Samozřejmě, když svým dětem občas koupíte hamburger s hranolky, pořádnou pizzu z okénka nebo smažené kuře, nic se nestane. Tedy pokud jinak jedí přiměřeně a mají dostatek pohybu. Ale tak to bohužel často není, české děti jedí fast food nadmíru a nejen kvůli němu poslední roky povážlivě často bojují s nadváhou či obezitou.
Co se dozvíte v článku
Pětina teenagerů má potíže s váhou
Dokládá to i nedávno zveřejněný výzkum Fakulty tělesné kultury z olomoucké Univerzity Palackého, jejíž tým dlouhodobě sleduje životní styl dospívajících. S hmotností má podle něj problém více než pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Patnáct procent z nich má nadváhu a šest procent už je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,
komentoval výsledky Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci.
A další statistika. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyčíslila už v roce 2016, že v Česku má potíže s nadváhou 27,5 procenta dětí a skoro deset procent jich je obézních. Pro srovnání, v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích necelá čtyři procenta dětí s obezitou. Pandemie covidu podle odborníků situaci přitom ještě zhoršila.
K vzestupu počtu dětí s kily navíc přispívá i obliba fast foodu, i když to není jediná příčina – lékaři nicméně v této souvislosti poukazují například na reklamu řetězců rychlého občerstvení a její zaměření. Už dříve jsme upozorňovali, že velká část těchto reklam míří právě na děti. Dá se říci, že spojují fast food se skvělou náladou, bývá tam rodina, maminka, úsměv a tak dále. A je to velmi nebezpečné,
popisuje Jan Boženský, primář dětského oddělení vítkovické nemocnice Agel.
Děti pak, byť podvědomě, spojují pocity štěstí a pohody právě s nezdravým jídlem. Primář proto doufá, že časem dojde k regulaci takové reklamy, jako odborník to považuje za nezbytné.
Rychlé občerstvení vyvolává závislost
Děti fast food milují zřejmě nejen kvůli přesně cílící reklamě, ale proto, že tohle jídlo je návykové a není to jen nadnesené přirovnání. Ve své knize Hooked: Food, Free Will, and How the Food Giants Exploit Our Addictions o tom psal Michael Moss, novinář oceněný Pulitzerovou cenou. Podle jeho zjištění, podložené mnoho odbornými podklady, může být rychlé občerstvení stejně návykové jako heroin.
Kombinace tuků, cukru a soli spouštějí v našem mozku podobné chemické reakce jako tvrdé drogy, konkrétně pak jde o produkci dopaminu, který navozuje pocit uspokojení. Moss mimo jiné popsal, že ve složení jídel z menu fast foodu se objevuje i vysoce zpracovaný derivát škrobu zvaný maltodextrin, který sice nechutná sladce, ale vyvolává podobné návykové chování jako cukr.
Jak často vaše děti jedí něco z fast foodu?
Když takové jídlo sníme, rozkolísá se nám hladina krevního cukru. Nejdříve stoupne, aby poté zase klesla a náš mozek začal volat po dalším dopaminu. Jinými slovy, chce, abychom si zase dali jídlo, které nás dokáže učinit spokojenými.
Roli hraje i množství soli. Podle posledních potvrzených výzkumů sůl a z ní odvozené sloučeniny podporují chuť k jídlu a tím i riziko nadváhy a obezity. Dokonce vyvolávají návyk na výrazně slanou chuť a podporují velmi rizikové chování, kdy se slanost kompenzuje velkým objemem sladkých nápojů nebo množstvím sladkostí,
popsal Pavel Suchánek, odborník na výživu ze společnosti FitBee.
Děti dovedou být neúprosně kruté
Nadváha, natož obezita, navíc rozhodně není jen estetickým problémem, a to ani u dětí. Podle vítkovického primáře Jana Boženského to má hned několik rovin – tou první je fakt, že dítě s kily může pociťovat těžký psychický stres kvůli vyloučení z kolektivu nebo rovnou zažívat šikanu, a to ještě dřív, než jde do školy.
První náznaky šikany se objevují už kolem pátého, šestého roku života. Děti jsou v silné psychické deprivaci právě kvůli té tělesné hmotnosti. Dětský kolektiv je velmi, velmi neúprosný,
říká lékař. Do jisté míry to opět může být dopad reklam a marketingových sdělení, jen z druhé strany. Ideálem v nich je krása, štíhlost, dokonalost.
Sto kilo v devíti letech
A druhá rovina problému s dětskou obezitou? Rozvoj metabolického syndromu. Jinými slovy, obezita spouští v těle dítěte chronický zánět – nikoli infekčního původu, ale takový, který například škodí srdci a cévám. I u dětí lékaři pozorují metabolismu cukrů, tuků, rozvíjí se cukrovka druhého typu, tedy ta způsobená životním stylem.
Teď zrovna jsem se vrátil z vizity od děťátka, které má devět let, váží přes sto kilogramů a má jasně rozvinutý metabolický syndrom. To znamená, to v jeho těle už jsou patrné známky, že se děje něco závažného a my víme, že první závažné komplikace se při těchto projevech objeví za nějaký 20, 25 let,
popisuje primář Boženský čerstvou zkušenost.
To znamená, že pokud zmíněné dítě nezhubne a bude ve svém životním stylu pokračovat dál, může mít někdy ve třiceti, pětatřiceti letech první infarkt nebo vážné cévní komplikace. Přidávají se další problémy, jako je vysoký tlak, zvýšené riziko, že se u něj vyvine nádorové onemocnění a další.
Obézních dětí přibývá rychleji
V Česku obézních dětí neustále přibývá, jak jsme vyčíslili výše, ale ve skutečnosti nejde o úplně rovnoměrně setrvalý trend. Vítkovický primář Jan Boženský popsal, že v posledních deseti letech se vzestup počtu dětí s kily navíc hodně zpomalil. Bohužel to bylo jen dočasné a nyní podle něj čísla zase letí vzhůru, zřejmě kvůli měnícím se návykům dětí.
Zvláště přibývá obézních mezi jedenáctým a třináctým rokem života,
doplnil. Často jde o případy vyloženě extrémní obezity. Vyloženě normální hmotnost v této věkové kategorii podle něj má pouze polovina chlapců a šedesát procent dívek. Zbytek nějakým způsobem bojuje s nadváhou a obezitou.
Zatímco u dejme tomu pětiletého dítěte jde obezita zcela na vrub rodičů, u teenagerů jejich vliv klesá a naopak se projevuje velmi snadná dostupnost nezdravého jídla a pití.
Zrádné energetické nápoje
Novým rizikem posledních let je v tomto ohledu pití energetických nápojů, kterým podle primáře holdují už děti jedenáctileté nebo třináctileté, o starších teenagerech ani nemluvě. Mají kvůli spoustě obsaženého cukru vysokou energetickou hodnotu, navíc často obsahují kofein a další stimulující látky, kvůli čemuž se pro děti nehodí ani k občasnému pití.
Děti se navíc ve srovnání s minulostí mnohem méně hýbou – v pubertě k tomu přirozeně inklinovaly vždycky, ale nyní se tento trend posiluje, a to i u dětí mladších kvůli sociálním sítím i měnícímu se životnému stylu rodin, kde je standardem vození dětí do školy autem.
Aspoň hodina pohybu denně
Děti se v přístupu k jídlu přitom navíc tak moc neliší od dospělých a i ony mohou mít například tendenci zajídat stres a únavu. Je dobré naučit je zbavovat se přepětí jinými způsoby. I u dětí fungují stejné procesy v těle jako u nás dospělých – pohybem se vyplaví hormony a účinně odbourá stres z celého dne. Proto je velmi vhodné, když děti zvykneme, aby si šly každý den po vyučování aspoň na hodinu zasportovat. Ideální je, pokud si s nimi můžeme vyjet třeba odpoledne po práci společně na kolech, koloběžkách nebo kolečkových bruslích, i když vím, že v běžném pracovním týdnu se to podaří spíš výjimečně,
říká Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey's Gym, která je sama maminkou tří sportujících školáků.
Hodně tady dělá rodičovský příklad – děti rodičů, kteří se dostatečně hýbou a chodí například do velké míry pěšky, se chovají podobně a platí to bohužel i naopak.
ČLÁNKY DO MAILU