Zakysané zelí a variace z jiných např. kořenových zelenin nebyly podle mého nic neobvyklého. Jen nebyl důvod dávat to knih pro „nóbl“ společnost. Přístup k jídlu byl ve velmi odlišné rovině než dnes. Mnohem více se jím ukazovalo „já na to mám“. Živočišné tuky byly mnohem dražší a nedostupnější než dnes, takže trvale se tímto způsobem mohla stravovat jen velmi malá část populace.
Nižší stavy si „řádně promaštěné“ pokrmy mohli uvařit tak maximálně párkrát do roka (pokud vůbec). A vyšší stavy řešili problémy s obžerstvím u felčarů už ve středověku.
Čerstvá zelenina se jedla málo protože hrozily zdravotní potíže z cizopasníků apod., kvašení mnohé z patogenů zlikvidovalo (viz pivo vs. obyč. voda ).
Přemíra masa nebyla až tak typická. Moji prarodiče měli maso maximálně 1× týdně víc si prostě rodiny nemohly dovolit. Např. smetana taky skoro bez šance. Ale to byli chudší hornaté oblasti. Na statcích v úrodných oblastech to bylo určitě lepší.