kuchyni. Ať si najdou jinej mužnější koníček a popisujou třeba výrobu pazourku, myslím, že by to už dávno neuměli. A pomodlím se u vás u hrobu praprababičky, aby se přestala otáčet v hrobě…
-
> Dalším problémem staročeské kuchyně je, že je plná masa, a to ne zrovna kuřecího řízku.
Tohle asi vychazi z vseobecne rozsireneho omylu, ze kureci maso je dietni. To plati ale tak v pripade, ze to kure je od souseda ze zahrady. Kure ze sepermarketu muze obsahovat az pul litru tuku (!) a clovek tak snad i ji dietneji, pokud si da veprove.
Autorovi i ostatnim doporucuji dokument Supermarket Secrets: http://www.google.com/search?q=%22supermarket+secrets%22&tbo=p&tbs=vid:1&source=vgc&aq=f . Clovek se tam o dnesnim jidle dozvi radu zajimavych veci.
-
honzan (neregistrovaný)
Vážený pane Housere,
nemelete nám tady tak trochu? (tím rozhodně nemyslím mleté maso)
a)
V dřívějších dobách lidé neseděli u počítače, ale pracovali, a to běžně celý den. Zkuste si někdy alespoň představit, co je to práce.b)
Cholesterol? Běžte se…
Už dávno je známo, že to marketing a PR poněkud přeháněl a že cholesterol je za prvé potřeba a nutný a za druhé se cholesteroly od sebe liší.c)
Styl Vašeho článku mi připomíná nezdravé dámské názory typu: „tento jogurt je tučný, raději si koupím odtučněný a pak si dám z chutí margarín (na pečivo)“
Vždyť to je celé NESMYSL!!!
Sádlo je stokrát zdravější (možná o něco míňkrát, ale i tak) než jakýkoli „polosyntetický“ rostlinný tuk.
Sádlo je přirozené. Původní tuk v mléce a jogurtech je přirozený.
Veškerá průmyslová úprava stravy je vždy ke škodě (některé možná více chutnají, ale to je vše).
Odtučňovat a pak jíst margaríny mi přijde jako hrozný příklad těchto dementních postupů…Jinak k chuti: to je snad věc zvyku, ne?
-
Tom (neregistrovaný)
1. Ty tučné recepty si vařili bohatí jednou týdně, chudí 2× do roka. Obyč maso byl luxus. Vařili se různé kaše, suché brabory nebo syrová zelenina, houby, kopřivy, když byl hlad tak pekli mech…
2. Tvrdit, že smažeňák je původní staročeský recept, může nej de_il – smažeňák vznikl chvilku před 1SV.
3.Staročeské recepty jsou: bažant na medu, divočák na trnkách. Lidi vařili to co měli nebo našli-ulovili v lese. Maso se dělalo na sladko a bylo to výborný! Jinak by to nevařili.
Tvrdit, že Rettigová byla kuchařka… tvrdí se to, ale pravda to není! Vařit nikdy neuměla, slavná je, jen proto že napsala knihu v češtině. -
zrout (neregistrovaný)
Pane autore,
nevim, co jste studoval a z ceho delal diplomovou praci, ale je nutne psat takhle mizernym stylem? Ja pripoustim, ze chute, ktere byly pokladany za „vybrane“, nebudou dnes extra opevovany. Ostatne ani dnesni pochoutky nejsou vzdy na prvni pokus chutne.
Vase hluboce zakorenena predstava vychazejici z hlavniho nazoroveho proudu (coz Vas musi utvrzovat ve spravnosti Vaseho rozhorceni), ze v jidle musi byt hromada tepelne upravene zeleniny, je smesna. Ale daleko smesnejsi je Vase poznamka o kurecim rizku – nejste nahodou mimozemstan? Ma to byt chutna nebo zdrava strava? Ja bych rekl, ze by to mohla byt nejlevnejsi, nejmene chutna a malo vyzivna strava.
Doufam, ze za par let nejaky zabednenec Vaseho formatu osmazi kureci prsa a bude se vytahovat, ze takovy hnus uz dlouho nejedl. -
Banjo (neregistrovaný)
Většina jídel se vařila bez receptu. Ostatně na co recept, když do dob Marie Terezie umělo číst jenom pár potrhlých učenců, že? Maso se jedlo v chudších rodinách jenom o velkých svátcích.
Samozřejmostí bylo velké zastoupení luštěnin, různé obilné kaše a od 30leté války také brambory a polévky.
A cílem nebylo ani tak si pochutnat a za dvě hodiny nevědět, že jsem něco jedl a zajít si na další gáblík.
Tam šlo hlavně o to, zahnat hlad na co nejdelší dobu.
Jo a k tomu průzkumu a smaženém sýru – není to žádná ryze česká specialita, ale znají to skoro na celém světě. Za český přínos světové kuchyni považuji třeba bramborák. -
Lucka (neregistrovaný)
To bylo první, co mě napadlo. Osobně doufám, že byl náležitě ztrestán. V jednom článku je smotáno páté přes deváté, měšťanská kuchyně 19. století se středověkem… doufám, že se autor nevrhne na psaní kuchařek. Nelze vzít starý recept a dnešní suroviny a čekat, že to nějak dopadne. Nedopadne. Kvalita surovin se za staletí (ba za desetiletí) rapidně změnila. A pokud jde o složení jídelníčku a zdraví našich předků – hodnotit příjem vlákniny a vitamínů podle podílu zeleniny v míchaných vejcích mi připadá na hlavu postavené. Zkuste si načrtnout reálný jidelníček od snídaně po večeři (tedy až se rozhodnete pro určité historické období a sociální skupinu) a pak porovnávejte. Nebo se raději věnujte něčemu, čemu rozumíte snad lépe.
-
Mascha (neregistrovaný)
Otázka nezní "Co je to proboha za článek," ale spíš "Co je to za neználka co to napsal." Ten člověk nemá ani šajnu o tom, jak se asi taková jídla připravovala, kořenila atd. To říkám zodpovědně jako člověk historií gastronomie se seriozně zabývající. Víc to nemá cenu komentovat. Btw. středověké úpravy hrachu zejména na sladko jsou prostě úžasné...
-
rudla (neregistrovaný)
Vážený pane,dřív se opravdu jedlo líp.Paní Rettigová se nebála špeku a sádla,jako dnešní kuchaři.Když vidím,jak dají na talíř kousek masa cca 4x4cm,položí na to nějakou trávu a okolo udělají klikyhák jakýmsi sosem,dělá se mi už předem špatně a hlavně jak se tím má člověk nasytit?Dnešní kuchyně je úděsná-všechno light nebo náhražka.Já jím celý život(61 let)hlavně vepřové,ono taky po "vítězném listopadu"je hovězí pro většinu rodin nedostupné(1,5kg hovězího na guláš je pěkná rána).Zeleninu nezavrhuji,ale pouze v rozumném množství,a ne ji cpát za každou cenu do všeho.Dovedl byste si představit třeba mrkev v jitrnici,rajčata v prejtu nebo hrášek ve špekových knedlících?Tak se trochu zamyslete,zelenina pracujícího člověka nenasytí,ani mu nedá sílu.o chuti ani nemluvím...
-
aninaz (neregistrovaný)
Název článku je bohužel zavádějící. Autor se ve svém textu věnuje totiž pouze jídelníčku bohatých vrstev - rozhodně to byl jen malý zlomek obyvatelstva tehdejších Čech. Recepty obyčejného lidu totiž nebyly obvykle zachycovány písemnou formou, ale předávaly se povětšinou ústně. Že se jedná skutečně o vysoce postavené občany státu, dokládá i zmínka o M. D. Rettigové, jejíž otec byl purkrabím, manžel pak právník a radní (čili tehdejší smetánka). I když se pak Rettigová přestěhovala po smrti otce do Prahy, žila u své bohaté tety, takže její jídelníček a tudíž ani kuchařka neodráží tehdejší celkovou situaci ve stravování obyvatel. Dále je tu zmínka o pivní polévce (její ingredience jsou mimo jiné máslo, žloutky, smetana), tu samozřejmě obyčejní poddaní vařit nemohli ani náhodou. A konečně p. Houser píše: staročeská kuchyň je plná masa. Ano, možná kuchyň boháčů. Ale kuchyň poddaných je plná kaší (nasladko i naslano vařených), různých druhů polévek, placek a chleba. Jídla se připravovala hlavně z obilí, luštěnin, ovoce, řepy, brambor, zeleniny apod. Maso bylo pro většinu lidí vzácností. Avšak nebylo to až tak jednotvárné, jak se možná zdá. Nakonec nemusíme chodit až do tak vzdálené minulosti. Ještě před padesáti lety lidé na venkově také běžně nekozumovali maso. Maso se jedlo většinou v neděli, a to bylo hlavně maso skopové, drůbeží, králičí. Vepřové a hovězí se jedlo spíše u bývalých sedláků na statku - to už píšu ze své vlastní zkušenosti.
-
Katka (neregistrovaný)
Dřív se asi i míň jedlo, takže kalorické jídlo nikoho nezabilo, naopak muselo vystačit na celý den. Těžko si někdo dopřával tak jako dnes jídlo 5 krát denně. Taky neseděli u televize celý večer, ale museli si všechno co my si dnes koupíme v supermarketu nějak obstarat sami. Ženský vařili marmelády, když měli ovoce nebo něco nasbírali v lese, točili se kolem domu, chlapi třeba serkali dřevo a tak. Kdyby byl stroj času, hned bych se chtěla přesunout do minulosti, jak jedli a žili.
-
Jája (neregistrovaný)
Důležité je, že autor tohoto článku absolutně neví, o čem mluví. Recepty z období od 15. století se zabývám již několik let a myslím, že by se autor po ochutnání i zmiňovaného vepřového s jablky a cibulí olizoval až za ušima. Stačilo by umět vařit a mohl si pochutnat on i lidé, na kterých jídla testoval.
Dost mě děsí, že tento člověk dokázal vystudovat obor Výživa a stravování. Bohužel to svědčí i o bídné úrovni našeho školství. -
dassd (neregistrovaný)
Autor by měl vtátit diplom, když na tom co napsal v článku je postavena jeho diplomka. Jako chce říci, že "chut pokrmu dokazuje", že je jídlo nezdravé, špatné apod.? Jak si poradí s tím, že jídlo běžné ver francii co frantíkům chutná by u ná nikdo nejedl, protože je chuťově pro nás nepřijatelné, to francouz vaří blafy?
Autor je diletant co svůj názor představuje jako platná fakta co mají dokazovat, že je chytrej jak rádio, což nás má ubezpečit, protože přeci na tom udělal tu diplmku, což zároveň dokazuej, že když má někdo jiný názor, tak je vlastně mamlas co nic neví a jenom žvatlá... Sluníčkáři, ten článek je v poslední době ta nejhorší snůžka žvástů co jsem kdy četl, ani Dolanské s Haškem na ČT nedosahuje horší úrovně informace jako tato snůžka žvástů.
ČLÁNKY DO MAILU