Z posledních průzkumů je patrné, že děti školního věku jsou dobře edukovány o tom, co je vhodné jíst, ale i co je vhodné pít. Bleskurychle dokážou rozlišit vhodné nápoje od těch nevhodných, vědí, že v kole je velké množství cukru, i to, že by měly vypít alespoň litr a půl tekutin, optimálně vody. Ale do praxe své znalosti prakticky často neuvádějí. Pijí, co vidí v rodině, co jim rodiče připraví i co školní automaty nabízejí.
Co všechno děti ve skutečnosti vlastně pijí a jak můžeme jejich pitný režim ozdravit?
Pitný režim dětí je prachbídný
Děti mnohdy pijí málo (20 % dětí vypije denně pouze do 0,5 l tekutin), a to i přesto, že ze všech stran slýchají, že dehydratace způsobuje bolesti hlavy, nervozitu, nesoustředěnost a bohužel i nemoci močových cest.
„Děti pijí nepravidelně ve vlnách, často například vůbec nepijí ráno. Ve školách a školkách převládají různá pitíčka, kolové nápoje, slazené limonády, džusy a podobně. Téměř osmdesát procent nápojů, které děti vypijí ve školních zařízeních, jsou nápoje slazené. To samozřejmě velmi napomáhá rozvoji nadváhy a nesprávných návyků pitného režimu,“ vysvětluje Jana Foltinová, odbornice na epidemiologii, hygienu a výživu dětí.
Vezměme ale ty nešvary pěkně popořadě.
Sladké nás láká jako vosy
Jdeme po sladkém jako vosy a už od kočárku na sladkou chuť zvykáme i děti. Argumenty rodičů jsou vždy stejné: On čaj bez cukru prostě nevypije. Vědělo ale nemluvně, že existuje něco jako cukr, předtím než jsme mu ho začali sami nabízet v sušenkách, zaručeně zdravých laskominách a dětských pitíčkách?
Dětská pitíčka: zatraceně oslazená voda
Podle loňského průzkumu děti ve věku 5–10 let přijmou až 60 % doporučené denní dávky cukrů právě z nápojů. U dětí ve věkové skupině 11 – 17 let je to pak až 74 %. Světová zdravotnická organizace (WHO) sice léta doporučovala, že by denní příjem cukrů měl tvořit 10 % z celkového příjmu kalorií denně, což pro dospělého s denní potřebou 2000 kcal znamenalo asi padesát gramů cukru (1g cukru = 4 kcal), ale loni od něj upustila. Bylo by prý hezké, kdybychom se my dospělí dostali na pět procent, uvádí WHO v loňské zprávě, děti na ještě nižší hodnoty.
Když si vezmeme, že jedna třetinka coca-coly obsahuje 31,8 g cukru a Kubík play ve 400 ml dokonce 47,2 g, je nad slunce jasné, že tohle není cesta ke zdraví ani útlé figuře.
Ve školách už si sladké limonády neškrtnou
Škola samozřejmě není tím jediným a nejdůležitějším, kdo formuje správné návyky dětí, ale právě zde by člověk očekával ukazatele správného směru. Ne nablýskaný automat se smaženým kuřetem v bagetě a barevnou mozaikou více či méně slazených nápojů. Naštěstí už se blýská, co blýská, tady doslova burácí, na lepší časy.
Koncem března 2015 prošel Senátem návrh novely školského zákona, který mimo jiné zakazuje prodej nezdravých potravin v automatech i školních prodejnách. „My nebudeme zakazovat určité produkty, jdeme pouze proti určitému složení,“ řekl už tehdy ministr školství Marcel Chládek. Co všechno bude spadat do škatulky „nezdravé“, bude definovat související vyhláška, kterou spolupřipraví ministerstvo zdravotnictví.
Už teď lze ale jasně odtušit, že si ve školách už neškrtnou přeslazené nápoje a dost možná ani káva. Protože ani ta není pro děti vhodná. Byť ji i rodiče, zcela nepochopitelně, pro své děti ve školách chtějí: „Podnětem k zamyšlení pro nás byl v minulém školním roce dotaz rodičů ohledně automatu na teplé nápoje, konkrétně kávu,“ říká Blanka Vidunová, zástupkyně ředitelky Základní školy Kladno.
Kofein i s energy drinky
Až deset procent dětí ze základní školy preferuje kávu (viz Co si děti dávají ve školních automatech? Brambůrky a kafe) a podle nedávné studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) osmdesát procent náctiletých a čtyřicet procent dětí do deseti let pravidelně holduje energy drinkům. Obě tyto tekutiny přitom obsahují kofein, který pro děti není doporučován, neboť jeho přísun neumí odhadnout, a při vysoké konzumaci může neblaze ovlivnit zejména srdeční činnost.
Pro představu energetický nápoj Red Bull obsahuje ve čtvrt litru 80 mg kofeinu, jeden hrnek kávy má kolem 100 mg kofeinu. Přitom by ale člověk neměl konzumovat za den více než tři miligramy kofeinu na kilogram tělesné váhy. „Hlavním energetickým stimulantem jak v kávě, tak ve většině energetických nápojů, je kofein. Kofeinismus je návykový, je to v podstatě nejmírnější forma narkomanie. Po stimulaci organismu dochází následně k poklesu aktivity, a to především v oblasti soustředění. Proto je riziko jak ochabnutí pozornosti ve škole, tak např. v řízení vozidla či při sportovním výkonu," vysvětluje Vladimír Teplan, zástupce přednosty nefrologické kliniky pražského IKEMu.
Energy drinky odmítá podporovat i místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Bohuslav Sobotka, který v lednu pro Český rozhlas řekl: „Já si myslím, že prodej těchto energetických nápojů musí být v režimu, v jakém prodáváme alkohol a v jakém prodáváme tabákové výrobky. Jejich prodej je také zakázán osobám mladším 18 let.“ Zjevně se tak shlédnul v Litvě, která zákaz prodeje energy drinků schválila loni.
Kávu ne, barevné tlamolepy ne, a energetické drinky už vůbec ne. Co tedy dětem nabízet k pití? „Vhodné jsou proto rozhodně spíše neochucené nápoje nahrazující ztrátu vody a případně i elektrolytů, tedy voda a minerálky,“ doporučuje Vladimír Teplan.
ČLÁNKY DO MAILU