Cestou na pracovní návštěvu dentální kliniky se mi vybavilo, že jsem měla objednat sebe a děti na preventivní prohlídku k naší zubařce. Odkládám to už pár dní. Zavolala jsem jí okamžitě po návratu. Podívejte se na snímky a pochopíte. To není výběr z nejhoršího, tak vypadá běžný stav chrupu dětí. „Je časté, že je zkažených zubů víc nebo všechny najednou,“ říká lékař.
Na monitoru zubaře přede mnou defilují totálně zničené zoubky, díry jako po kráteru. I pod malými skvrnkami se ale ukrývají obrovské kazy zasahující až do zubní dřeně. Jen ten pohled bolí. Jak snášejí děti nápravu podobného stavu chrupu? A jak k takové spoušti vůbec dojde?
„Vůbec nezáleží na tom, o jakou jde rodinu. Rodiče mohou být inteligentní, majetní, ale nechají situaci zajít tak daleko. Moc to nechápu,“ diví se stavu chrupu svých dětských pacientů zubní lékař Jan Stuchlík ze stejnojmenné kliniky (www.drstuchlik.cz). Ukazuje a popisuje obrázky mléčných zubů, které nebyly roky čištěny, roky kontrolovány stomatologem. A co je zvláštní, někdy roky ani nebolely. Podle lékaře je to možné, každý člověk, i malý pacient, reaguje jinak. Je tedy vůbec potřeba mléčné zuby řešit, když třeba zrovna nebolí a navíc – za pár let přece vypadnou?
Péče o mléčné zuby vůbec není zbytečná. Naopak
Stav prvních zubů podle zubařů není radno podceňovat a to hned z několika důvodů. Jednak ovlivňují zdraví a podobu stálého chrupu, za druhé se při čištění mléčných zubů dítě naučí pravidelné péči, což je velmi podstatné. A za třetí si při preventivních prohlídkách zvykne i na zubaře. „Protože ať se lékař snaží sebevíc, ošetřování u dětí, zvláště u těch mladších, je problematické,“ potvrzuje Jan Stuchlík, v jehož ordinaci vybavené speciálně pro ty nejmenší sice přes celou stěnu šplouchá oceán a plují pestrobarevné ryby, ale pořád je tu vrtačka a další nepříjemnosti.
„Obecně je proto v péči o dětské zuby zásadní prevence, protože opravit dítěti třeba pět kazů, to prostě nejde. A často to vypadá tak, že zuby jsou zkažené opravdu skoro všechny. Jsou jednak malé a dále prořízlé jen kousek nad dáseň, takže se hůře čistí, proto kazy mohou postoupit velmi rychle a zasáhnou do zubní dřeně během několika měsíců,“ popisuje lékař. „Proto je dobré provádět prevenci u dětí minimálně jednou za šest měsíců, právě kvůli tomu, aby se zachytily drobné kazy, které jdou snadno ošetřit. To jde i bez anestezie, což je dost často pro děti problém, a taky proto, aby si dítě zvykalo. Jakmile už se zub musí třeba trhat, tak přes veškeré znecitlivění je to pro děti určité trauma a už si vytvářejí negativní fixaci na zubní ordinaci.“
Navíc – čím dříve se kaz zachytí, tím stačí jít do menší hloubky a tím méně je to bolestivé. I u dětí se povrchové kazy řeší bez anestezie, protože injekce je pro dítě větší zlo než drobná bolest při zákroku, ale jakmile je kaz již blízko dřeně, tak už zákrok bolí opravdu dost. „Čímž hlouběji do zubu, tím víc to bolí,“ potvrzuje lékař. „Snažíme se nedostat do dřeně, protože ošetření kořenových kanálků je u dětí v podstatě nemožné, nebo minimálně problematické právě proto, aby se kořenovými nástroji nepoškodil zárodek zubu nad tím.“ Tady narážíme na podstatnou věc, rodiči často opomíjenou – to, že druhé zuby ještě nejsou vidět, neznamená, že neexistují.
Druhé zuby se chystají v předstihu
Pokud jsou mléčné zuby hodně špatné, projeví se to často i na jejich následovnících, tedy na stálém chrupu. Problém tkví nejen v chybějícím návyku na čištění.
„Hlavní důvod je ten, že dočasné zuby fungují jako tzv. mezerník pro správný vývoj chrupu, aby se nemusela nosit rovnátka a podobně,“ vysvětluje Jan Stuchlík. Jenže například první tzv. čtyřky a pětky, které by měly v ústech správně zůstat až do 11., 13. roku, se nejčastěji kazí. A pokud se musí vytrhnout už někdy v šesti letech, trvá dalších šest let, než vyroste jejich stálý nástupce. Mezitím se stolička, která je kromě řezáků prvním stálým zubem, může posunout dopředu. „Proto stojí za to o dočasné zuby pečovat a ošetřovat je. Zajistí, aby se stálé zuby neposunuly a aby se prořezaly na správném místě.“
Přečtěte si: Jantarové náhrdelníky na prořezávání zoubků jsou hit
Někdy se také stane, že kaz na dětském zubu pronikne až do dřeně a infekce pak přes kořenový kanálek může ovlivnit i zárodek stálého zubu.
Na druhých zubech se může podepsat i horečnaté onemocnění a antibiotika užívaná třeba už ve třech letech věku, kdy mohou způsobit na zárodcích druhých zubů neestetické skvrny. Ty se pak dají řešit tím, že se odvrtá povrchová struktura zubu a udělá se malá kompozitní bílá plomba.
Čištění je základ, ale všechno taky nezmůže
Typická místa, kde nejčastěji vznikají kazy u dětí, jsou jamky, hluboké proláklinky na zubech, a místa kontaktu, kde se zuby dotýkají. „Výhoda u dětských zubů je, že kaz lze poměrně dobře poznat i vizuálně, bez rentgenu,“ říká Jan Stuchlík. Pod malou viditelnou skvrnkou se pod odvrtání často ukáže skutečný, poměrně velký rozsah kazu. „Pak jsou situace, kdy kaz vidět není, a přitom už je obrovský. Ideální je, když se podaří rentgenovat, udělat preventivní snímky, pak vidíme kaz dříve, než může velmi rychle zasáhnout dřeň zubu,“ popisuje lékař.
Prevence je zásadní. A to nejenom prohlídka jednou za půl roku u zubaře, ale je skutečně potřeba čistit zuby. „Dokud jsem to nevyzkoušel na vlastním potomkovi, měl jsem idealizovanou představu, jak to lze dělat,“ přiznává zubař, otec rok a půl staré dcery. „Ve skutečnost je to spíš takový free style, protože dítě prostě nespolupracuje. Jde tedy hlavně o to, aby tam byla pravidelnost, dítě si zvyklo na to, že má kartáček, a zkusit po zoubcích alespoň přejíždět.“ Lepší než nic je u mrňousů i třeba čištění kapesníkem s trochou pasty. V prevenci je totiž nejdůležitější mechanické odstraňování zubního povlaku.
Současně s ním funguje i fluor, přesněji řečeno fluoridy, které pomáhají mineralizovat sklovinu. „Ale zjistilo se, že neúčinkují tak, že by se zabudovávaly do zubu po příjmu v potravě, jak se myslelo dřív, ale působí hlavně při lokální aplikaci v ústech. Takže právě pravidelné dodávání malých množství fluoridů v zubních pastách při čištění funguje úplně nejlépe,“ říká Jan Stuchlík.
Čtěte téma: Fluoru jen přiměřeně, jeho nadbytek zuby poškodí
Co dělat pro zdravé dětské zuby
- s čištění zubů začít co nejdříve, prakticky od prvního zoubku
- hlídat prevenci, na kontroly chodit 1× za 6 měsíců již od půl roku
- nedávat sladké nápoje na usnutí a včas se zbavit i lahvičky, dudlíku či cumlání palce
- péče o mléčné zuby je důležitá kvůli správným návykům i zdravému vývoji stálých zubů
Vzniku kazu napomáhá i situace, kdy jsou zuby prořezané jen zčásti. Tím, že na sebe nekoušou při rozmělňování potravy, chybí samoočišťovací efekt a jamky (tzv. fovey) a rýhy (tzv. fisury) v zubech snadno podlehnou kazu. Podobně tzv. slepá jamka z boku zubu může být ještě částečně zakrytá dásní a nedá se čistit. Zubaři umí zabránit vzniku kazu na těchto rizikových místech tzv. zapečetěním zubů. Fisury se drobně rozšíří a prostor se zalije tenkou vrstvičkou kompozitního materiálu, bílé pryskyřice, která povrch zarovná a zamezí tomu, aby vznikal zubní kaz.
Sladké pití dítě uspí, ale zničí mu zuby
Kromě zanedbané prevence, tedy prohlídek a čištění je další častou příčinou zkažených mléčných zubů špatná výživa a různé zlozvyky. „Pořád jsou tu návyky, kdy se dává něco sladkého na noc, navíc pravidelně, a pak kaz vzniká a postupuje velmi rychle,“ říká ze zkušenosti zubní lékař.
Dítě má jít spát s vyčištěnými zuby a na spaní dostat maximálně napít čisté vody. V poslední době je podle stomatologů velký problém s tzv. baby bottle syndromem. Jde právě o podávání sladkých nápojů během noci a následné nevyčištění chrupu dítěte. Kvůli možnému předkusu je také problém s dumláním z lahvičky a cumlání dudlíku nebo třeba palce. „Dítě by z pohledu zubaře mělo být ve dvou letech bez dudlíku.“ K poškození skloviny vedou i jiné zlozvyky, třeba okusování tužky.
Čtěte dále: Dětské zuby: je-li v ústech zub, je třeba ho čistit
ČLÁNKY DO MAILU