V každé třídě jsou až čtyři děti, které potřebují psychickou pomoc, varují odborníci

6. 9. 2022

Sdílet

Dětí s psychickými potížemi přibývá ve všech věkových skupinách Autor: Depositphotos
Dětí s psychickými potížemi přibývá ve všech věkových skupinách
Odbornou pomoc kvůli psychickým potížím potřebuje čím dál více dětí. Zásadním problémem je nedostatek odborníků – jak psychologů, tak psychiatrů. Všeobecná zdravotní pojišťovna ještě několik měsíců nabízí příspěvek na terapeuty.

Zapomeňte na svou dosavadní představu toho, jak vypadá dítě potřebující psychickou pomoc. Máme tendenci představovat si, že jde o teenagera zmítajícího se v nejistotách kvůli výkyvům hormonům, možná navíc z rozvedené rodiny. Ale tak to není. A už vůbec to neplatí poslední rok či dva. 

Co se dozvíte v článku
  1. Dítě dává problémy najevo třeba zhoršením chováním
  2. Ambulance měla plno během chvilky
  3. Lze využít příspěvek na terapii
  4. Pomůžeme těm nejslabším, slibuje VZP

Psychické potíže, často v důsledku událostí posledních let, jako je covid a s ním spojené lockdowny, válka na Ukrajině, energetická krize, jsou stále častější i u dětí z rodin, které jsou navenek bezproblémové. 

Deprese u dětí je potřeba léčit včas, lékaři chybí a rodiče si zoufají Přečtěte si také:

Deprese u dětí je potřeba léčit včas, lékaři chybí a rodiče si zoufají

Pro představu, podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vzrostl počet dětských a mladistvých pacientů v ordinacích dětských psychiatrů za posledních deset let o padesát procent. A to se spousta dětí k odborníkům nedostane, protože jich je zoufale málo. VZP navíc sleduje jen počet pacientů u svých smluvních odborníků, pokud rodiče péči platí sami, děti ve statistikách nejsou. 

Mezi typické problémy patří krom depresí a úzkostí poruchy příjmu potravy – za poledních pět let se podle statistik VZP zvedl počet dívek léčících se s anorexií mezi 15 a 19 let věku o 57 procent, dvojnásobný je výskyt obsedantně kompulzivní poruchy, zvyšuje se počet případů sebepoškozování. Výrazně stoupá také počet dětí s poruchami pohlavní identity a sexuální preference. 

Dítě dává problémy najevo třeba zhoršením chováním

V každé školní třídě jsou tři až čtyři děti, které mají psychické potíže a potřebovaly by odbornou pomoc, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je problém i v tom, že si rodiče či učitelé ne vždy umí vyložit signály, jimiž dítě dává svoje problémy, jako jsou třeba úzkosti, najevo. Může jít třeba o náhlé zhoršení známek nebo chování, ať už doma, nebo ve škole. 

Stát přesná data o tom, kolik dětí by odbornou pomoc potřebovalo, nicméně nemá. Odborníci se shodují mimo jiné na tom, že ohroženější jsou děti z nějakým způsobem oslabených rodin – Ministerstvo práce a sociálních věcí vyčíslilo, že takových dětí je zhruba dvacet tisíc. Vyrůstají v rodinách, které mají vážné finanční problémy, žijí ve vyloučených lokalitách, často se stěhují a podobně. 

Desatero psychické hygieny. Nevyčítejte si žádné pocity kvůli Ukrajině Přečtěte si také:

Desatero psychické hygieny. Nevyčítejte si žádné pocity kvůli Ukrajině

Ideální by bylo, kdyby potenciálně ohrožené děti dostaly pomoc dřív, než se u nich vyvinou vážné duševní potíže. Pokud v oblasti prevence a krizové pomoci nezvýšíme kapacity služeb, budeme potřebovat stále více dětských psychiatrů, uvedla vládní zmocněnkyně. Studie podle ní ukázala úzkou souvislost mezi nevyhovujícími životními podmínkami v dětství a vážnými duševními problémy v dospělosti, ale i výskytem cukrovky, rakoviny či nemocí srdce.

Ambulance měla plno během chvilky

Jenže kapacit na podobnou péči je málo, často při hledání pomoci neuspějí ani rodiče, kteří se o ni aktivně zajímají – týká se to jak dětských psychologů, včetně klinických, tak dětských psychiatrů. 

Jeden příklad za všechny. Národní ústav duševního zdraví sídlící v Praze otevřel ambulanci nabízející zatím jednou týdně péči dětského psychiatra, což oznámil pouze vcelku nenápadným postem na sociálních sítích. Ozvaly se nám stovky rodičů, kteří podobnou pomoc shánějí. Budeme usilovat o další rozšíření péče, komentoval to mluvčí ústavu Jan Červenka

Lze využít příspěvek na terapii

Je rapidní nedostatek dětských a dorostových psychiatrů. Je to strukturální, systémový problém, ale řešení není možné udělat z roku na rok, potvrdil náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov. Je jich jen zhruba sto dvacet, což mimo jiné znamená, že nemají prostor k tomu, aby školili nově se vzdělávající odborníky. Dostatečnou kapacitu nemají ani lůžkové dětské psychiatrie – děti tak skončí třeba na interně, kam za nimi nemocniční psycholog nebo psychiatr jen dochází.

Užitečné kontakty

  • Linka bezpečí – 116 111, linkabezpeci.cz
  • Linka dětského krizového centra – 777 715 215, ditekrize.cz
  • Dětské krizové centrum, ambulantní služby 241 480 511, 777 664 672
  • Opatruj.se

Rodičům, jejichž dítě by potřebovalo psychiatra, nezbývá než řešit problémy alespoň s psychoterapeuty, ale jejich péči pojišťovny neplatí a celkem vyjde na tisíce korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna se lidem v tomto případě snaží vyjít vstříc poskytováním příspěvku na psychoterapii, který zatím využilo kolem pěti tisíc lidí, dětí i dospělých. I tady jsou však dlouhé čekací doby a někteří z pěti set domluvených terapeutů už mají bohužel plno. 

Svalové potíže a bolesti jsou často způsobené stresem Přečtěte si také:

Svalové potíže a bolesti jsou často způsobené stresem

Příspěvek mohli a nadále mohou využít i děti od sedmi let, jde o pět set korun na sezení, celkem jich může být až deset. Do programu se lze zapojit prostřednictvím mailu zaslaného na adresu opatrujse@vzp.cz, kde požádáte o poukaz na péči a následně si vyberete terapeuta se seznamu zveřejněného na webu Duševní zdraví – VZP, na tomto webu najdete i podrobný popis, jak postupovat. 

Pomůžeme těm nejslabším, slibuje VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna zároveň deklarovala, že chce ještě více vyjít vstříc právě těm pojištěncům, které považuje za zvláště ohrožené, pokud jde o duševní zdraví dětí – zatím ale není zcela zjevné jak. Patří sem:

  • Rodiny s malými dětmi
  • Rodiny z vyloučených lokalit
  • Rodiny s dětmi se zdravotním postižením
  • Rodiny se speciálními potřebami
  • Ukrajinské rodiny s nedostatečnou znalostí češtiny
  • Romští uprchlíci

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).