Vlákno názorů k článku Děsy staročeské kuchyně od Miloslav Ponkrác - Já bych dodal, že jejich zvířata nejedla hormony,...
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Já bych dodal, že jejich zvířata nejedla hormony, antibiotika, masokostní moučku ze semletých mrtvol, řadu chemických preparátů, apod.
Já bych ještě dodal, že jejich vejce nebyla od velkoklecí s umělými preparáty, potravou.
Jejich obilí a zelenina pravděpodobně by dnes byla vitamínovou bombou, protože půda nebyla tak vyčerpaná a sklizeň byla daleko menší, tedy obilí a zelenina přijalo mnohonásobně více rznorodých a potřebných minerálů a stopových prvků.
Nebyla všudypřítomná chemie, hormony, enzymy, urychlovače růstu toho a onoho. Divili byste se, kolik látek včetně hormonů dostanou i taková jablka na velkopěstírnách ovoce jen proto, aby supermarkety dostaly své krásné kulaté, nestrupavé míče.
Ve skutenčosti si myslím, že každá potravina před stovkami let byla nabitá vitamíny i minerály a samozřejmě s chybějícími chemickými i jinými sračkami mnohonásobně více, než cokoli dnes jíme. Proto dnešní tatáž potravina je úplně něco jiného.
I proto si myslím, že zelenina jako další zdroj vitamínů tolik nebyla potřeba, stejně tak jako dnešní jídelníček je vhodný (a to ještě kdoví jestli) pro naší zmršenou kvalitu potravin – nemáme co radit, jak minulost jedla.
-
Pavel (neregistrovaný)
Jen abyste se nedivil, čím vším byly tehdy potraviny nabité. Spousta „morů“ byla ve skutečnosti hromadnými otravami z jídla řádně nabitého jedy z parazitů, plísní a dalších věcí, které diky těm „chemickým sr…m“ dnes vůbec neznáme. Otravy z námele jsou například považovány za příčinu některých procesů s čarodějnicemi – námel může vyvolávat halucinace dost podobné tomu, k čemu se ty čarodějnice přiznávaly.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Zato neznali melaninové mléko třeba. :-)
Myslím, že jejich potraviny byly minerálové a vitamínové bomby. A tím pádem jakékoli hodnocení v článku je k ničemu.
Mimochodem, před časem vědci analyzovali obilí z hrobu faraónů. Konstatovali, že obilí mělo zhruba stonásobně vyšší obsah minerálů a vitamínů, než v dnešním obilí – můžete ho okamžitě podávat jako vitamínový preparát. Tohle zjištění mně přivedlo na myšlenky popsané v předchozím komentáři.
Dnes se šlechtí na rychlost růstu, na prázdnou hmotu, snažíme se za co nejmenšího přísunu potravin/látek dosáhnout maximum přírůstku, a to jak u rostlin, tak u zvířat. Důsledkem je prázdná hmota, která obsahujem minimum nějakých hodnotných látek – v zásadě plnidlo.
Tudíž v takovém případě je opravdu naprosto a zcela zbytečné, aby naši předkové doplňovali minerály a vitamíny zeleninou – v jakémkoli jídle (včetně té zeleniny) bylo obrovské množství hodnotných látek, které si dnes ani nedokážeme představit.
-
Polaris (neregistrovaný)
Melanin a melamin. Hodinky a holínky. Ale ano, i takové lidé mohou kázat své nesmysly, protože je ostatně věcí každého, zda jim to sežere, nebo si zachová zdravý rozum…
Tehdejší potraviny byly často takové bomby, že následkem otrav námelem se upalovaly čarodějnice jedna radost. Průměrný věk byl zlomkem dnešního. Mortalita kojenců? Poučte se o tom. Jistě, nebylo tolik „civilizačních“ chorob. Zato byla řada jiných, kyteré jsme úspěšně vymýtili. Vážně si myslíš, že dnes nelze žít zdravě, jíst kvalitně a mimochodem i vypěstovat něco se stejnou hodnotou? A proč by nemělo být? To je ta půda, řekněmě na nějaké louce uprostřed lesa natolik vyčerpaná? Fakt jo? A čím? Tím že je posledních tisíc let součástí lesa? A ty statisíce let předtím nebyla?
Takže já se tvým argumentům o analýze obilí z hrobek faraonů můžu jedině zasmát. Proč ti vědci neanalyzovali něco, co dodnes lze vypěstovat na naprosto panenské půdě? A o jaké vědce jde? O podobné, jako jsou ti, co se v odhadech rozmrzání ledovců sekli o celá staletí? ;-) Nebo ti, co se sekli s desetinou čárkou v analýze železa ve špenátu?
:-))))))))
-
Pablo (neregistrovaný)
Podivejte se pane chytrý, tady nejde jen o to že tehdy byla něco kdoví jaká bomba (ať už vitamínová, nebo bakteriální), tady jde taky o to jaké je tu prostředí teď.
Jen za posledních sto let bylo vypuštěno do ovzduší kdoví kolik tun zplodin z ropy, a ještě kdoví kolik různého sajrajtu. Na naší zemi taky vybuchlo hodně atomových bomb, o některých ani nevíme. A to ani nemluvím o havárii v Černobylu, kde uniklo do ovzduší daleko víc zplodin než v Hirošimě a Nagasaky dohromady. Rozdíl v radiaci země teď, a před sto lety, rozhodně stojí za povšimnutí. Ale co to blábolím, vždyť to už nikdo nezjistí. Myslím si že kdyby se naši předkové ocitli v naší době, za nějaký čas by jim bylo hodně zle, protože narozdíl od nás by na to nebyli zvyklí.
A co se týče obilí, tak jen například, naši předkové v něm neměli tolik lepku, kterého tam bylo dosaženo šlechtěním. Jen se zkuste zeptat babičky, co je to bezlepková dieta, v jejich době prostě neexistovala, protože nebyla zapotřebí. Takže obilné semínko z doby faraonů, se s tím dnešním nedá srovnávat, ať už je zaseto v jakékoliv půdě.
-
Pavel (neregistrovaný)
A teď trochu reality:
Když před 100 lety začali lidi prozkoumávat Antarktidu, popisovali, že je celá pokrytá asi milimetrovou vrsvou popílku. Tenkrát nevědeli, co to je, dnes už víme, že to bylo znečištění způsobené průmyslem. Dnes je Antarktida viceméně bílá. Tak si z toho odvoďte, jestli teď dýcháme větší sajrajty než před sto lety.
Lepku je dnes v obilí MÉNĚ než dříve, promluvte si s libovolným cukrářem nepo pekařem, jaký je dnes problém upéct vláčné pečivo. To, že se dnes pečivo tak drobí je způsobeno právě nedostatkem lepku.
Co se týče bezplepkových diet, tak zaprvé, ne že by tenkrát nebyly zapotřebí, jen se tenkrát ještě nevědělo, z čeho lidi mají ty problémy a že je na to třeba nasadit dietu.
Druhá věc je, že tenkrát bylo obecně méně alergií, ale i o tom už se ví, že současný nárůst počtu alergií je způsobený přehnanou hygienou. Ostatně nejúpornější alergie se dnes léčí tak, že se pacient zámrně nakazí cizopasníky, kteří zaměstnají jeho imutní systém a ten přestane z nudy dělat hlouposti.
To že dnes je hůře než před sto lety tvrdili už staří Římané a od té doby to opakují všechny generace. Přesto se ale lidem žiji stále lépe.
-
Pavel (neregistrovaný)
Popílek po spálení uhlí je radioaktivní (ne, že by spalování vznikala radioaktivita, ale prostě se do popílku zkoncentrují radioaktivní látky přirozeně obsažené v uhlí). Jedna uhelná elektrárna tak za rok vyprodukuje více radioaktivního odpadu než jaderná elekrárna, navíc se s tímto odpadem mnohem hůře manipuluje. Takže i toho radioaktivního odpadu nekontrolovaně rozptýleného do prostředí tady před sto lety bylo více.
-
Jirka (neregistrovaný)
Sleduju tu diskuzi dvou lidí, jeden z nich je slušný a ty to Pablo nejseš.
S tou radioaktivitou to je pravda, uhlí obsahuje radioaktivní látky a při tom množství co spalují uhelné elektrárny je té radioaktivity docela dost. Pokud si dobře vzpomínám, z odpadu (nejsem si jistý jestli to byl popílek) se dělaly tvárnice a domy z nich postavené pak byly docela dost radioaktivní. Jiná věc je, že takhle malá radiace je možná vlastně zdravá, četl jsem o nějakých experimentech s potkany které to měly potvrzovat. Takže lázně v Jáchymově možná nejsou taková hloupost jak se původně zdálo.
-
Pablo (neregistrovaný)
Pavel taky není slušný, ale implicitně. A to už většina lidí nevidí. Když už chce něco vyvracet, ať to potvrdí nějakým důvěryhodným zdrojem. S tím uhlím souhlasím, ale to je zanedbatelné. S každým výbuchem atomové bomby oběhla zemi silná radiační vlna, holt 20. století bylo stoletím radiačního zamoření.
-
Doplnme, ze obe strany konfliktu teto „neviditelne“ jaderne valky zasly az tak daleko, ze zkousely ucinky radiace na vlastnich lidech. Americani ve slavnem pokusu, kdy namornice jedne lodi, „chraneni“ slunecnimi brylemi, sledovali nedaleky vybuch na morske hladine. Kolik je jich jeste na zivu? A kolik hlav a koncetin maji jejich deti?
Rusove na to sli jeste vice od lesa. Pod vybuchem v atmosfere konali vojenske manevry. Nasledny spad pak zamoril nedaleke vesnice.
-
Jerry (neregistrovaný)
No tech testu bylo zhruba 500 a te radioaktivity z nich zcela jistě v součtu méně než vzniká spalováním toho uhlí…
BTW zjistěte si pánové něco o černobylu a přírodě v zakázané zoně. Zjistíte, že aktuálně je tam příroda velmi živá, zvířata jsou zdravá a velmi prospívají a degenerace žádné… příroda se s tou radioaktivitou dokázala sama vypořádat za 20let, což je z hlediska historie NIC…
A že je více rakoviny není dáno nějakou radioaktivitou ale paradoxně tím, že lidé žijí déle a na něco prostě zemřít musí, at se nám to líbí nebo ne.
Říkat jak si lidé žili zdravě je nesmysl. Že něměli rakovinu a ted mají vyplývá hlavně z toho, že tehdy byla pruměrná délka života o 15–20let nižší.
-
O tom nepochybuji. Napriklad potkani na atolu Bikini jsou pry velci, jak kralici. Zviratum v Cernobylu radiokativita take dela dobre. Rodi se ted se dvema hlavami.
Cernobyl udelal dobre i lidem, pry je ted nemalo tech, co maji napriklad problemy se stitnou zlazou a to nejen v okoli Cenrobylu, ale i v zasazenych oblastech Evropy.
BTW, neni vam divne, ze te rakoviny je vice i ve vekovych kategoriich, ktere se vejdou do te o 15–20 let nizsi delky zivota ze starych casu? Napriklad novorozenci i jeste nenarozene deti, deti s leukemii…
-
ass (neregistrovaný)
A co studie o přírodě okolo toho černobilu co tam dělají angláni a jsou v pravém opaku toho co říkáte? Dle nich slabí jedinci díky radioaktivitě pomřeli a zůstali zdraví jedinci a tak se "ozdravila" populace. Když čtu vaše znalosti i chování, asi byla chyba, že ten výbuch nebyl blíže místu kde bydlíte...
-
Johny (neregistrovaný)
Malá oprava. Uhlí není radioaktivní kvůli testům jaderných bomb. Severočeské uhlí je radioaktivní (a to poměrně hodně) kvůli tomu, že leží v místě, kde se nacházejí uranové rudné žíly a radioaktivní prvky se do něj dostaly během geologického vývoje. Uhlí z jiných lokalit nemusí být (a většinou také není) radioaktivní.
-
Odi (neregistrovaný)
Nevim co ctes, ale pablo dava fakta, ten druhe jenom pindy.
Viz. za vsecho co psal Pavel: mortalita kojencu byla dana podvizivou, nebylo antibiotyk apod. leku. Ne nadarmo se lide meli dospelost zakonem po 24 roku. Bo slabi jedinci kteri nedokazali prezit bez antibiotyk pomreli a jenom silni meli deti jinymi slovy byka jistota, ze preziji a by je dokazali vychovat.
Takto by se dali bludy o dnesni zdrave vyzive vyvratit vsechny, ale to by se nesmel Pavlik divat na TV nova. A zeptat se babicek a prababicek jak to tahda bylo a ne se divat co o tom natoci redakturek na CT2, kteremu je 25 let a cerpa od dalsich 25–30letych diletantu.
-
Pavel2 (neregistrovaný)
Nižší průměrná doba života v minulosti byla způsobená nemocemi, velká část lidí umřela ještě během dětství. Spousta nemocí které buď už neznáme (neštovice!!) nebo jsou snadno léčitelné byly dřív smrtelné.
Nebo i takovou lepru, tyfus nebo mor, dřív to byly postrachy lidí které často zabíjely, dnes zaprvé skoro neexistují, a zadruhé se dají léčit antibiotiky.
-
To muzete mit pravdu, ale potiz je, ze v nedavne minulosti kazdy blbecek, ktery sedel na dostatecne vysoke zidli, citil potrebu konat jaderne pokusy v atmosfere a v mori. „Prirozenou“ soucasti atmosfery a nasi stravy z more se tak staly napriklad castecky plutonia, ktere tu jeste dlouho budou poletovat. A pry staci jedna takova platinova jehlicka, ktera se vam zasekne do plic, a rakovinu mate zarucenou.
-
Plutonium, i kdyz platina take neni moc zdrava.
Health effects
Plutonium may remain in the lungs or move to the bones, liver, or other body organs. Any that is actually absorbed rather than expelled generally stays in the body for decades and continues to expose the surrounding tissues to radiation. This may eventually increase a person's chance of developing cancer, but it would be several years before such cancer effects became apparent. The experimental evidence is inconclusive, and studies of some human populations who have been exposed to low levels of plutonium have not definitely shown an increase in cancer. However, plutonium has been shown to cause both cancers and other damage in laboratory animals, and might affect the ability to resist disease (immune system).There is no information from studies in humans or animals to identify the specific levels of exposures to plutonium in air, food, or water that have resulted in harmful effects. However, it is generally assumed that any amount of absorbed radiation, no matter how small, may cause some damage. When expressed as the amount of radioactivity deposited in the body per kilogram of body weight (kg bw) as a result of breathing in plutonium, studies in dogs report that 100,000 pCi plutonium/kg bw caused serious lung damage within a few months, 1,700 pCi/kg bw caused harm to the immune system, and 1,400 pCi/kg bw caused bone cancer after 4 years. In each of these cases the dogs were exposed to the plutonium in air for one day.
-
Popel je jenom cast problemu, typicky ta nejsnadneji zlikvidovatelna. Ale do zivotniho prostredi se toho dostava vic. Aromaticke uhlovodiky treba, ktere dnes na te Antarktide asi nejdete take, akorat nejsou videt.
Lepku je dnes v obili mozna mene, to ja nevim. Nicmene drive se nedelal chleb z psenice, ale ze spaldy a v te je lepku urcite mene, nez v obycejne psenici.
Z toho duvodu take alespon nekteri lide, kteri by dnes alergii na lepek meli, zili drive bez problemu. Rada lidi snasi spaldu, ale psenici ne.
-
Helena (neregistrovaný)
Vazeny, nemate pravdu.
Pokud jde o lepek a spaldu. Prave naopak spalda je psenice s vysokym obsahem lepku (t.j. bilkovina), proto se z ni dobre pece, dobre lepi.
Bezna psenice ma nizsi obsah lepku.
Mystifikujete lidi a potom ti co opravdu maji alergii na lepek ( a to nejen v psenici, ale i v zitu, jecmeni a velmi pravdepodobne i v ovsu), tem je nabizena jako alternativa spalda – „tu pry muzou, ze nema lepek.“
Nemuzou, spalda ma hodne lepku – nevhodna pro bezlepkovou dietu ! -
Nevzpominam si, ze bych kde napsal, ze spalda neobsahuje lepek a ze ji mohou jist lide s lepkovou alergii. Napsal jsem, ze spalda obsahuje mene lepku a ze rada lidi snasi spaldu a ne psenici.
Vy tedy tvrdite, ze spalda obsahuje lepku vice. Patrne pouzivame Google jinym zpusobem, ale me vychazi, ze panuje vseobecny konsensus o tom, ze ve spalde je lepku mene a ze lide, kteri nesnaseji psenici, casto nemaji problemy se spaldou. Zalezi na tom, na co presne jsou alergicti. Nevim, jak dalece presne jsou lekari schopni urcit, ze se jedna o alergii na lepek a ne na jinou slozku psenice, ktera se ve spalde nemusi vyskytovat nebo se tam vyskytuje v podprahove hodnote.
O tom obsahu lepku si prectete napriklad zde, z oficialnich zdroju zde: https://www.usaemergencysupply.com/information_center/all_about_grains/all_about_grains_spelt.htm
Tez panuje rozsireny nazor, ze gluten ve spalde neni zcela ta sama vec, co gluten v psenici a ze proto mohou nekteri alergici spaldu snaset. Nevim, nepodarilo se mi o tom najit dostatecne vedecky zdroj.
Tez jsem napsal, ze drive se chleba delal spise ze spaldy a protoze ta obsahuje mene lepku, nekteri lide, kteri by dnes alergii na lepek meli, zili drive bez problemu. Coz mi pripada logicke, protoze alergie u rady lidi muze vzniknout az od urciteho mnozstvi alergenu ve strave a prave pouziti spaldy u nekterych muze zajistit, ze nikdy nebude prekrocena nebezpecna hranice.
Verte mi, ze nez jsem napsal svuj prizpevek, nespokojil jsem se jen s tim, co jsem nekde slysel, ale pokusil jsem se informace overit, jen tak, pro sichr, protoze dietetika nepatri k mym konickum. Nyni jsem, kvuli vam, pouzil Google znovu, abych se ujistil, ze jsem se nedopustil omylu. Porad mi ale vychazi to same. A tez se mi zda, ze vy jste stejnou peci overovani faktu nevenovala. Pokud tedy mate zdroj o vyssim obsahu lepku ve spalde, nic vam nebrani ho sem uvest.
-
TDS (neregistrovaný)
To jste si bevybral zrovna vhodnou stranku. Ta na kterou odkazujete patri nejakemu prodejci zdrave stravy, cili informace nan ni muzou ale taky nemusi byt pravdive.
Prodejci vetsinou uvadeji zavadejici informace, prave aby prodali....Pokud by jste chtel hledat je lepsi navstivt nejakou stranku, nikoliv v skoncovkou .com, ale s koncovkou .gov
Napriklad tuhle:
http://www.foodsafety.gov/ -
ViR (neregistrovaný)
No, dříve chleba ze špaldy… Netuším, jak to bylo třeba v Itálii, ale v Čechách na Moravě i ve Slezsku se pekl chleba ze žita, protože s výjimkou těch nejteplejších oblastí mělo výrazně vyšší výnosy, než pšenice (jakákoli). Pšeničná mouka se přidávala jen do „lepších“ druhů chleba, právě kvůli zvýšení obsahu lepku. Ten zlepšuje nejen pekařskou ale i těstovinářskou kvalitu. Obrat nastal prakticky až v šedesátých letech dvacátého století, kdy se začaly v Československu ve velkém pěstovat odrůdy ozimé pšenice, pocházející převážně (ale nejen) ze Sovětského svazu. Předtím se u nás pěstovaly převážně pšenice „přesívkové“ nebo jarní. Běžně se pěstovala a na chleba používala i tzv. „sourež“, což byla směs pšenice a žita. Složení se měnilo s nadmořskou výškou – čím výše a horší podmínky, tím více žita. Výrazně vyšší výnosy pšenice od šedesátých let dost utlumily pěstování ostatních druhů obilí (žito, jarní ječmen, oves) a jejich využívání k lidské výživě, což je samozřejmě negativní jev. (Třeba pro mojí babičku ještě tak do roku 1965 bylo nepředstavitelné, že by lívance udělala z něčeho jiného, než z ječné mouky… Používala i ječnou krupici na kaši. Jenže pak se to už prostě nedalo nikde koupit…)
-
Pavel (neregistrovaný)
Jen je třeba si také uvědomit krajové názvy obilovin. Na Moravě se pšenici říká (či aspoň za mého mládí říkalo) žito, žitu se říká réž, a režný chleba se jedl jen když nebylo na lepší bílý (ze žita, tedy z pšenice). Já, jako rodilý pražák jsem byl vždy pří návštěvě příbuzných na Moravě z tohoto babylónského zmatení jazyků zmaten.
-
Banjo (neregistrovaný)
Faktem ovšem je, že po pádu Říma se v Itálii dlouhou dobu žilo hůř než za Římanů. Tím ovšem nepopírám, že se to postupně zlepšuje.
Kromě té Antarktidy bych uvedl ještě pověstné „londýnské mlhy“ – produkt 19. století (století páry). Dnes je tam mlh méně než u nás. Zato v takovém Pekingu pro smog nevidíte zpravidla dál než jeden kilometr.
A co se týká alergií – dnes se povede zachránit spoustu novorozenců, kteří by ještě před 50 lety nepřežili. A mnoho dalších skolily dětské nemoci. Dnes všechny naočkujeme, takže přežijí. Ale máme spoustu alergiků a invalidů. Vždycky je to něco za něco. Tím neříkám, že to bylo lepší, jenom že každá mince má dvě strany. -
Ty choroby jsme ale nevymytili tou chemii ve zradle, ale zvysenim hygieny, ockovanim a pokroky mediciny. Ty choroby byly v podstate vymyceny jiz pred nastupem pesticidu nebo se aspon vedelo, jak na ne, ale ne vzdy se to delalo, protoze do chudych se nikomu nechtelo vrazet penize napriklad povinnym ockovanim.
Pesticidy ale umoznily znasobeni produkce. Vysledkem je, ze si dnes muzeme dovolit nacpat 80% vypestovaneho obili do zvere, kteou pak vetsina lidi pojida dvakrat az trikrat denne. Driv byli tlusti sedlaci, dnes uz pomalu kazdy. A cenou za to je i nesmyslna ekologicka zatez.
Ta puda uprostred lesa asi jeste vycerpana neni. Neni to ovsem tato puda, na ktere se pestuje vetsina potravin. Puda na polich je dnes v zalostnem stavu. Je po vsech strankach vycerpana, bez humusu a mikroorganismu, nejsou v ni ani zizaly. Je zdevastovana erozi a tezkou mechanizaci, ktera za ta leta rozemlela castecky pudy na nepropustne bahno. Ta puda dnes rodi jen diky hnojivum, ktera do ni cpeme. Az dojde ropa, hnojiva nebudou a za par let uvidite, jake budou vynosy.
BTW, videl jsem pod podlahou jednoho domu puvodni ornici, z doby pred stavbou toho domu, cca tak pred 100 lety, mozna o par vic. Ujistuji vas, ze to nebylo to, co meli jezedaci o padesat metru dal na poli. Drive tato puda ale nepochybne byla vsude okolo. A byla to zretelne ornice, nikoliv puda ze zahrady. Ostatne puda na zahrade toho domu z druhe stray, byla uplne jina, nez na strane pole. Pres sto let zavrena pod podlahou a porad jeste lepsi, nez o kousek dal na poli.
BTW, chcete li zit zdrave, jak si opatrite zdravou vodu a vzduch? Oboji je uzkoprofilove a treba voda z plastovych flasek neni zrovna resenim. A) Predstavte si tu horu flasek, kterou byste za zivot vyprodukoval. B) Dnes se jiz vi, ze voda z plastu neni tak uplne zdrava, jak vam vykladaji v TV reklamach.
-
Problem je v tom, ze ani v tom ovoci a zelenine toho dnes moc neni. A doby, kdy jablko chutnalo jako jablko, jsou pryc. Dnes chutna po kysele, obcas nasladle kysele vode, jinak bez barvy, chuti a zapachu. Dnes se jiz i daji sehnat treba hrusky, ktere jsou tak „stavnate“, ze je clovek musi zapijet vodou, aby je dokazal spolknout. Celkovy zazitek z toho pak je, jako z pojidani namocenych drevenych pilin. Byly doby, kdy jsem jedl ovoce, a ne malo. Padlo na to nekolik kilo jablek tydne. Dnes do mne lze jablko dostat leda tehdy, kdyz je ze zahrady nebo aspon bio shopu. Ta vyrabena jablka snist nedokazu.
-
> Spousta „morů“ byla ve skutečnosti hromadnými otravami z jídla řádně nabitého jedy z parazitů, plísní a dalších věcí, které diky těm „chemickým sr…m“ dnes vůbec neznáme
Nojo, oni tehdy take nemeli lednicky. My sice diky chemickym srackam nemame problemy tohoto typu, zato se nam rodi cim dal vice deti s ruznymi poruchami a dokonce se i narodi deti jiz s rakovinou, coz drive asi existovalo take, ale urcite ne v mire vetsi, nez vzacne, coz dnes jiz neplati. Drive take neexistovalo, ze by deti mely infarkt a to treba jiz okolo deseti az dvanacti let. Neexistovaly alergie a astma v tak masovem meritku, jako dnes. Take neplatilo, ze ctvrtina populace (a nekde i vice) dostane behem zivota rakovinu. A neda se rici, ze by se to posledni dobou nejak zlepsovalo, spis je to rok od roku,horsi.
-
Pišta (neregistrovaný)
Miroslave, svatá to pravda, na vesnici se to dá prokázat i dnes. Když „ze dvorka“ zabiju kuře, a druhé koupím v Penny, pokrmy z nich se nedají porovnat. Je to stejné i s čuníky, a potažmo s výrobky z nich (uzené atp). Myslím, že dřív se jedlo aby se žilo, dnes se žije, aby se jedlo! Dřív lidi trávili daleko více času v přírodě, v pohybu, dnes… škoda mluvit, jako s tím jídlem!
-
Student (neregistrovaný)
Nevzdělaný ekohlupáku.
Půda byla vyčerpaná daleko více. Lidé objevili hnojení až poměrně pozdě a do té doby pole dost trpěla. Nehledě na plevele, houby, plísně a jiné škodliviny. Dnešní polní chemie vede k vyšším výnosům a hlavně kvalitě. K čemu je „zdravá“ zelenina když jednou za pár let část populace umře hladem nebo na otravu?
Kvalita vody byla tehdy taky otřesná. Nikdo nezkoumal proč malý děti umírají ale vsadil bych se, že spousta umřela na otravu dusičnany ve vodě. Dospělým to nevadí, játra to zvládnou. Dítě má smůlu.
Klidně si myslete, že potraviny dřív byly nadité vitamíny a minerály. Podle mě jste idiot bez znalostí souvislostí. -
Jimmy (neregistrovaný)
Stačí mít žumpu vedle studny a máte dusičnanů ve vodě přehršel !
Bydlím v části města kde po zavedení vodovodu před cca 70 lety stoupla spodní voda kvůli nepoužívání studní na úroveň původních žup a i po 70 letech je voda ze studně s mírnou nadsázkou výborné hnojivo plné dusičnanů, ale rozhodně nevhodná k dlouhodobému pití. Nejbližší pole je nejméně kilometr daleko, takže z hnojiv ty dusičnany určitě nejsou.
Nedělám si žádné iluze o nepropustnosti středověkých žump, pokud vůbec něco takového měli.
-
Vzhledem k tomu, ze nevite, kudy ta spodni voda proudi, jeden kilometr nemusi znamenat vubec nic. Treba kyseliny z tezby uranu v Hamru na jezere byly nalezeny ve studnach v mnohem vetsich vzdalenostech, nez nejaky kilometr. Tusim az desitky kilometru. Podobne treba kerosen z deravych nadrzi na vojenskych zakladnach.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, to je právě stav, který získáte tzv. ekologickým hnojením chlévskou mrvou. Ta totiž obsahuje hodně dusíku, ale málo dalších prvků (hlavně draslíku a fosforu). Takže pokud na poli hnojeném chlévskou mrvou chcete dosáhnout rozumných výnosů, musíte je přehnojit, abyste jim dodal dostatek KP, a kde asi skončí to přebytečné N?
-
Puda je vycerpana dnes vice, nez kdysi. Sice se hnoji, jak o zivot, ale prakticky vyhradne jen NPK. NPK je tedy dost, ale ve strave clovek potrebuje i jine slozky, napriklad magnesium. Proc myslite, ze dnes tolik lidi trpi nedostatkem magnesia?
A nejde jen o to, ze je puda vycerpana. Jde take o to, ze v ni prakticky nezbyl zadny humus a mikroflora. Je nepropustna, takze kdyz hodne prsi, skonci pole v nedalekem potoce, ale hladina spodni vody je spise nedostatecna a temer se nezvedne. K nepropustnosti prispiva i to, ze v dolnich vrstvach pudy se behem obdobi umelych hnojiv vytvorila z techto hnojiv temer uplne nepropustna vrstva. Je to podobne, jako kdyby pole bylo podlozeno souvislou vrstvou plastu.
ČLÁNKY DO MAILU