Většina jídel se vařila bez receptu. Ostatně na co recept, když do dob Marie Terezie umělo číst jenom pár potrhlých učenců, že? Maso se jedlo v chudších rodinách jenom o velkých svátcích.
Samozřejmostí bylo velké zastoupení luštěnin, různé obilné kaše a od 30leté války také brambory a polévky.
A cílem nebylo ani tak si pochutnat a za dvě hodiny nevědět, že jsem něco jedl a zajít si na další gáblík.
Tam šlo hlavně o to, zahnat hlad na co nejdelší dobu.
Jo a k tomu průzkumu a smaženém sýru – není to žádná ryze česká specialita, ale znají to skoro na celém světě. Za český přínos světové kuchyni považuji třeba bramborák.