O sebevraždu se pokouší i desetileté děti. Často spolykají volně prodejné léky

Média v minulosti upozornila na několik případů dětí či dospívajících, kteří se ocitli na pokraji smrti či zemřeli po vyslyšení nebezpečné výzvy ze sociálních sítí. Už méně se ale ví, že dospívající si na sociální sítě, třeba i do zahraničních skupin, chodí pro návody, jak se přiotrávit či otrávit léky.

Návody často berou na sociálních sítích, jakými jsou například Instagram, TikTok nebo Telegram, kde jsou skupiny, ve kterých se děti mezinárodně sdružují a vyměňují si informace. Angličtina pro ně není překážou, říká adiktolog Tomáš Jandáč s tím, že na internetu je vysoký počet textů a scénářů o efektivních způsobech sebedestruktivního chování formou intoxikace léky.

Přečtěte si také:

Teenageři mohou svoje problémy probrat online v anonymních chatech s odborníky

Poptávka po takových informacích přitom mezi dětmi a teenagery stoupá stejně jako počty dospívajících, kteří si sáhnou na život, a to i opakovaně. Česko zasáhla vlna otrav běžnými léky mezi dětmi a adolescenty, uvádí tisková zpráva Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), pod níž spadá i unikátní Toxikologické informační středisko nebo Dětské a dorostové detoxifikační centrum. VFN považuje situaci za natolik vážnou, že na začátku dubna svolala tiskovou konferenci věnovanou právě dětským sebevražedným pokusům.

Několikanásobně víc telefonátů

Odborníci z Toxikologického informačního střediska (TIS) evidují výrazný vzestup počtu telefonátů s dotazy k otravám při pokusu o sebevraždu. Jejich počet se zdvojnásobil poté, kdy se školáci a studenti vrátili do lavic škol nuceně zavřených vládou kvůli šířící se nové virové nákaze. Od té doby konzultací na toto téma přibývá.

„Z 200 konzultovaných sebevražedných pokusů u dívek a 37 u chlapců v roce 2019 se počty zvedly na 469 dívek a 59 chlapců v roce 2023,“ srovnává Kateřina Kotíková, vedoucí lékařka TIS Kliniky pracovního lékařství LF UK a VFN.Alarmující je, že sebevražedné pokusy se začínají objevovat brzo – řešíme je u dětí ve věku od deseti či jedenácti let, dodává lékařka.

Z dat národního nonstop poradenského pracoviště vyplývá, že v naprosté většině případů šlo o pokus o sebevraždu s pomocí léků. Zneužívány bývají jak ty volně prodejné, tak psychofarmaka, jež jsou v tuzemsku legálně dostupné pouze na předpis.

Většina konzultací je vyžádána ze strany lékařů, kteří děti ošetřují. Na dvě telefonické linky TIS volají ale také záchranáři, výjimečně rodiče nebo kamarádi dětí, které si sáhnou na život.

Pokus zabít se sto tabletami

To, že pokusů o sebevraždu mezi dětmi a teenagery narůstá, vidí i sami lékaři ve VFN. „Týdně nám přivážejí čtyři nebo pět dětí a mladistvých ve věku mezi 12 až 18 lety s různým stupněm intoxikace a různou kombinací užitých léků, velmi často v kombinaci s alkoholem. V osmdesáti procentech se jedná o demonstrativní sebevraždy, ale nechybí ani bláznivé výzvy ze sociálních sítí,“ popisuje Petr Koťátko, primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a VFN.

Na přelomu března a dubna se na pediatrickou kliniku dostala třeba čtrnáctiletá dívka, jež spolykala 46 ibuprofenových tablet. Po údivu některých novinářů, jak je možné pozřít rychle po sobě takové množství tablet, Petr Koťátko vysvětluje, že fyzicky to zase až tak obtížné ani pro dítě není. A také to, že tato dívka rozhodně není rekordmankou. Lékaři ošetřovali už i mladé lidi přiotrávené stovkou (nadrcených) tablet paracetamolu. U léků na předpis jich přitom ke kolapsu stačí výrazně méně – jen pár kusů.

Skrze svoji práci primář Petr Koťátko vidí, jak se situace mění. V roce 1998, kdy jsem začal sloužit, bylo výjimečné, když nám přivezli dítě předávkované léky při pokusu o sebevraždu. Zažil jsem to třeba jednou za dva měsíce. Dnes je to mnohem častější. Buď jako telefonát od rodičů, nebo příjezd sanitky s pacientem, dodává s tím, že na takový nápor lékaři nejsou na standardním dětském oddělení připraveni. Chybí třeba i záchytka určená dospívajícím, kteří jsou pod vlivem léků někdy agresivní vůči okolí nebo nebezpeční sami sobě.

Sanitky přiotrávené pacienty pod 19 let vozí do nemocnice v centru Prahy především večer a v noci, a to přímo z diskoték, výjimkou nejsou ani případy, kdy je někdo najde v bezvědomí třeba na lavičce v parku. Rodiče v sanitce proto většinou nejsou a o pokusu o sebevraždu se dozvídají až zpětně od lékařů. Podle Petra Koťátka pak není výjimkou, že tím jsou překvapení a zaskočení.

Obstarat si léky není žádný problém

Zatímco paracetamol a ibuprofen seženete dnes i v drogeriích či na benzinkách, antidepresiva a benzodiazepiny jsou na předpis a z rukou lékárníka. Pro dospívající jsou ale i tak dostupné. 

Někdy se ptáme, kde léky pacienti vzali. Říkají, že si je buď koupili od kamaráda, který je měl ve škole, nebo na internetu, podotýká pneumolog Petr Koťátko.

Jde spíše o výjimky, častěji se lékaři setkávají s jinou cestou, jak si léky na předpis obstarat. Nejčastěji je děti a dospívající najdou doma. Třeba u rodičů nebo prarodičů. To občas žasneme, co doma mají, mnohdy už samozřejmě s propadlou expirací. Pak už stačí jen relativně málo, aby se otrávili, popisuje primář pediatrické kliniky. 

Jsou ale i případy, že dítě se předávkuje léky, které samo užívá. Ostatně mladých lidí léčených farmakologicky s depresemi či úzkostmi přibývá.

Přečtěte si také:

Prodám léky. Značka: nelegálně. Na webu koupíte nurofen i léky na spaní, lékárníci před tím varují

Prevence sebevraždy léky

Sáhnou-li dospívající při pokusu o sebevraždu často po lécích, jež najdou doma, nabízí se otázka, zda má smysl medikamenty dávat mimo jejich dohled či dosah. Toto doporučení známe u nejmenších dětí, které třeba barevné pilule mohou spolknout omylem. Podle lékaře ale pravidlo najde uplatnění i u dospívajících, u nichž lze omyl téměř vyloučit. 

U rizikových dětí by volná dostupnost léků být určitě neměla, podotýká primář Petr Koťátko. Rizikovým teenagerem myslí třeba dospívajícího léčeného kvůli depresím. V případě volné dostupnosti léků se zvyšuje pravděpodobnost, že zkratkovité jednání, k němuž jsou děti náchylnější než dospělí, dospívající vyřeší otravou. Pokud ovšem doma volně dostupné léky nejsou, dítě se k nim ve chvíli zkratkovitého jednání nedostane tak rychle. I krátká doba pak stačí na to, aby se situace vyřešila a k pokusu vzít si život nakonec nedošlo.

A existuje ještě jedna rada: Prošlé léky doma neskladujte, ale odevzdejte je v lékárně. Ta je bezplatně přijme a správně zlikviduje. Není proč je doma hromadit, jen to zvyšuje riziko, že se k nim dostane někdo, komu do rukou nepatří, protože mu nebyly předepsány a s jejich užíváním nemá zkušenosti, podotýká primář kliniky pediatrie. Léky s prošlým datem spotřeby sice mohou mít sníženou účinnost, pořád ale stačí k tomu, aby se jimi mohl někdo třeba otrávit.

Přečtěte si také:

Ne všechny prošlé tablety lékárna vezme. Tohle nemá smysl lékárníkům nosit

Proč si více dětí sahá na život

Zvýšené počty sebevražedných pokusů souvisí se zhoršování duševního zdraví. Pilotní studie Národního ústavu duševního zdraví ukázala, že 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent žáků má úzkosti.

Dětí s psychiatrickými diagnózami přitom podle odborníků z VFN přibývá a s nimi i počty těch, které užívají psychofarmaka. Cesta k předávkování je pro ně snazší, ať už z důvodu, že si vezmou více léků, protože věří, že se jim rychleji uleví, nebo proto, že vyšší dávkou chtějí poukázat na problémy, které je tíží.

Podle tiskové zprávy VFN nejčastěji pramení z nefunkční rodiny, sociálně slabého zázemí, strachu ze školy a špatného prospěchu, partnerských vztahů nebo z tlaku okolí a vrstevníků.

Nefunkční rodina přitom nemusí znamenat soužití s alkoholikem nebo bouřlivý rozvod rodičů. Pro vznik duševní nerovnováhy stačí méně – špatně nastavená vzájemná komunikace nebo třeba fyzická nepřítomnost otce, který je zavalený prací. Proto třeba nechodí ani na rodinnou terapii, což může dítě nést těžce.

Přečtěte si také:

Dětských psychologů a psychiatrů se nedostává. Kde jinde hledat pomoc?

Po záchraně života trvalé následky

Většina dětí, které ve VFN s otravou léky ošetří, přežije. Pokud má mladý pacient příznaky lehké otravy (např. změny nálad, bušení srdce, utlumení), stačí krátkodobé pozorování ze strany lékařů a pak ambulantní psychiatrická péče. 

V případě, že dítě přiveze do nemocnice záchranka s poruchou vědomí, je to pro lékaře i rodinu pacienta těžší. Nemusí být totiž vůbec jasné, co je příčinou otravy. K různým kombinacím léků si děti často přidávají nejrůznější drogy včetně alkoholu. Nezbytnou podmínkou léčby tak je laboratorní rozbor moči a krve. Než jsou jeho výsledky, mohou maximálně vypláchnout žaludek a tlumit příznaky otravy.

„Je to boj o čas. Laboratorní vyhodnocení trvá i dvě hodiny. Do té doby hlídáme životně důležité orgány – srdce, plíce, játra, ledviny. Netušíme ale, co v sobě pacienti mají, zda existuje nějaký protijed či jak dlouho požité látky účinkují,“ uvádí Petr Koťátko.

Nejrychleji pomoc ze strany lékařů může přijít, když dítě spolyká jeden druh léků a je jasné, o jaký se jedná. Pak lékaři mohou cílenou léčbu zahájit okamžitě po přijetí pacienta. Jenže takových případů je ve VFN odhadem jen desetina.

To, že dítě přežije, ještě neznamená, že se nebude potýkat s doživotními následky. Třeba při předávkování paracetamolem může dojít k akutnímu selhání jater. A to takovému, že život pacientovi může zachránit jen urgentní transplantace orgánu. Otázka přežití se pak odvíjí od toho, zda se rychle najde vhodný dárce. I když má pacient štěstí, čeká jej složitá operace a někdy i doživotní pobírání léků na potlačení imunity.

Játra ale nejsou jediným orgánem s možnými doživotními následky. Intoxikace například ibuprofenem velmi často postihuje také funkci ledvin, přičemž některá poškození jsou nevratná.

Jak poznat, že dítě zneužívá léky

To, že dítě zneužívá léky, rodič, pokud tedy nejde o pokus sebevraždy, nemusí poznat, a to ani po delší době. Podle adiktologa Tomáše Jandáče to někteří rodiče vědět ani nechtějí. 

Nicméně samotnému pokusu sebevraždy zneužívání léků nemusí předcházet. Na předávkování odkazuje lahvička nebo plata od tablet, vysypaná lékovka či dopis na rozloučenou.

První pomoc při předávkování

Jenže situací, kdy se podaří pokus o sebevraždu zvrátit, není až tak mnoho. Co tedy udělat v situaci, kdy se někdo předávkuje?

Ať už jde o úmysl, nebo omyl, platí, že do hodiny po požití má smysl pomoci vyvoláním zvracení. Nejlepší je provést jej mechanickým podrážděním. Naopak solný roztok lékařka Kateřina Kotíková nedoporučuje, protože pro malé děti může být životu nebezpečný, neboť způsobuje metabolický rozvrat.

Okamžitou první pomocí při otravě léky je také podání aktivního uhlí. Tedy černých tablet, jež má většina lidí v lékárničce kvůli tomu, že dokáží zahnat průjem. Podání aktivního uhlí má smysl u většiny léků. Netýká se to jen železa, které neváže kovy, a lithia, podotýká vedoucí lékařka TIS.

Podává se několik tablet naráz, protože dokáží zamezit rozvoji otravy nebo zmírnit její příznaky. Přesné množství je dobré konzultovat s lékaři, třeba právě na TIS.

Kde pomůžou, když si chci vzít život

Odborníci se shodují, že léky problém nevyřeší. Jsou zvládnutelné, je ale třeba vyhledat pomoc. A nejen pro dítě. Pokud jeho duševní nemoc má příčinu v rodinném zázemí, je třeba pracovat i s rodiči i sourozenci. Do hledání cesty k vyléčení by měla být zapojena také škola.

S tím, že lék řešení nepřinese, souvisí i fakt, že pediatři i někteří psychiatři již začali poukazovat na to, že medikace u dětí s duševními potížemi se stává v poslední době natolik běžná, až to může být k jejich škodě. Ne, že by léky neměly své opodstatnění v terapii, někdy jsou ale předepisovány lékaři jako na běžícím pásu. Napsat psychofarmaka je totiž svým způsobem velmi jednoduché, v konečném důsledku ale mohou vést k dlouhodobému užívání, spolu s onemocněním prohlubování sociální izolace dítěte, dlouhodobé absenci ve škole a nutnosti překonávat různé vedlejší účinky léčby. A přitom by v některých případech stačilo, kdyby se rodina dala dohromady a spolupracovala s psychoterapeutem, psychologem či psychiatrem. Léků pro dítě by pak nebylo třeba, podotýká k některým situacím primář pediatrické kliniky Petr Koťátko.