To je velmi relativní pojem. Mě například fascinují některé reklamy: „Jezte tyhle sušenky a budete mít dost energie na celý den.“ Zkuste tuhle větu říct třeba horníkovy, nebo kopáčovy. Určitě by vás poslal do … vždyť víte kam.
Televize na nás působí docela hodně, a autor asi v životě nezažil co je to hlad po rachotě.
Vidím, že vám to nedochází, tak vám to vysvělím. V první řadě vás ale upozorním, že citace znamená doslovně něco zopakovat, ne významově, proto vám to asi taky nedošlo. A uvědomte si vážený, že jsem reagoval na ten článek, přečtěte si ho laskavě. Silně pochybuju že by kdokoliv po rachotě jedl nějaké sušenky, nebo (podle autora) zdravá jídla. Ale vy jste asi v životě nemakal, tak vám to nedochází.
Nevím co pořád nechápete. Hodně energie=hodně kalorií. Nevím co s tím má společného horník, horník potřebuje tu samou energii jako kdokoli jiný. Nevím co se tím pořád snažíte říct.
Horník opravdu potřebuje tu samou energii jako kdokoli jiný? Já jsem „kancelářská krysa“ a opravdu nemám takový energetický výdaj jako horník. Proto když budu jíst každý den šest knedlíků, tak budu za chvíli tlustej jako prase, ale horník prostě nasbírané kalorie spálí.
A stejně to bezpochyb je i při porovnání běžného života člověka dnešního a člověka z předminulého století. Hodně mastit, aby jídlo mělo energetickou hodnotu, aby člověk mohl celý den makat na poli. Dneska se i zemědělec nadře mnohem míň než zemědělec v dobách, kdy neměl traktor a hromadu dalších strojů, které mu ulehčují práci.
Stejně tak se mění i chuť. Mimochodem víte, jak chutnalo hovězí v 18. století? Jak chutnalo kuře? Možná bysme byli překvapení.
Že vy dva se tu furt točíte na takových blbostech…
Sušenky bych si i po těžké šichtě klidně dal, pokud by je bylo čím zapít. Je v nich totiž cukr, a ten mi dodá energii rychle. Ovšem PŘED šichtou raději něco tuku a bílkovin, protože tuk dodá energii dlouhodobější.
A třeba jako horník nebo demoliční dělník těsně před velkým fyzickým výdejem klidně decku tvrdého – ale musí se to hnedka spálit prací.
ČLÁNKY DO MAILU