Čtvrtina dětí se vůbec nehýbe. I tím se dá vysvětlit, proč jsou často nemocné

Hodina pohybu denně zlepší kondici i myšlení

„Přitom doporučení Světové zdravotnické organizace je 60 minut mírné až intenzivní aerobní fyzické aktivity denně. Má totiž výrazný dopad na zdravý růst a vývoj dětí či mladých lidí. Zlepšuje jejich kondici, myšlení, učení i rozhodovací schopnosti. Jenže od státu tento apel na děti vůbec, ale opravdu vůbec neslyšíme. V některých případech už na to rezignovali také rodiče,“ prohlásil Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR.

Celkově se v průzkumu Sanep ukázalo, že pohyb ze života českých dětí rychle mizí. Například s kamarády sportuje 12 % dětí, což je pokles o čtyři procentní body oproti roku 2021. Individuálně pouhá tři procenta a různě pak 7,5 %. Nejčastější formou je pak organizovaná sportovní činnost, tedy v rámci sportovních kroužků, oddílů či klubů, kterou vykonává 51 % dětí.

„Je z toho patrné, že spontánní sport mizí, a největší odpovědnost tak leží na ramenou sportovních klubů, oddílů a adresněji trenérů, cvičitelů nebo instruktorů,“ prohlásil Zdeněk Ertl, podle kterého je však alarmující, že stoupl počet dětí, které se pohybovými aktivitami vůbec nezaobírají.

Přečtěte si také:

Sportovní kroužky jsou výborné, ale přirozený pohyb je ještě důležitější

„Nepočítali jsme s tím, že tolik procent z nich na sport a pohyb zcela zapomíná. V době prvního průzkumu v roce 2021 probíhala koronavirová pandemie, což přinášelo určitá omezení. Očekávali jsme tak větší návrat do klubů, jenže nastal opak – z 25 % počet vyrostl o jedno procento. Stát by už tohle neměl opravdu přehlížet,“ varoval Ertl.

Pohyb už pro děti není samozřejmost

Průzkum se ptal nejen na organizovaný sport, ale i na denní pohyb ve smyslu procházky, uklízení či dalších lehčích aktivit. „V průměru od 30 do 60 minut se takto hýbe denně 31 % dětí, více než hodinu pouhých šest procent. Tohle jsou velmi neradostné údaje, které vysvětlují, proč máme v Evropě jednu z nejvíce obézních mládeží,“ konstatoval Zdeněk Ertl.

„Pro čím dál více lidí, a hlavně dětí, už není pohyb zcela samozřejmým fenoménem. Tento negativní trend musíme společně s koordinací státu zastavit.“ 

Fyzioterapeutka: Děti neumějí chytit balon nebo vyskočit

Pohyb je důležitý pro všechny, jak dospělé, tak i děti, především jako prevence civilizačních onemocnění, tedy nadváhy a obezity, diabetu či například vysokého krevního tlaku. 

„V poslední době se setkáváme s tím, že se pohyb z našeho života a denního režimu vytrácí. Mnoho z nás dospělých argumentuje příliš nabitým pracovním programem, mnoha povinnostmi, péčí o děti atd. Alarmující ovšem je, že tento návyk přenášíme právě na mladou generaci, naše děti, které takový životní styl přebírají,“ upozorňuje fyzioterapeutka Soňa Barvenčíková (Fyzionožka.cz).

Do ordinace podle jejích slov často přicházejí děti, které neumějí hodit či chytit míč, nevědí, co znamená zadupat, vyskočit nebo nezvládnou jít rovně po čáře. Na druhou stranu ale bravurně ovládají mobil či tablet.

„Všímám si rozdílů mezi dětmi, které byly odmalička zvyklé pravidelně cvičit, a těmi, které tuto možnost neměly. Dětem, které necvičily, chybí pohybové základy, vidíme chyby, se kterými se potýkají, protože nemají osvojené důležité návyky. Například neumějí skoky – ani snožmo, ani na jedné noze. Často mají problém také s rovnováhou. Naučit se držet rovnováhu je přitom důležité – nejen pro sportování, ale i pro každodenní pohyb,“ potvrzuje její slova Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkey's Gym.

„Opravdu se pozná rozdíl mezi dětmi, které jsou odmala zvyklé cvičit, od těch, které tuto možnost neměly. Tyto děti nejsou tak mrštné a pružné, neznají pravidla pohybu, často se bojí pustit do cvičení, jejich svalová soustava není zvyklá na pohyb. Například, když mají vylézt na žebřiny, je to pro ně složité, nevědí, které svaly mají zapojit. Tyto děti se také často bojí výšek, třeba na kladině nebo na bradlech. Všechny tyto dovednosti, které se děti v raném věku naučí spontánně a jednoduše, pak později jen těžko dohánějí,“ konstatovala Přibylová.

Přečtěte si také:

České děti tloustnou i proto, že rodiče jim jídlo moc solí

Kdo se nehýbe, rychle se zadýchá a unaví

„Málo pohybové aktivity vede nejen k rozvoji civilizačních onemocnění ve stále nižším věku, ale také pak snadněji dojdeme k úrazu, pociťujeme únavu z inaktivity, rychle se zadýcháme či onemocníme. Naše tělo není trénované a nevyužíváme jeho plné aktivity,“ dodává Barvenčíková.

Se sportujícími dětmi, ale i dospělými, se podle ní také lépe spolupracuje během terapií, kdy už je zapotřebí řešit nějaký problém či bolest. „Jestli se rodiče a děti věnují pohybu, se pak snadno pozná i jen pouhým pozorováním. Jedinec, který se věnuje sportu, lépe reaguje na pohyb svého těla, dokáže se vnímat, snadněji zaujme cvičební pozici, terapie je většinou rychlejší a ani doma nemají děti s rodiči problém najít si čas. Pokud jsme nastavení spíše pasivně, i malá chvilka ke cvičení je pak pro nás náročná, často na ni zapomínáme a stává se, že si ji nedokážeme vnést do života.“

Pohyb není jen aktivní sportování

Trochu lepší situace, co se týče pohybu, je podle fyzioterapeutky na jaře a v létě, kdy lidé obecně tráví více času venku a více se hýbou. „Pohybový aparát pak na aktivitu a terapii lépe reaguje. V zimě, kdy jsme většinu času doma, se tělo rychle vrací do patologického nastavení a ochabuje. Na roční období bychom se však neměli vymlouvat. Není špatného počasí, jen špatně oblečeného jedince,“ říká Soňa Barvenčíková.

Přidat pohyb do denního režimu dětí přitom neznamená jen každodenní honění se po tělocvičně nebo dojíždění na sportovní kroužek. Rodiče by děti měli vést i ke klasické chůzi, běhání po lese nebo přelézání prolézaček na hřišti. Také při domácích pracích, práci na zahradě nebo péči o domácí mazlíčky se děti budou hýbat. „Každý může mít doma svůj domácí úkol. A pak vyrazte společně do přírody na výlet, hýbejte se za každého počasí,“ uzavírá fyzioterapeutka.