Názor k článku Děsy staročeské kuchyně od aninaz - Název článku je bohužel zavádějící. Autor se ve...

Název článku je bohužel zavádějící. Autor se ve svém textu věnuje totiž pouze jídelníčku bohatých vrstev - rozhodně to byl jen malý zlomek obyvatelstva tehdejších Čech. Recepty obyčejného lidu totiž nebyly obvykle zachycovány písemnou formou, ale předávaly se povětšinou ústně. Že se jedná skutečně o vysoce postavené občany státu, dokládá i zmínka o M. D. Rettigové, jejíž otec byl purkrabím, manžel pak právník a radní (čili tehdejší smetánka). I když se pak Rettigová přestěhovala po smrti otce do Prahy, žila u své bohaté tety, takže její jídelníček a tudíž ani kuchařka neodráží tehdejší celkovou situaci ve stravování obyvatel. Dále je tu zmínka o pivní polévce (její ingredience jsou mimo jiné máslo, žloutky, smetana), tu samozřejmě obyčejní poddaní vařit nemohli ani náhodou. A konečně p. Houser píše: staročeská kuchyň je plná masa. Ano, možná kuchyň boháčů. Ale kuchyň poddaných je plná kaší (nasladko i naslano vařených), různých druhů polévek, placek a chleba. Jídla se připravovala hlavně z obilí, luštěnin, ovoce, řepy, brambor, zeleniny apod. Maso bylo pro většinu lidí vzácností. Avšak nebylo to až tak jednotvárné, jak se možná zdá. Nakonec nemusíme chodit až do tak vzdálené minulosti. Ještě před padesáti lety lidé na venkově také běžně nekozumovali maso. Maso se jedlo většinou v neděli, a to bylo hlavně maso skopové, drůbeží, králičí. Vepřové a hovězí se jedlo spíše u bývalých sedláků na statku - to už píšu ze své vlastní zkušenosti.