Díky ostravské novince nemusí nemocné děti dojíždět za léčbou stovky kilometrů

30. 11. 2023

Sdílet

Fakultní nemocnice Ostrava si pořídila nový přístroj. Z krve vážně nemocných dětí dokáže šetrně vychytat nežádoucí protilátky. Jde o druhé takové zařízení v zemi. Pro malé pacienty to znamená méně cestování, protože dosud museli za terapií dojíždět do Prahy.

Nový přístroj slouží pro terapii dětí s autoimunitními nemocemi. Například s vaskulitidou (zánět cévní stěny), autoimunitní encefalitidou (zánětem mozku) nebo sérií onemocnění patřících pod takzvané autoimunitní endokrinní nemoci. Vzácně je potřeba také pro některé malé pacienty po transplantaci.

Jde o nemoci, které vedou organismus pacienta k produkci zvýšeného množství protilátek. Ty jej ale poškozují. V některých případech je proto nutné protilátky z krve vychytat. Ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) odstranění protilátek nově provádí s pomocí léčebné terapie nazvané imunoadsorpce.

Výhody imunoadsorpce

Odstranění vlastních nahromaděných protilátek znamená nutnost krev přefiltrovat. K tomu slouží zejména metoda nazývaná plazmaferéza, při níž přístroj odfiltruje krevní plazmu. Její nevýhoda ovšem spočívá ale v tom, že z krve vychytá víc složek, než je u výše popsaných malých pacientů nutné.

Imunoadsorpce je šetrnější, protože po přefiltrování se do organismu pacienta vrací krev, kde je zachováno více složek než při plazmaferéze. Přitom škodlivých protilátek v krvi zůstává jen minimum. „Při imunoadsorpci se navíc vrací zpět pacientovi vlastní plazma. U plazmaferézy je nutno odstraněnou vlastní plazmu nahrazovat plazmou cizí, alogenní. To je často příčinou daleko horší tolerance léčby,“ vysvětluje Tomáš Zaoral, primář Oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče a vedoucí lékař dětské dialýzy Kliniky dětského lékařství ostravské fakultky. 

Pacienti po imunoadsorpci tedy mají nižší pravděpodobnost, že se u nich vyskytnou nežádoucí účinky léčby v podobě nízkého krevního tlaku, zrychlené či pomalejší bití srdce, bolest hlavy nebo nevolnosti.

Záchvaty u dětí spouští horečka i radost, jde o projev vzácného syndromu Přečtěte si také:

Záchvaty u dětí spouští horečka i radost, jde o projev vzácného syndromu

Za terapií už se nemusí cestovat

Není proto divu, že když to jde, dávají přednost lékaři u vybraných dětských pacientů raději imunoadsorpci. Jenže až donedávna byl kvůli ceně a náročnému technickému vybavení jediný přístroj, který ji umožňuje, jen v dětské nemocnici v pražském Motole. Děti a jejich rodiče proto na terapii museli cestovat i přes celou republiku.

Pořízení unikátního zařízení do Ostravy toto mění. Kapacitně pokryjeme potřeby dětí z celé Moravy, podotýká Tomáš Zaoral. 

A to i přesto, že zdravotníci zvládnou s pomocí přístroje ošetřit jedno dítě, maximálně dvě děti za den. Je to dáno náročností přípravy i délkou imunoadsorpce. Než mohou pacienta na přístroj lékaři napojit, musí jej zhruba hodinu připravovat. Samotná terapie trvá další dvě hodiny a hodinu po ní zdravotníci přístroj připravují k dalšími použití. 

Podle primáře Tomáše Zaorala se ale počet dětí, které imunoadsorpci potřebují, počítá na jednotky. „Diagnózy, pro které je třeba imunoadsorpce, jsou vzácné u dospělých, u dětí o to víc. Zatím ošetřujeme jedno dítě. Za týden tuto metodu podstoupí další a výhledově víme ještě o jednom pacientovi, který by ji potřeboval,“ popisuje lékař.

FNO přístroj bude používat také u dospělých. I u nich jde ale jen o několik nemocných, kteří z náročné metody mají prospěch.

Lék za 100 milionů by mohl být placený z veřejných peněz, pojišťovny jednají o úhradě Přečtěte si také:

Lék za 100 milionů by mohl být placený z veřejných peněz, pojišťovny jednají o úhradě

Jak metoda funguje

Metoda se neobejde bez rozměrného, speciálního přístroje – separátoru. Právě ten zajišťuje filtraci krve. Pacient je na něj napojen zhruba dvě hodiny.

Jde o dlouhodobou terapii, kterou malí pacienti nejčastěji podstupují jednou až dvakrát týdně. Frekvence léčby ale může být rozdílná. Vzácně na ni děti docházejí třikrát týdně a zcela výjimečně je potřeba takto filtrovat krev denně.

Naopak pokud se stav malého pacienta zlepší, stačí do nemocnice jezdit jednou za 14 dnů. 

Jak uvedla FNO, první pacientkou, jež imunoadsorpci začala podstupovat v Ostravě, je třináctiletá Lea Neuwirthová

Vzácné autoimunitní onemocnění, jehož původ se zatím nezná, u ní odhalilo před šesti lety náhodné vyšetření moči. Dívka kvůli onemocnění musela podstoupit transplantaci obou ledvin. Jednu z nich jí daroval její otec. 

„Transplantace se povedla, ale autoimunitní onemocnění, které napadá tu zdravou, darovanou ledvinu, se projevilo znovu. Plazmaferézu snášela špatně, a proto jsme museli každý týden jezdit od nás, z Petrovic u Karviné, na imunoadsorpci do Motola,“ popisuje matka Lei Jana Neuwirthová„Leu ty přejezdy do Prahy strašně vysilovaly. Jsme šťastní, že je přístroj tady. Dceřin stav se zlepšil natolik, že už jí stačí jedna imunoadsorpce za 14 dnů. A zvládá být i několik dnů v kuse ve škole,“ dodává.

Podívejte se, jak FNO poprvé použila nový přístroj:

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).