Děti a minerálky: pít, či nepít?

Mezi minerálkami jsou velké rozdíly

Na úvod malý vhled do nabídky minerálních vod. Obecně je třeba pečlivě rozlišovat, o jakou vodu se jedná a pro koho je či není vhodná. Silně mineralizované vody se například nedoporučují malým dětem.

Stupeň mineralizace ještě není vše, jednotlivé vody se od sebe liší obsahem významných složek, konkrétní informace jsou vždy uvedené na etiketě minerálky.

Kolik může dítě pít minerálek? A jaké?

Kdo čeká jednoznačnou odpověď, bude zklamaný. Jak totiž v reakci na dotazy rodičů týkající se frekvence pití minerálek a míry vhodné mineralizace uvedených nápojů při konzumaci dětmi zdůrazňují představitelé Státního zdravotního ústavu (SZÚ), univerzální odpověď na takové otázky neexistuje:

„Rozpětí dětského věku je velice široké a v každé vývojové etapě má dětský organismus vedle různé tělesné hmotnosti také jiné potřeby ohledně příjmu minerálních látek a jejich případného doplnění konzumací minerálních vod (jež se navíc vyznačují velice různorodým obsahem minerálů),“ uvádějí František Kožíšek a Hana Jeligová ze SZÚ.

S tím podle odborníků souvisí i doporučená denní dávka nejčastěji se vyskytujících minerálů v minerálkách, právě tak jako doporučená mineralizace – bude se různit s ohledem na vývojové období dítěte.

Minerálky pro nejmenší? Raději vůbec

„Jsou však určité věkové kategorie (novorozenci, kojenci), stejně jako určitá onemocnění (ledvin, metabolismu aj.), kdy by děti neměly minerální vody konzumovat vůbec s ohledem na možná zdravotní rizika,“ varují specialisté.

Obecně lze podle SZÚ říci, že ke konzumaci dětmi jsou vhodné především vody, jejichž celková mineralizace odpovídá pitné vodě.

Pokud se už kvůli žízni (a nedostatku jiné vhodné tekutiny) musí děti napít minerální vody, tak to lze podle SZÚ „jistě bez obav učinit“, ale jde o to, aby to nebylo pravidelně a ve větším množství.

Stejně tak lze obecně konstatovat, že s rostoucím věkem a u zdravých dětí lze minerální vodu konzumovat častěji, přičemž v úvahu je nutné vzít v úvodu zmíněnou skutečnost, že minerálky mají velmi rozdílný obsah minerálních látek.

Slabě mineralizované vody se u dospělých osob považují za vhodné nápoje i ke stálému pití, například přírodní minerální vody Dobrá voda, v níž je obsah minerálních látek dokonce nižší než u pražské vodovodní vody. V případě středně mineralizovaných vod by pak podle SZÚ neměla pravidelná konzumace přesáhnout půl litru denně.

Konkrétní informace pro dané dítě

Rodiče se také mohou dotázat přímo výrobce, zda je jeho voda vhodná pro dítě určitého věku a v jakém množství, protože výrobce je zodpovědný za bezpečnost výrobku a do určité míry i za jeho bezpečné používání.

„Pokud bude s takovým dotazem od spotřebitele výrobce konfrontován, třeba ho to přiměje vyžádat si posudek od pediatra, aby uměl pravdivě odpovědět,“ radí Hana Jeligová.

Určitým vodítkem ale mohou být také některé údaje na etiketách minerálek. Některé přírodní minerální vody, u nichž obsah fluoridů převyšuje určitou hodnotu, mají povinně na etiketě upozornění, že voda „není vhodná pro pravidelnou konzumaci dětmi do 7 let věku“.

Vzhledem k individuálním (in)dispozicím dětí je přitom nejvhodnější cestou, jak zjistit vhodnou a bezpečnou míru konzumace různých druhů minerálek, konzultace s pediatry, kteří by měli mít přehled o aktuálním zdravotním stavu dítěte.

I tak by ale měly být z konzumace minerálních vod vyloučeny nejmladší věkové skupiny, tedy novorozenci a kojenci. Od batolat už bude pravděpodobně omezená konzumace slabě mineralizovaných vod možná, a s postupem věku se může nadále zvyšovat.