Po několika předchozích letech, kdy počty sebevražd v České republice stagnovaly nebo klesaly, jich loni ve srovnání s předchozím rokem o šest procent přibylo. A to zejména u mladých lidí ve věkových kategoriích 15–19, 20–24 a 30–34 let – dokládají to data Národního ústavu duševního zdraví.
S psychickými problémy, jako je třeba deprese, se často potýkali už od dětství nebo dospívání. Bohužel, odborníků, kteří by jim mohli pomoci, je zoufale málo. Jaký je skutečný stav dětské psychiatrie, se snaží odhalit film Jiřího Podlipného s názvem Co je ti? Nic.
Co je ti? Nic.
Na Světový den duševního zdraví 10. října měl premiéru alarmující dokument o dětské duši a neutěšeném stavu dětské psychiatrické péče v Česku. Film Jiřího Podlipného s názvem Co je ti? Nic. vznikl ve spolupráci ČT a Nadačního fondu Kapka naděje. Nadále je k vidění v rámci iVysílání.
A to je řeč pouze o rodinách, které o problémech svých dětí vědí a snaží se jim sehnat odbornou pomoc. Takových, kteří o dřímající hrozbě nemají vůbec tušení, není málo. Děti o svých úzkostech totiž mluvit nechtějí nebo neumí.
Dokládá to i příběh dívky Terezy. Z jejích slov je jasné, že pro okolí je například těžké poznat, co patří k běžnému průběhu dospívání a co už je projevem duševní nemoci a vyžaduje to odbornou pomoc.
Rodiče už nevěděli, co se mnou
Ze začátku jsem byla uzavřená, připadala jsem si hrozně sama, postupně se to čím dál tím víc zhoršovalo. Když jsem přišla domů, zavřela jsem se do pokoje a tam jsem strávila celý den, neměla jsem chuť se bavit ani s rodiči. Můj pokoj byl pro mě jako ulita pro šneka. Co se dělo v mojí hlavě? Totální chaos. V hlavě se mi honila spousta věcí a nevěděla jsem, co je realita a co ne. Neměla jsem se ráda a nepečovala jsem o sebe, dělala jsem divné věci a měla velké halucinace a bludy,
líčí dívka.
Podle svých další slov vlastně žila jsem v nereálném světě, kde vybuchly železárny, venku se pohybovaly zombie. Ona sama si myslela, že je Harry Potter a lidí se ji pokouší zabít. Nejhorší na tom bylo to, že jsem si to neuvědomovala. Začalo to postupně gradovat. Předtím jsem alespoň chodila do společnosti, ale pak jsem se bála chodit už i ven. Pamatuju si, jak jsem se dívala na film a měla jsem velké bludy. Už jsem byla mimo úplně ze všeho, můj život byl jedno velké sci-fi. Rodiče už nevěděli, co se mnou. Nakonec mě zavezli do nemocnice,
pokračuje její příběh.
Není to sranda
V nemocnici byla na pokoji s další dívkou, aby v něm nebyla sama. Opouštět ho nesměla, ačkoli její spoluležící ven chodit mohla. Tereze to ale vlastně moc nevadilo, protože brala léky, po kterých byla hodně ospalá.
Sem tam za mnou chodily doktorky a říkaly, že musím na vyšetření, hrozně jsem se při příchodu i po odchodu klepala. Nakonec vyšetření proběhlo dvakrát kvůli mému strachu. Podruhé jsem se nebála asi proto, že jsem už věděla, do čeho jdu,
vzpomíná dívka, jejíž léčba si vyžádala nakonec tři měsíce. Diagnóza: psychóza. To období bylo moje drama, ale já jsem věřila, že slunce tam v dáli svítilo a čekalo na mě,
dodává. S tím, že je dobré, když někdo, kdo se cítí podobně jako ona, najde sílu a odvahu se někomu svěřit. Ať se to dá řešit ještě v zárodku, a ne, až nemoc vypukne naplno, protože to není sranda.
Dokument Co je ti? Nic. vypráví pravdivé příběhy dětí, které trpí úzkostně depresivní poruchou, hyperkinetickým syndromem, poruchou příjmu potravy, poruchou pohlavní identity, psychotickou poruchou, sebepoškozováním a podobně.
Kvůli zachování anonymity dětských pacientů byla vůbec poprvé v dokumentárním filmu ČT použita nejnovější obrazová technologie využívající umělou inteligenci. Pod vedením kameramana Jiřího Studničky vizualizuje výpovědi dětí do velmi silných animací, díky kterým si divák může spíše uvědomit, co prožívají.
Systémové změny v nedohlednu
Zdravá duše dětí je investicí do naší budoucnosti, a proto se touto problematikou zabýváme už od roku 2018. Systémové změny jsou zatím v nedohlednu, a tak se už pátým rokem snažíme vylepšovat alespoň prostředí pro děti, které se na dětské psychiatrii léčí,
říká zakladatelka a prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje Vendula Pizingerová, která natáčení filmu podpořila.
V minulosti Kapka naděje například zrekonstruovala herny dětské psychiatrie ve FN Motol a Thomayerově nemocnici. Zatím největší investicí nadačního fondu je předání zrekonstruované terapeutické zahrady dětem na Dětské psychiatrické klinice FN Motol.
Loni v Česku spáchalo sebevraždu přes 1300 lidí. Další zhruba tři tisíce jsou každý rok hospitalizovány kvůli sebepoškozování, nejčastěji jde o dospívající a mladé dospělé. Zatímco přibývá dětí a dospívajících, kteří volají o pomoc touto zoufalou formou, lékaři mají zcela vyčerpané kapacity.
Počet duševně nemocných dětí a mladistvých v České republice varovně stoupá. V posledních letech, především po covidu, u dospívajících výrazně narostla incidence úzkostných poruch, sebepoškozování a pokusů o sebevraždu. Objevuje se i více případů poruch příjmu potravy. Podle lékařů k tomu přispívají i sociální sítě, které na mladé lidi kladou nesplnitelné nároky a dospívající nejsou schopni tuto skutečnost kriticky posoudit.
Zdroj: VFN Praha
Celá moderní společnost je podle odborníků na lidskou psychiku vystavena dosud zcela nezvyklým formám stresových podnětů (covid-19, nedaleký válečný konflikt, migrace, ekonomické vlivy), které se podepisují nejen na duševním zdraví dospělých, ale i na zvýšeném výskytu duševních poruch u dětí a dospívajících.
Takový nápor na psychiatrické a psychologické služby nikdo neočekával, proto systém psychiatrické péče zažívá krizi vyvolanou nadměrnou a často neuspokojitelnou poptávkou. Situace se začíná měnit jen pomalu, ale aspoň někde už bude možnost péče větší.
V Praze přibudou lůžka
Například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, jejíž Psychiatrická klinika jako jediné zdravotnické zařízení v zemi poskytuje služby Dětského a dorostového detoxifikačního centra a unikátní služby Denního stacionáře pro adolescenty. Jejich kapacity jsou nedostatečné, proto se za podpory Ministerstva zdravotnictví rozšíří prostory denního stacionáře a vznikne nové lůžkové dětské oddělení, které zoufale chybí.
Rádi bychom více a v důstojném prostředí rozvíjeli unikátní systém denní péče o mladé pacienty, který zvládne stavy, jež ještě nevyžadují hospitalizaci, případně ji mohou zcela odvrátit,
říká přednosta Psychiatrické kliniky VFN Martin Anders.
Zároveň zmínil obrovskou potřebu lůžkových kapacit pro děti a dorost, která zde již historicky byla, ale pro nízkou míru využívání byla v minulosti zrušena.
Plánem je i účinné propojení obou typů služeb – například když mladý pacient přechází do domácího prostředí po hospitalizaci, může posílit svoji odolnost v rámci denního stacionáře.
Obor dětské psychiatrie je opravdu ve značně těžké situaci. Bohužel, ač se povědomí o problematice psychiatrie dětí rozšiřuje, stále není dostatečné, a to souvisí i s počtem lidí, kteří chtějí do tohoto oboru investovat. Pokud bych tedy mohla tímto otevřeně apelovat na všechny, které tento obor zajímá, požádala bych, ať se s námi v podpoře této části dětské medicíny spojí a stanou se partnerem jednoho z projektů, které v Kapce v nejbližším období chystáme. Příkladem může být náš dlouholetý generální partner Shell Czech Republic, který se podílel na financování dokumentu,
doplňuje ředitelka Kapky naděje Dita Loudilová.
Natáčelo se v květnu a červnu například v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod, v Dětské psychiatrické nemocnici Louny nebo ve Fakultní nemocnici Ostrava. V dokumentu vystupují renomovaní odborníci, jako je lékař Tomáš Havelka – primář oddělení dětské a dorostové psychiatrie z Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod a předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie, lékařka Nikol Přibilová – ředitelka Dětské psychiatrické nemocnice Louny a mnozí další.
ČLÁNKY DO MAILU