Kdy je dítě dostatečně zralé na to, aby rozpoznalo příznaky mrtvice nebo infarktu a zvládlo mobilem přivolat záchranku? Podle odborníků lze děti v tomto směru poučit už od předškolním věku. V ČR jsou proto dostupné dva vzdělávací programy, které děti učí rozpoznat příznaky nemoci. Podklady pro ně jsou dostupné po registraci online.
Pro předškoláky
První mezinárodní edukační program má název Hrdinové FAST: Zachraňte své prarodiče! a je určený dětem z mateřských škol a prvního stupně základních škol. Konkrétně ve věku pět až devět let. Zapojit do kampaně se mohou rodiče, učitelé i celé školy.
Víte, jak rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody?
Děti i dospělí se prostřednictvím materiálů, jež vybízejí ke hře, dozvědí, co je to mrtvice (tj. cévní mozková příhoda), proč vzniká a jak lze riziko jejího vzniku snížit. Důraz se klade na rozpoznání příznaků, které mohou přijít velmi náhle, a rychlé lékařské řešení, aby poškození mozku bylo co nejmenší. Kampaň proto učí, aby děti přivolaly záchrannou službu pomocí mezinárodní tísňové linky 112.
Pacient s mrtvicí může přežít, a to i bez vážnějších následků, pouze za předpokladu, že se mu dostane včas specializované lékařské péče. Podle autorů kampaně proto zvyšování povědomí o příznacích tohoto onemocnění pomáhá zachraňovat životy
.
Kromě naučné části se rozdávají také ocenění Hrdina FAST napříč kontinenty pro ty, kteří se dokážou angažovat a tím zachránit život. Kromě dítěte může jít o ocenění pro učitele, lékaře nebo školu.
Pro školáky a dospívající
Pro starší děti je určen český výukový program HOBIT, neboli Hodina biologie pro život, za nímž stojí Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Má podobu e-learningu, online aktivit nebo třeba hry v mobilu.
HOBIT je určený především pro děti ve věku 10 až 15 let, kurzy jsou ovšem prostřednictvím webu dostupné komukoli.
Zatímco do programu FAST děti mohou přihlásit i rodiče, kteří s nimi aktivity projdou, program HOBIT je přístupný dětem v jejich škole. Zapojení je dobrovolné. Podle autorů projekt jen za loňský školní rok využilo přes osm tisíc dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Celkem už se do tohoto programu za deset let jeho trvání zapojila desetina škol v ČR.
Zatímco FAST se věnuje mrtvici, HOBIT kromě ní také vzdělává děti o akutním infarktu myokardu. Školení v první pomoci pomáhá dospívajícím zakotvit dovednosti v podobě rozpoznání příznaků těchto dvou nemocí jako běžnou součást základních znalostí. Učí se, že jde o důležité a praktické informace, které stojí za to ovládat,
vysvětluje smysl edukace Jiří Erlebach, vedoucí oddělení marketingu FNUSA. Cílem je vychovat generaci mladých lidí, pro které bude samozřejmostí rozpoznat vážné stavy a přivolat záchrannou službu,
dodává s tím, že dítě tím může výrazně přispět k záchraně zdraví člověka postiženého náhlým a život ohrožujícím stavem.
Pro oba programy je společné, že jsou bezplatné a lze se do nich zapojit kdykoliv. Vzájemně také na sebe navazují a doplňují se.
Kolik lidí v ČR umírá na…
Rok – cévní mozková příhoda / infarkt myokardu
- 2014 – 2114 / 5317
- 2015 – 2333 / 4856
- 2016 – 1840 / 4531
- 2017 – 1636 / 4563
- 2018 – 1483 / 3989
- 2019 – 1362 / 3793
- 2020 – 1216 / 3642
- 2021 – 1181 / 3392
- 2022 – 1084 / 2969
- 2023 – 958 / 2696
Zdroj: Český statistický úřad
Úmrtí na infarkt či mrtvici ubývá
Infarkt i mrtvice jsou zařazeny mezi nemoci oběhové soustavy. Ty v ČR patří k nejčastější příčině úmrtí. Loni jim podlehlo 43,8 tisíce pacientů, z toho 2,7 tisíce lidí zemřelo na infarkt a 958 na mrtvici. Celkem v ČR loni zemřelo 112,8 tisíce obyvatel, ukazují data Českého statistického úřadu.
Ze statistik příčin úmrtí za posledních deset let plyne, že u mrtvice i infarktu počty zemřelých za poslední léta klesají. Nejde ale o to, že by tyto nemoci byly na ústupu, spíše se na ně díky moderní medicíně umírá méně. Ostatně i oba zmíněné edukační programy už mají konkrétní dětské hrdiny, kteří díky včasné pomoci předešli tomu, že pacient podlehl následkům mrtvice nebo infarktu.